Ráno přivodila Narutovi málem infarkt. Chvíli trvalo než si vzpomněl, co se včera stalo a když si vzpomněl a pozornost zaměřil na pohovku, zjistil, že je prázdná. Z křesla vystřelil, jak řízena střela a začal se zběsile rozhlížet po pokoji. Kam může zmrzačený ninja pod vlivem prášku utéct?

„Sasuke?“ zkusil. Hluchý přece nebyl. Jako odpověď mu přišel hluk z jejich pokoje. Vřítil se dovnitř jak při povodni a nachytal Sasuke jak se převlíká. K štěstí Narutově ( a naší smůle) si Sasuke právě oblíkal kalhoty.

„Děje se něco?“ zeptal se Sasuke a natáhl se pro tričko.

„Ehm…“ zrudl mírně Naruto. „Nemáš ležet?“

„Proč?“ Ta otázka naruta namíchla.

„Včera jsi mi tu skuhral bolestí.“

„Neskuhral.“

„Máš ležet a hotovo!“ přikázal.

„Jen v pohodě.“

„Jsi hrozný paličák. Musí tě někdo prohlédnout.“

„Tys mi stačil, díky.“

„Ale…“

„Naruto ujišťuju tě, že jsem v naprostém pořádku. Jediný můj problém teď je, že potřebuju na záchod, takže jestli mě pustíš?“

„Ehm, fajn. Pořád mi ale dlužíš odpověď.“

„Odpověď?“

„Přetlumočíš mi ten váš rozhovor. Důvod proč jde Orochimaru po vesnici.“

„Aha, jasně.“ Naruto sledoval, jak Sasuke mizí v koupelně a sám si sedl na postel. Byl zvědavý, co z Sasukeho vypadne.

„Takže,“ vyšel Sasuke z koupelny. „Než začnu, slib, že mě nebudeš přerušovat a protestovat.“

„No dobře.“

„Orochimaru nejde po mě ani po vesnici. Jde po tobě a Kyubim.“ Když to Naruto uslyšel, prudce vstal a chystal se něco říct.

„Sedni si,“ nařídil mu Sasuke. „Jenže nepůjde přímo po tobě. Ten útok nás mě jen varovat. Chce jít přes tvou rodinu, přes lidi které máš rád. Ví, jak si zakládáš na přátelství a lidech kolem sebe a ví, že by sis jejich smrt vyčítal. Sám by tě neporazil, tak půjde přes tvé city.“

„Ale…“

„Potřebuješ ochranu. Jsi Hokage, vesnice tě potřebuje živého.“

„Jaká vesnice, když je vyvraždí,“ neudržel se Naruto. „To nejde, musí se s tím něco udělat,“ začal naruto přecházet po pokoji. „Odstoupím, tak nechá Orochimaru vesnici na pokoji.“

„Když odstoupíš, tvůj otec tě donutí k rozvodu a vezme si tě k sobě. Orochimaru půjde po nás. Nejdřív zabije mě, aby sis vyčítal, že jsi mě nechal jen tak. Pak Kakashiho, abys sis to vyčítal kvůli otci, který by byl zklamaný a nakonec zabije tvého otce a pak si vezme tebe.“ Narutovi tahle námitka vzala vítr z plachet. Dosedl na postel vedle Sasukeho a zadíval se do země.

„Co mám teda dělat? Nemůžu přece nechat všechny na pospas Orochimarovi.“

„Co s nimi uděláš je na tobě. Jsi Hokage a oni tě poslechnout. Ty ale potřebuješ ochranku…“

„Ne, nenechám se obklopit bodyguardy, když vesnice bude v ohrožení.“

„Tvoje smrt nikomu nepomůže, Orochimaru si stejně jednou přijde vesnici zničit, ať tu budeš vládnout ty nebo ne.“

„Zvládnu se ochránit sám.“

„Jo, možná, ale ty nemáš vyjít z boje bez noh a rukou, ale bez zranění. Hokage je základ vesnice, bez něj se systém rozsype jak domeček z karet.“

„Ale já…“

„Věděl jsem, že nebudeš chtít ochranu a nebyl bych tak klidný kdybych neměl řešení.“

„Máš řešení.“

„K tobě mě váže manželský slib ochrany. Ať chceš nebo ne, tvojí ochranou budu já.“ Naruto se zamyslel. Byl by to skvělý způsob, jak mít Sasukeho u sebe. Tušil, že se ho Orochimaru jinak nevzdá a mohl ho mít pod dohledem.

„Stejně nemám jinou možnost.“

„To máš pravdu, nemáš. Jsi…“

„Jo já vím, priorita. Hokage a tak dál.“ Jsi důležitý, pro mě, dořekl si pro sebe Sasuke. Neodpustil by si, kdyby mu Orochimaru něco udělal. On ho přivedl tak blízko k vesnici a Narutovi.

