Jdi na obsah Jdi na menu
 


Epilog

14. 7. 2009

Romero opatrně přešel k svému otci. Pár dní ho neviděl a bylo toho spoustu, co by si řekli.
,,Tati,“ zašeptal Romero a objal otce kolem krku. ,,Budeš mi chybět. Prosím řekni, že se nezlobíš.“
,,Ne,“ zavrtěl hlavou a pohladil syna po vlasech. Těžko dokázal potlačit slzy. A proč taky. Svého syna miloval nade vše a není žádná ostuda ronit slzy nad odchodem. ,,Mám tě rád. Já nevím kam teď jdeš, ale buď opatrný.“ Romero se pousmál. Jemu se dařilo potlačit slzy, i když měl na krajíčku. 
,,Taky tě mám rád, tati,“ řekl Romero a poodstoupil. Bylo těžké odpoutat se od jeho objetí. Vždycky měli zvláštní pouto. Otec mu nahrazoval i matku a byl tu vždycky pro něj.
Vedle jeho otce stál Romerův bývalý sensei. Byl to otcův milenec a Romero věděl, že je s ním šťastný.
,,Zůstaňte s otcem. Potřebuje vás,“ řekl.
,,Nemusíš se bát. Neopustím ho.“

,,Já vám za všechno děkuju. Byl jste skvělý sensei a i přítel.“ Pokud Romero potřeboval s něčím poradit a obával se s tím jí za otcem, našel odpověď u něj.
,,Opatruj se Romero,“ řekl a lehce ho objal.
Romero se zadíval na posledního v řadě. Toho nejdražšího, nejmilovanějšího.
,,Nechci se loučit,“ zašeptal Raisen a přitáhl si Romero do objetí.
,,Tak to nedělej,“ usmál se Romero a zadíval se Raisenovi do očí. Bylo v nich vidět tolik něhy a lásky. Mrzelo ho, že to všechno opouštěl. ,,Neříkáme si sbohem.“ Raisen by tomu chtěl věřit.
,,Necháte nás o samotě?“ podíval se na svého senseie, který zrovna konejšivě objímal Romerova otce. Odpovědí jim byli kývnutí a vzápětí byli jen on a Romero. I přesto se Raisen cítil, jakoby se prostor kolem nich zmenšil.
,,Zůstaň se mnou,“ vyšla z Raisenových rtů nesplnitelná prosba. Romero se k němu přimkl a místo odpovědi mu věnoval hřejivý polibek na rty. Dotyk Romerových rtů byl jak spínač. Raisenovi se po tváři řinuly slzy aniž by se je pokoušel zastavit. Romero se chtěl žertem zeptat jestli tak špatně líbá, ale nedokázal to. I slova mu činila problém. Byl němý, byl hluchý, byl slepý, dokázal jen vnímat teplo Raisenova těla a jeho dotyk. Ten jemně uchopil jeho tvář do svých dlaní a opřel si svoje čelo o jeho. Oba měli zavřené oči a i přes slzy jim na rtech hrál úsměv. Byli rádi, že spolu byli aspoň těch pár měsíců. Děkovali, že mohli pocítit, co je to milovat a být milován.
,,Romero, já-“ chtěl něco Raisen říct, ale Romero ho přerušil.
,,Pšš, nic neříkej,“ zavrtěl Romero hlavou. Věděl, co mu chce říct. Ale nepotřeboval to slyšet. Věděl to i beze slov. ,,Jen buď se mnou.“
Kdo ví, jak dlouho se objímali. Jim to bylo jedno. Teď existovali jen oni dva. Věděli, že to brzy skončí. Říkali si, ještě chvilku, ale chvilek přibývalo a loučení se stávalo těžším a těžším.
,,Měl bys jít,“ promluvil konečně Raisen. Jen těžko mu šla ta slova přes jazyk, ale někdo je říct musel.
,,Nechci,“ zavrtěl hlavou Raisen. Věděl, že se chová hloupě. Ale nevadilo mu to. Svoji hrdost a odměřenost nechal doma. Aspoň jednou mohl projevit svoji slabost a bolest.
,,Uchovej mě v srdci pro příští setkání,“ zašeptal Romero a pomalu ustoupil od Raisena. Ten měl pocit, že ztratil kus sebe. Jakoby mu někdo vyrval srdce z těla. Tupá bolest v hrudi ho ničila. Láska umí hřát, ale i bolest.
Dívali si navzájem do oči a hledali vhodná slova. Věděli, že přišel čas, ale připadalo jim nesprávné odejít bez těch slov.
Raisen si přál naposledy sevřít Romera v náručí a neustále mu šeptat, jak ho miluje. Z nějakého důvodu mu ale ty slova nešla vyslovit. Zřejmě, jak říkal Romero, nepřišel ten správný čas.
Miluji tě, řekli si v duchu Raisen. Romero se pousmál, jakoby mu snad rozumněl.
,,Já tebe taky,“ zašeptal v odpověď. Poslední slova a poslední pohled. Svět kolem potemněl a v tu chvíli mezi nimi vznikla neviditelná bariéra. Příště ji Romero nepřekročí. Bylo to naposledy. Nebo ne?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

....

(Niki, 16. 12. 2012 19:00)

Bože, tahle kapitola mi i po několika letech vhání slzy do očí

*brečí*

(Azrea, 29. 5. 2011 17:58)

J-já nemám slov.

To neeeeeeee

(Nik-in , 1. 2. 2011 18:20)

Já se vážně robrečela =o(
Nemám ráda špatné konce

...

