Když se ráno Naruto probudil čekal ho šok. Sasuke nebyl v posteli. A nebyl ani v kuchyni, ani v koupelně, nebyl prostě nikde. Naruto nevěděl, co si myslet. Napadali ho ty nejhorší věci, počínající únosem a končící smrtí.Chtěl ho jít hledat, když uslyšel, jak se otvírají dveře do bytu. Nevěšel, ale Sasuke.
,,Jsi vzhůru? Trochu brzo.“
,,Kde je Sasuke?“
,,No jo, kvůli tomu jdu. Sasuke mně posílá. K ránu se mu udělalo zle a je v nemocnici.“
,,Co? Proč?“
,,Copak jsem neřekl, že mu bylo zle?“
,,Sasuke by nešel do nemocnice kdyby ho jen bolelo břicho.“
,,No tak ho to bolelo trochu víc. Je v pohodě. Můžem za ním jí, jestli chceš.“
,,To si piště, že chci,“ řekl a okamžitě zamířil ke dveřím.
Jakmile vešel do nemocnice, přepadl první sestřičku, kterou potkal. Ta mu trochu vyklepaná sdělila číslo pokoje. Jiraya byl poněkud pozadu, protože Naruto nasadil velmi rychlý krok.
Do pokoje se vřítil, jak uragán. Sasuke seděl na posteli a vybadal velmi překvapeně.
,,Hoří?“
,,Co tu děláš?“
,,Jiraya ti to neřekl?“
,,No právě, že řekl.“
,,A kde je?“

,,Zřejmě nestačil, stařík. A neodbíhej od tématu. Co tu děláš?“
,,Nebylo mi dobře.“
,,Odkdy Uchiha chodí s bolením břicha do nemocnice? Nejsem blbej Sasuke.“
,,Nechceš si sednout?“‘
,,Proč? Umíráš?“ Jeho tón nezněl ale vůbec vyděšeně.
,,Ne, ale mám obavy abys nevybouchl vzteky.“ Naruto se posadil. ,,Podívej, brzo ráno jsem se probudil a nebylo mi dobře. Opravdu mi nebylo dobře. Tebe jsem budit nechtěl a tak jsem prostě šel do nemocnice.“
,,No a co ti je?“
,,Pár zlomených žeber a otřes mozku.“
,,Kdy tě pustí?“
,,Řekli, že zítra ráno. Je to všechno, nebo budou následovat další výčitky?“
,,Promiň,“ omluvil se Naruto a sklopil hlavu. ,,Jen prostě, probudil jsem se a ty nikde. Dostal jsem strach.“
,,Doufal jsem, že Jiraya přijde dřív než se vzbudíš.“
,,Zpozdil se asi o pět minut.“
,,Vím, že to nemám ve zvyku. Normálně bych sem nešel i kdybych si usekl ruku, ale těch deset dní mě tak nějak poučilo. Nechtěl jsem prostě zbytečně riskovat. Nevrátil jsem se, abych tu umřel.“
,,Měl jsem tě hned poslat do nemocnice. Vždyť jsi měl být mrtvý a já s tebou šel jen domů.“
,,Prosím tě, hlavně ne výčitky. Tohle není ničí vinna. Maximálně těch chlapíků, co si ze mě udělali boxovací pytel.“
,,Pořád jsem to byl ale já, kdo tebe do té mise donutil. Přikázal jsem ti to a přitom jsem tě vlastně poslal na smrt. Promiň.“
,,Ach jo, jsi hrozný pako. Nevěděl jsi, co se nám stane.“
,,Ne, ale kvůli mně teď vypadáš jak dalmatin.“ Opravdu. Na Sasukeho bledé pleti, modřiny zářili.
,,Příště neutíkej,“ ozvalo se od dveří. ,,Pochybuju, že by Sasuke někam odešel.“
,,Loudal jste se,“ řekl Naruto.
,,To je fakt, chtěl jsem abyste tam byl před tím než se Naruto vzbudí, ne po tom abyste ho zastihl v panické náladě.“
,,Nepanikařil jsem,“ namítl Naruto.
