Sasuke se vrátil domů a k jeho štěstí Naruto spal. Sasuke se zamyslel. Naruto byl teď… jak loutka. Udělal by cokoliv, co by mu viděl na očích. Může ho mít, ale překvapivě nebylo tohle, co Sasuke chtěl. Nechtěl vidět Narutovi slzy, ale jeho úsměv. Radši b poslouchal hodiny stěžování na papíry než dny obviňování. Možná… měl Naruto pravdu. Jen možná. Je to jen velmi malá možnost. Ale zřejmě tu přece jen je.
Sasuke se rozhodl raději přespat v obýváku. Nechtěl nic riskovat.

Následující ráno bylo těžké posoudit. Když se Sasuke probudil, spatřil Naruta jak stojí vedle pohovky a dívá se na něj.
,,Naruto?“
,,Proč spíš tady?“
,,Protože je to tak lepší.“
,,Ty už mě nechceš?“ A je to tu zase.
,,To jsem neřekl,“ posadil se. ,,Pořád si ještě myslíš, že tě miluju.“
,,Ano.“
,,V tom je právě ten problém. Nemiluju tě.“
,,Ale ano, už pár týdnů.“
,,Nesmysl Naruto. Nemůže jen tak říct něco takového.“
,,Je to tak. Cítím to stejně jako to, že po mě toužíš.“
,,Na co si to hraješ? Nic k tobě necítím,“ řekl Sasuke o trochu vyšším hlasem než chtěl. Vlastně na něj křičel a Naruta se to zřejmě dotklo. Roztřásl se a v očích se mu zaleskly slzy.
,,Sakra, to jsem nechtěl.“ Naruto se otočil a doslova utekl do ložnice, kde za sebou práskl dveřmi. Sasuke za ním chtěl vejít, ale Naruto se zamknul.
,,Naruto, otevři, já to tak nemyslel.“ Jediné, co se z pokoje ozývalo bylo vzlykání. ,,Naruto, přestaň se chovat jako blbec a otevři,“ zvýšil hlas. Odezva byly silnější vzlykání. ,,Ne, promiň. Jenom otevři.“ Zřejmě bude muset být milejší. ,,Podívej Naruto, otevři mi prosím. Mám o tebe starost. My všichni.“ Pořád nic. Zřejmě musí přeřadit na milejší způsob. ,,Dobře, není to tak, že bych k tobě nic necítil.“ Je nebo není, sám nevěděl. ,,Jen je to trochu těžké. Nemůžeš jen tak přijít a oznámit mi moje city o kterých nevím. Překvapilo mě to.“ Co má ještě říct? Nic milejšího neznal. ,,Naruto, prosím tě otevři mi ty dveře. Promluvíme si, ano?“ Nic se neozývalo. Jen ticho. ,,Naruto, otevři!“ Nic. Už nebyly slyšet ani vzlyky, nic. ,,Naruto to není vtipný, aspoň mi něco řekni.“ Jenže Naruto nic neřekl. ,,Fajn, jak chceš,“ řekl a jedním nárazem dveře otevřel. Sice zničil zámek, ale co.
,,Já ho zabiju,“ zaklel Sasuke, když zjistil proč mu Naruto neodpovídá. Jednoduše tu nebyl. Okno otevřené a čtyři patra pod nimi. Pro ninju žádný problém.
Sasuke se vyklonil z okna. K jeho překvapení Naruto nedošel daleko. Seděl na lavičce za domem. Sasuke vyběhl z domu, ale než začal křičet uklidnil se. Nemůže na něj křičet. Jinak se mu tu rozsype.
,,Naruto, proč jsi utekl?“ řekl jemně. Naruto zarytě mlčel. ,,No tak, nebudu se zlobit. Jen jsem o tebe měl strach.“ Třeba ho obměkčí.
Naruto k němu zvedl oči a zadíval se na něj prázdným pohledem. To nebyly jasné zářící oči Naruta, ale naprosto vychladlé a prázdné, až toho šel mráz po zádech.
,,Už mě nemáš rád?“
,,O to tu nejde.“ Co mu má říct? Vždyť se chová jak malé dítě.
,,Nenávidíš mě?“
,,Ne, to-“
,,Mám odejít?“ vstal a nejspíš se to opravdu chystal udělat.
