Definice nudy-pocit, který přepadne člověka, když v danou chvíli nic nedělá nebo na něco sáhodlouze čeká. V tuhle chvíli měl Naruto pocit, že kdosi tuhle definici podcenil. Už dvě hodiny seděl v křesle a šíleně, ale šíleně se nudil. Stejně na tom byli i všichni kolem. Sasuke pozoroval dění venku, Sakura pozorovala Sasukeho, Tsunade trhala jakýsi papír na kusy a Kakashi už dávno usnul. Jiraya si zas prohlížel spisy zdejších sestřiček. Jeho otec pro jistotu ani nepřišel.

„Já vím, že se opakuju,“ ozval se Naruto „Ale co jim na tom sakra tak trvá?!“

„Naruto, tohle je důležitý rozhodnutí,“ pronesla Tsunade znuděně „Chce to čas.“

„To vím, ale kolik času potřebují. Za týden mám totiž kontrolu u doktora.“

„Klid Naruto, mi nikam neutečem, všichni už stejně napůl spí,“ řekl Sasuke.

Naruto se na něj zamračil. Chtěl ucedit nějakou poznámku, ale přerušilo ho vrzání dveří. Jounin vešel, předal papír Tsunade a zas odešel.

„Vidíš, ani jim nestojíš za to, aby přišli osobně,“ uchechtl se Sasuke.

„Ty…“ chystal si Naruto urážku.

„Naruto, radši mlč,“ přerušila ho Tsunade a pozorně skenovala očima papír.

„Co píšou? Litujeme zkuste to příští milénium?!“ zkusil Sasuke.

Naruto vyskočil z křesla a s vzteklým výrazem se díval k Sasukemu.

„Bacha ať nevypadneš. Kočka má devět životů, ale blbec jen jeden,“ řekl Naruto a usmál se pýchou nad tím, co řekl.

„Víš on zas tak daleko není,“ ozvala se Tsunade.

„Co? Odmítli to? Vždyť ty jsi souhlasila, že odstoupíš a…“

„Neodmítli, jen mají podmínku.“

„Jakou?“

„Víš, podle nich si mladý a…“

„Jo jedinou Narutovou chybou je jeho věk,“ neodpustil si Sasuke.

„…a protože by bylo riskantní posadit do postu Hokageho někoho mladého v němž je zapečetěna liška, požadují po tobě manželství.“

„Cože? Já asi blbě slyšel.“ Poslední věta dokonale probrala Kakashiho, Sakuru a i Jiraya zvedl hlavu od sestřičky číslo 52.

„Manželství, to je věc, kterou ty nikdy nepochopíš, protože k ní ještě někoho potřebuješ a neznám nikoho, kdo by s tebou vydržel,“ vysvětlil Sasuke posměšně.

„Problém je v tom,“ začal rychle Tsunade, než mu Naruto stihne odpálkovat urážku „, že chtějí, aby tě někdo jistil.“

„Otec měl taky daleko do důchodu a povolily mu to,“ zkusil Naruto.

„Tvůj otec měl tehdy ženu, která čekala dítě a navíc v sobě neměl devítiocasou lišku.“

Naruto mlčel. Na to nic neměl. On nikoho neměl a s nikým dítě nečekal.

„Situace je taková, že prostě chtějí mít pojistku, někoho, kdo za tebe bude… zodpovědném.“

„Copak jsem malý dítě?“

„Naruto už to před náma nemusíš tajit,“ rýpl si Sasuke.

„To není jediná věc,“ dodala Tsunade.

„Co? Mám si k tomu ještě sehnat dítě?“

„Chudák to dítě,“ rýpl si Sasuke. Jiraya, který se doteď jen chichotal, vyprskl smíchy.

„Víš pamatuju si jak reagoval Minato, kdy se dozvěděl o tobě,“ vysvětlil. „Doteď jsem ten kvicht nezapomněl.“

„Vtipný,“ zamračil se Naruto.

„Doteď nic takové po nikom nechtěli,“ řekla Sakura „Na něco takového zákon neexistuje.“

„Teď už jo, hlavně pro Naruta,“ odpověděla Tsunade.

„Takže, abych se mohl stát Hokage musím se oženit?“

„A musíš to udělat do osmi večer, což je,“ koukla se Tsunade na hodiny „Za dvě a půl hodiny.“

„Co? Jak někoho najdu za dvě a půl hodiny?“

„Ty nikoho nenajde ani za dva a půl roku,“ zasmál se Sasuke.