,,Jen jsem měl pocit, že mě pověsíš, jestli ti okamžitě neodpovím,“ řekl Jiraya.
,,Jasně, hlavně, že se bavíte.“
Do pokoje vešel doktor a když uviděl návštěvu, usmál se.
,,Vítám vás Hokage,“ řekl Narutovi. ,,Jedna vyděšená sestřička mi řekla, že tu jste.“
,,Kdy ho pustíte?“ zeptal se okamžitě.
,,No krevní testy budem mít zítra ráno, tak snad pak.“
,,Je to nutné?“
,,No vzhledem k tomu, co mu ty tři dny dělali a čím to završili, tak ano.“
,,Promiňte, já jen…“
,,Naruto má doma sám děsný strach,“ chopil se slova Sasuke. Naruto se na něj zamračil.
,,Potřebuje si odpočinout,“ řekl doktor.
,,No tohle bych zrovna neřekl,“ namítl Sasuke. ,,Šel jsem sem, abych věděl co mi je a při příjmu jsem vás varoval, že dýl jak den tu tvrdnout nehodlám.“
,,V papírech máme pořád vaši smrt. Sestřička co vás zapisovala, omdlela, když zjistila, jak se jmenujete. Ducha zřejmě nevídala každý den.“
,,No jo, chápu. Mrtvého pacienta, co k vám jde na vyšetření a hlavně Uchihu, tu nemáte každý den.“
,,No to teda ne. Takže si tu pěkně poležíte dokud neuznáme, že jste fit na nějaký další kousky.“
,,Ujišťuju vás, že další kousky nebudou,“ řekl Naruto.
,,No jo, teď mě čeká znovu vysedávání na židli a zírání na Naruta, jak se vzteká, že sestřiček je víc než dost a proč sakra musí mít dělení sněm po osmi hodinách,“ řekl Sasuke.
,,Ano tohle téma nás trápí všechny.“
,,Co takhle přejít od mého ponižování k natlučené Sasukeho hlavě?“ navrhl Naruto.
,,Dobře. Zlomená žebra se zřejmě hojí dobře, bolesti ho můžeme zbavit léky. Hlavu má v pořádku, jen se pár dní nesmí zatěžovat. Otřes mozku byl silný. Navíc nemáme výsledky krve.“
,,Proč rovnou neřeknete, že ho tu chcete aspoň týden,“ řekl Naruto.
,,Pravda, hodilo by se to.“
,,Jsem tu maximálně do rána, pak beru roha,“ oznámil Sasuke.
,,Chápejte, že potřebujete dohled.“
,,Jinak řečeno, jsi oficiálně mrtvý. A živou mrtvolu tu neměli dlouho,“ řekl Naruto.
,,Myslel jsem, že jsi na mé straně?“
,,Pobyt v nemocnici ti prospěje.“
,,Fajn, tobě zas prospěje pobyt z Jirayou.“ Naruto se na něj zamračil. Ve skutečnosti by měl radši Sasukeho doma. Celá ta věc s jeho smrtí na něj zapůsobila divnou silou a probudil se v něm opatrovatelský pud. Pořád si to vyčítal a svým způsobem to byla jeho vinna.
,,Dobře, čím více budete odpočívat, tím dřív vás propustíme,“ poradil mu doktor.
,,Fajn.“ Doktor odešel a nechal Naruta a Jirayu s Sasukem samotné.
,,Naruto, musíš do kanceláře,“ připomněl mu Jiraya.
,,Jo, já vím,“ kývl, ale nehnul se z místa.
,,Naruto!“
,,Jo, už jdu,“ řekl. ,,Uvidíme se zítra,“ řekl Sasukemu.
,,Jo.“

Další ráno byl Naruto v nemocnici, jak na koni. K jeho překvapení Sasuke pořád ležel v posteli.
,,Proč pořád ležíš?“
,,Doktor mi řekl, abych tu ještě chvíli zůstal.“
,,Odkdy posloucháš doktory?“
,,Ještě pět minut tu jsem schopný vydržet.“ Dveře se otevřely a dovnitř vešel doktor.
,,Výborně, že jste tu taky.“
,,No tak, proč Sasuke ještě leží v posteli.