,,Ne,“ zarazil ho a chytil za ramena. ,,Nechci, abys odešel. Žádná nenávist tu není a… pořád tě mám rád.“
,,Miluješ mě,“ oznámil mu Naruto. Sasuke pokrčil rameny.
,,Nevím, co si o tom mám myslet. Už jsi mi to řekl tolikrát, že tomu sám začínám věřit. Ale, pamatuješ si na svého otce? Kdyby se dozvěděl cokoliv z tohohle, mě by zabil a tebe zamkl na sedm západů. Musíš se vzpamatovat, ano?“ Naruto nevypadal, že by rozuměl. Zřejmě byl odhodlaný udělat vše, ale ne pro sebe. ,,Udělej to pro mě, ano?“
,,Já jsem přece v pořádku.“
,,Ne, Naruto nejsi. Pořád mi tu opakuješ, jak tě miluju, ale ani jednou jsi neřekl, co cítíš ty.“ Naruto nic neřekl. Jednoduše protože v tuhle chvíli necítil nic. Byl odkázaný jen na city ostatních.
,,Naruto, udělej to pro mě,“ řekl a zadíval se mu do očí. ,,Vrať se nahoru. Jdi si lehnout a prospi se. Až se vzbudíš, budeš zase ten starý Naruto, ano?“
,,Jestli chceš?!“
,,Ano, chci.“ Naruto tedy bez namítání zamířil zpátky do bytu. Lehl si do postele a během chvilky usnul. Sasuke už toho měl plné zuby a byl unavený. I přestože možná dělal chybu, lehl si do postele jako Naruto. Netrvalo dlouho a i on usnul.

Otevřel oči, ale jediné co viděl byli stěny. Jen stěny. Teprve, když se posadil viděl mříže. Tady už jednou byl. Za těmi mřížemi sídlil Kyubi. Ale proč tu byl?
,,Protože to chceš?“ Sasuke se rozhlédl kolem, ale nikoho neviděl. ,,Jsem tady, přímo před tebou.“ Za mřížemi se objevila Kyubiho hlava a pod ní stál Naruto.
,,Naruto?“
,,Nic ti neřekne.“
,,Proč jsem tady a co tu dělá Naruto?“
,,Tohle je ta Narutova část, kterou tak toužíš mít zpátky.“
,,A dál?“
,,Naruto je velmi vnímaví a citlivý. Sám nevím co se stalo, ale Naruto se prostě jakoby rozdělil na dvě části. Jedna tu stojí před tebou, to je ten starý Naruto. Ten koho jsi potkával předcházející hodiny je ta část nová. Ta která je vnímavá k ostatním a nabízí ti, co budeš chtít. Kterou bys chtěl?“
,,To je dost blbá otázka. Chci zpátky starýho Naruta.“
,,Opravdu? Všechno bude zase ve starých kolejích. Teď můžeš mít, co budeš chtít. Nabízí ti lásku.“
,,Možná tak moji. Pořád mi opakuje něco čemu se nedá věřit.“
,,Ale dostal bys to po čem toužíš.“
,,To je jedno. Radši nic než bez Naruta.“
,,Pak tedy bude pravda, co říká Naruto.“
,,Hmm.“
,,Miluješ ho.“ Sasuke to nedokázal popřít, ale ani říct ano. ,,Raději si vybereš Naruta, který ti dá jen svůj úsměv a přítomnost, místo Naruta, který ti dá vše co chceš, kromě svojí duše.“
,,No jo, možná to tak je.“
,,Když si to přiznáš, bude to lepší.“
,,Fajn, ale nechtěj po mě, abych to říkal.“
,,Chápu, že to by bylo na Uchihu moc. Ale pamatuj, že Naruto potřebuje lásku. Ať už o ní vědět bude nebo ne. To, že jste teď spolu není náhoda. On potřebuje tebe a ty jeho.“
,,Hmm.“
,,Rozmysli si, jak chceš naložit s časem, který vám zbývá.“ Sasuke to nechápal. ,,Teď se můžeš vrátit.“ Než stačil Sasuke něco říct, ležel ve své posteli. Ale Naruto vedle něj nebyl.