(Naru-san, 10. 8. 2009 12:19)

No teda..dohnat mě k slzám to si nemusela T____T Nádhera,opravdu :)

T_T

(Gaara z púšte, 23. 7. 2009 22:06)

tak toto bola super poviedka a vlastne celá kapitolka...nechal som si ju nakoniec lebo nebola dopísaná...no a teraz som to dočítal...bolo to úžasné,fakt sa mi táto kapitolka moc páčila a doslovne som si ju obľúbil :-D...akurát sa mi tam nepáčilo,že si mi zabila Jiráyu T_T...moju jednu z najoblúbenejších postáv z Naruta T_T...to ma fakt dorazilo T_T

............................

(Lilirose, 22. 7. 2009 17:51)

áá takováá kráááása ... náádherněě napsaný.. KAWAII ... akorát si Lil totálně rozbrečela :'( :'(

.......

(xxx.Paja.xxx, 17. 7. 2009 15:34)

Nádhera!!!!!!! Ten konec mě teď nenechá spát tk týden spát T-T je to fantastický!!!!! SasuNaru 4ewer TT_TT

Těším se...

(XXX, 17. 7. 2009 2:11)

Už se mooccinky těším na ten bonus. díleček. Nelie, ty tvoje povídky jsou nejlepší, co jsem kdy četla. Taky se těším na JTPT a na nějaký povídky z tvojí shounen.estranky.cz.

...

(tina-chan, 16. 7. 2009 21:38)

wow,...
citala som uz vela fanfiction, ale toto bola jedna z najlepsich! nie som za happy-endy a Sasukeho nemam rada, ale musim povedat, chudak Sasuke.
skvele napisane,... heh, kedze som to precitala za menej nez den. Ale vazne, hltala som kazde slovo...

prepac, no nemozem si pomoct, musim i trochu kritiky,... zboznujem dialogy a ked nieco citam, tak opisy na prve citanie preskakujem, ale ony su tam potrebne,... ano, vsetci vedia ako naruto vyzera a tak,.. ale i tak by sa to tam hodilo,... alebo detailny opis miestnosti a tak,...

ok, spat k chvalam... hehe, a dosli mi slova,... proste krasna poviedka! na stupnici bodov od 1 do 10 (pricom by 10 bolo najlepsi) mas 15!
:)

ps: ten nadpis s komentarom nema ziadny suvis, len som nevedela, co tam napisat XD

.... *utírá si slzičky*

(Geluška, 16. 7. 2009 12:08)

Tak tohle bylo na mě moc *fňuk* už umírá touhou po bonus. dílu :D. Po pravdě jsi mě jako snad druhej člověk dohnala k tomu abych brečela u nějaký povídky .. a to už je gratulace protože já nebrečim ani když mám zlomenou ruku :D. Opravdu povedený ... Jako Kagome/Kurama naprosto souhlasim s těma telenovelama ;), bože já jsem tak divná .. :D. A taky jako ona se moc těšim na JTPT :D.

Víte..

(Dash., 15. 7. 2009 0:57)

..mi slzy kanou taky.Děkuju za x hodin strávených nad tvými povídkami,ale především nad touto..

...je to hodnotné,protože to není tuctové.Není tu sladký konec plný slz radosti chápete.

Nakonec všichni víme,že se probudí,ale co když ne.. Je to prostě moc pěkné :) Díky moc :)

=*w*=

(Kagome/Kurama, 15. 7. 2009 0:32)

Jsem zvědavá na ten bonusový díl. Ale takhle se mi to vážně líbí, Nelie, fakt povedené ^_^ Povídka to byla super. Zdá se, že ty ze všech svých povídek děláš pomalu telenovely :D Teď se už nehorázně těším na JTPT ;)

T,T Nelie-chan!!!

(ajajaj, 14. 7. 2009 22:48)

TAk teď si mě dohnala k slzám! To neeee! T.T!!!! Takhle to nesmí skončit!!! Je to jasný! Musíš udělat další řadu!!! XD

protest!

(Akyra, 14. 7. 2009 20:22)

takhle to nemůžeš ukončit!!!!!!!!!!!!!!!!!!

nesouhlasím

(Mono-chan, 14. 7. 2009 19:50)

Naruto, vstávej!!! *třese s blonďákem jak zběsilá a pak se jde připojit k Irukovi a Majce, buší pěstičkami do hlíny*

....

(morituri, 14. 7. 2009 19:47)

asi budu brečet........... nic jiného nebudu psát myslím, že to vše vysvětluje

T__T

(Majka, 14. 7. 2009 19:05)

Pokráčko, pokráčko!!! Naru se musí probudit!!! * šla se připojit k Irukovi-sensei, mlátit ručičkami do skály* Takhle to ukončit, no tohleto...XDD. Rychle sem s pokráčkem...nebo aspoň s druhou řadou=33!!!

:CCCCCCCCCCCCCCCCC

(Iruka sensei, 14. 7. 2009 18:23)

Néééééé
Chuděrky moje malé!!!!!!!!!!!
Ty mi to děláš naschvál!!!
Já nechci žádnou šípkovou růženku *křičí a mlátí pěstičkami do země*
Honem pokračování, nebo se ti tady zblázním!!!!

...

(terkic, 14. 7. 2009 17:51)

to je smutný:( chjoo Naruto sice neumřel, ale stejně si je rozdělila:( už se ale těším, co vymyslíš dál:)

...

(tess, 14. 7. 2009 17:43)

proč mám pocit, že to neni tak úplně konec. ;-D
(nebo si to jenom toužebně přeju)
bylo to krásný, jenom strašně smutný. celá tahle povídka byla úžasná. opravdu úžasná. oblíbila sem si jí. a nezbívá mi nic jinýho než doufat, že budeš psát pokračovaní.;-D