,,Pár dní si tu ještě poleží.“
,,Proč?“
,,Jak často chodíte k lékaři?“ zeptal se Sasukeho.
,,Co nejmíň to jde.“
,,Míváte bolesti?“
,,Co?“
,,Bolesti. Třeba v rukou, kdekoliv.“
,,Možná.“
,,Sasuke?“ ozval se Naruto.
,,No jo, možná. Občas. No a co? Každého vždycky něco bolí, ne?“
,,Většinou nemají nějakou větší příčinu, u vás ale ano.“
,,Konečně na mě něco máte.“
,,Tak nějak. Ve své podstatě o nic nejde a většinou se na to nepřijde, tedy v případech jako vy. Kdy lidé odmítají věřit lékařům.“
,,Nemám je rád.“
,,Tak teď je budete nenávidět. Zjistili jsme, že vaše červené krvinky jsou trochu jiné, než by měli mít.“
,,Jsou snad modrý nebo-“
,,Myslím tvarově. Místo kulaté jsou srpkovité.“
,,Já v tom háček nevidím.“
,,Takové pak ucpávají cévy a způsobují tu bolest, kterou jste tak úspěšně ignoroval.“
,,Hm.“
,,Já to nechápu,“ přiznal se Naruto.
,,Je to genetická vada, ale dá se léčit. Ovšem ne vyléčit. Bude brát prášky, které urychlí obnovu červených krvinek a doufejme, že počet postižených zredukujeme na minimum.“
,,V podstatě mi nic není a můžu jít domů,“ řekl Sasuke.
,,Ne. Musíme vyzkoušet jestli léčba zabírá a kvůli možným vedlejším účinkům musíte být pod dozorem.“
,,Dohlídnu na sebe sám.“
,,To sotva.“
,,O nic takového jsem se neprosil. Přišel jsem protože jsem nechtěl zařvat ve svým vlastním bytě. O nějaký pitomý testy jsem nestál.“
,,To většina lidí a pak mi děkují, když je zachráním před smrtí.“
,,Já, ale neumírám. Sám jste řekl, že to v podstatě nic není.“
,,V podstatě by to nic nebylo u lidí, kteří se nechají léčit.“
,,Není mi padesát, abych do sebe cpal kvanty prášků.“
,,Samozřejmě vás do ničeho nutit nebudem, ale za pár měsíců se může stav zhoršit a krev vám bude protíkat čím dál tím hůř, až nakonec vůbec.“
,,Chcete říct, že může… zemřít?“ zeptal se Naruto.
,,S jeho přístupem k tomu má skvěle nakročeno.“
,,Sasuke,“ otočil se Naruto k Sasukemu. ,,Co ti to udělá brát prášky?“
,,Hodně.“
,,Ale přežiješ.“
,,Vždyť neumírám. Jsem tady z vás nejvíc v pořádku.“
,,Sasuke, udělej nám laskavost a nevrhej se zpátky do spárů smrti. Jednou mi to stačilo,“ řekl a zadíval se mu zpříma do očí. Sasuke podlehl a kývl.
,,Dobře, odpoledne vám dáme první prášek,“ řekl doktor a spokojeně odešel.
,,Sasuke,“ řekl Naruto. ,,Těch deset dní… nebylo to zrovna období, které bych si chtěl pamatovat. Cítil jsem se hrozně, když mi řekli, že jsi mrtvý, protože to já tě tam poslal. Vydupal jsem si to. Nevěřil jsem tomu. Vždycky jsem si říkal, že umřeš stářím sám, že si toho možná nikdo nevšimne. Což by ti určitě vyhovovalo. V tu chvíli jsem ale já mohl za tvou smrt. Nikdy jsem se nebál, když jsme šli na mise, hlavně ne, že by se tobě mohlo něco stát. tentokrát jsem se ale bál. Že je to pravda. Že už se opravdu nevrátíš. Prosím tě, neber to na lehkou váhu a dělej, co ti doktoři řeknou.“
Sasuke byl tím proslovem ohromen. V tuhle chvíli by mu slíbil cokoliv.
,,Už jsem souhlasil, nevezmu to zpět.“
,,Díky.“