„Sakra mlč Uchiho! Tvoje pitomý urážky ničemu nepomůžou. Jenom mě navnazujou vzít si prvního člověka, který mi přijde pod ruku a až mi ti dva staříci povolí titul Hokageho, zakážu ti otevřít hubu pokud bude v okruhu dvaceti metrů třeba jen červ, pro zachování míru mezi všemi,“ vyjel Naruto a dokonale tím umlčel i kosa na stromě. Sasuke zmlkl a z tváře se mu vytratil posměšný výraz.

Po chvilce ticha vybuchl Jiraya v smích.

„Neví o co přichází, kdo umí takhle srovnat někoho do latě? To je cenná vlastnost Hokageho. Tsunade to umí dokonale.“

„Naruto je mi líto, musíš se rozhodnout,“ řekla Tsunade.

„Když to vzdám a počkám do osmdesáti, budu si připadat, jako kdybych utíkal a já nechci, takže…“ odmlčel se „Ale sakra, kde tak rychle někoho najdu?!“

„Víš nemusí to být na pořád, podle mě bude stačit rok čistě formálního manželství,“ usoudila Tsunade. „Nejvhodnější bude někdo tvý věkový kategorie.“

„Velkej výběr,“ pronesl Naruto ironicky a posadil se.

„Vyškrtneme ty, kteří by tě nejradši zabili…“

„… a nezbyde nikdo,“ dokončil za ni Naruto. Uvědomil si, že si těma poznámkami sám podráží nohy.

„Sasuke, jsi tu zbytečně, ze zoufalosti jsem se sám začal urážet,“ řekl Naruto.

„Možná bych znal řešení,“ ozval se Sasuke.

„Fakt, nosíš po kapsách falešný svatební formuláře?“

„Ne, ale, řeknu ti to po lopatě, abys to pochopil, necháme tvoji čakru napsat jméno osoby, která se k tobě nejvíc hodí.“

„Slyšela jsem o tom, kde jsi to slyšel?“ zeptala se Tsunade.

„Orochimara neměl v knihovně jen vražedné techniky. Našel jsem to v jednom svitku.“

„Asi se už cítil sám, třeba proto si tě u sebe tak držel,“ rýpl si Naruto.

„Nechcu bejt sice Hokage, ale dokud jím ty nejsi, useknutí jazyka bude jen hřích na tak pět let.“

„Pamatuješ si jak na to?“ zeptala se Tsunade.

„Naruto se bude soustředit, jestli to zvládne, na čakru a manželství. Nesmí si představit konkrétní osobu, jen slova, myšlenky. Pak prostě položí ruku na papír a jméno se tam objeví.“

„Fajn, navalte papír, ubíhá mi čas,“ řekl Naruto.

„Co, kdy se tam napíše jméno, které neznáme?“ zeptala se Sakura.

„V potaz jsou jen ti, které Naruto zná osobně,“ odpověděl Sasuke.

„Fajn, tak jdem na to,“ promnul si Naruto ruce a přešel k stolu. Tsunade vzala první papír, který ji přišel pod ruku. Když zjistila, že je to dokument o letošním sčítání, otočila ho na čistou stranu.

Naruto se podíval na čistý kus papíru a najednou měl v hlavě okno. Nedokázal si vybavit jediný jméno někoho koho znal. Štěstí, že nemusí myslet na nikoho konkrétního.

Naruto zavřel oči a soustředil se na proud čakry v těle. Nasměroval ji do ruky, kterou položil na papír. Začal si v hlavě procházet slova jako manželství, svatba, ideální partner, láska. Papír pod jeho rukama začal jemně zářit. Naruto cítil, jak čakra klouže po papíře a píše jméno. Připadalo mu to, jakoby se mu vrývalo do paměti. Doslova.

Najednou všechno zmizelo. Naruto nevěděl jestli může otevřít oči. Všude kolem vládlo ticho.

„Konec?“ zeptal se. Nikdo mu neodpověděl. Dokonce i Jiraya mlčel.

Naruto se odhodlal otevřít oči.

„Mlčíte, jak…“ větu nedokončil, když viděl jméno na papíře. Skoro se mu zastavilo srdce a najednou nevěděl, co dělat. I dýchat mu připadalo zakázané. To přece nemůže… nejde. To jméno… to jméno bylo Sasuke Uchiha.