„Jedno si, ale vyjasníme. Ochranka neochranka, koupelna je místo soukromí,“ oznámil mu Naruto.

„Budu tě chránit ne šmírovat.“ I když by to za nějaký modřiny stálo.

„Který Hokage se kdy takhle uvítal. Útokem na vesnici.“

„Jsi Naruto, to by bez neobvyklostí nešlo.“

„Tak dík.“

„Měl bys zajít do kanceláře. Vsadím se, že Tsunade ti přenechala spoustu práce.“

„Jo, nesmím ji zapomenout poděkovat.“

Jak Sasuke slíbil, nehnul se od něj. Šel vedle Naruto a rozhlížel se kolem. K jeho překvapení moc lidí nepotkali a když ano, všichni nejdřív Naruta pozdravili a jen se vzdálili, začali si cosi šeptat. Drby. Nový Hokage a ještě k tomu zavázaný s Uchihou. Bůhví, co si o nich po večerech vykládají. Nikdo totiž nevěděl, že jejich manželství je jen formální věc. Všichni si mysleli, že je to záležitost čisté lásky a touhy. Což byla, aspoň ta touha, ale jen z Sasukeho strany.
Zastavili se před dveřmi do kanceláře. Sasuke zarazil Naruta, který chtěl otevřít dveře.

„Nepřeháníš to?“

„Opatrnosti není nikdy dost.“

„Jasně, jen co otevřu dveře se na mě vyvalí papíry a udusí mě.“

„Tsunade by to bylo podobný.“

„Ale Tsunade mě nechce zabít, teda myslím. Orochimaru by zvolil hady a výbušniny,“ řekl Naruto a otevřel dveře. Papíry se na něj sice nevyvalili, ale na stole jich bylo dost.

„Ale já ji nejspíš půjdu zabít,“ zavrčel Naruto při pohledu na práci.

„Jsi Hokage, zvykej si. Já si tu sednu a budu tě hlídat,“ oznámil Sasuke a posadil se na židli.

„Hlídat?“

„Abys neutekl povinnostem.“ Naruto se na něj zamračil a sedl si za stůl.
První útok se konal o hodinu později. Nebyl to ale Orochimaru, ale Minato.

„Co ten tu dělá?“ ukázal na Sasukeho.

„Aha, už jsi to slyšel. Orochimaru si za svůj cíl vybral mě, tak mě bude Sasuke chránit.“

„Proč on?“

„Protože… prostě proto. Zná Orochimaru a ví, co očekávat.“

„Proč tě nemůžu chránit já nebo někdo jiný?“

„Protože vy sami potřebuje ochránit. Orochimaru vyhrožuje vaší smrtí. Takže zklidni hormon a rozhlídni se než přejdeš ulici.“ Minato se zklidnil.

„Varuju tě,“ obrátil sek Sasukemu. „Jestli se Narutovi něco stane…“

„Jo, zabijete mě. Já vím. Chtělo by to novou výhružku. A nebojte Naruto je v dobrých rukách.“ Hlavně v noci.

„Když už jsi tu,“ ozval se Naruto. „Zařiď ať se tohle všichni dozví,“ podal mu papír. Minato si ho vzal a přečetl.

„Zákaz vycházení po setmění? Zákaz seskupování, povoleny jsou jen skupinky po čtyřech? Co je to?“

„Způsob, jak budou lidi v bezpečí. Za světla toho člověk víc vidí a odhadne líp útok a skupinky po čtyřech jsou nejlepší. Učili nás to na akademii. Víc už je dav.“

„Myslíš si, že to lidi přijmou?“

„Budou muset. Je to pro jejich dobro. A na tebe se to vztahuje taky. Tak se s Kakashim domluv, kdo kdy za kým půjde. Nerad bych našel tvoji mrtvolu.“

„Ale…“

„Myslím to vážně. Jsi můj otec a o to víc mi na tom záleží. Pokud porušíš pravidlo, nebudu mírnější jen protože ti říkám tati. Tersty jsem ještě nepromyslel, protože doufám, že nikdo nebude tak blbej, aby to porušil. Smrt je sama o sobě dostatečný trest.“ Minato se překvapeně zadíval na Naruta. Bral to vážně. Hodně vážně.

„Zařídím to,“ kývl Minato a odešel.

„Jdeš na to dobře,“ pochválil ho Sasuke.

„Myslíš, že jsem udělal dobře?“ zeptal se ho Naruto.

„Co myslíš ty?“

„Asi… ano. Ochrání je to, nebo aspoň trochu.“

„Pak jsi udělal dobře. Svoje rozhodnutí nesmíš brát zpět ani o nich pochybovat.“

„Jo, já vím. Stejně bude těžké nedávat do popředí rodinu před ostatními.“

„Pokud jde o tvého otce, rád ti s tím pomůžu,“ usmál se Sasuke nad představou, jak s Narutovým svolením, rozkazuje Minatovi.