,,Můžeš zůstat,“ řekl. Sasuke se trochu nedůvěřivě posadil zpátky na postel.

,,Neříkejte to otci,“ zaprosil Naruto. „My-“

,,Klid, nic takového jsem neměl v úmyslu.“

,,Ne?“

,,Když bych to měl říct laicky, přeju vám to a nehodlám na vás žalovat Minatovi. Můžete mi věřit. Oba,“ podíval se na Sasukeho.

,,Věřím vám.“

,,Minato navíc ještě spí,“ dodal Kakashi a zavřel za sebou dveře. ,,Vím, že jsi přišel předevčírem večer a když jsi nepřišel včera, čekal jsem, že přijdeš aspoň teď.“

,,Sledoval jste nás?“ zeptal se Sasuke.

,,Nemusel jsem. Viděl jsem tě. Minatovi jsem nic neřekl. Navíc jsem čekal, kdy se jeden z vás rozhoupete. Je smůla, že to dopadlo takhle.“

,,Jo,“ řekl Naruto.

,,Snídani ti donesu já, ale přes oběd bych se tu už nezdržoval,“ upozornil Sasukeho. Sasuke kývl, ale Naruta ta zpráva moc nepotěšila.
,,Tak já vás nechám,“ řekl Kakashi a odešel.
,,Večeř přijdu, slibuju,“ řekl Sasuke a znovu si posadil Naruto na klín. ,,Odejdu před obědem a večer mě tu máš, zase na celou noc.“

,,Ráno pak odejdeš, že?“

,,Musím.“

,,Hmm.“

,,No tak, usměj se.“

,,Nejde to.“
,,Náš současný stav není důvod k depresi.“

,,Není? Takže je to důvod k radosti? Vtipům?“

,,Jen tě nerad vidím takhle,“ řekl omluvně.

,,Promiň, ale prostě to tak je,“ zamračil se Naruto a slezl z Sasukeho. Ten nevěděl, co řekl špatně. I jemu vadilo jejich odloučení, ale…

,,Naruto,“ řekl smířlivě a došel k Narutovi, který stál u okna a díval se ven.

,,Když jsi mi všechno řekl, všechno, cos cítil předešlé měsíce, najednou jsem se cítil lehčí a řekl jsem si, že teď to bude všechno snazší. Žádné přetvářky, dumání nad tím, co je a není správné, žádné napomínaní sebe samotného,“ řekl Naruto a dál se díval z okna. ,,Děláme to ale pořád. Nic se nezměnilo. Snad jen, že teď mám větší strach.“

,,Snaž se pochopit, že prostě nechci abys… prostě,“ najednou nevěděl, jak dokončit větu. ,,Když jsem přišel o rodinu, cítil jsem se sám, odvržen společností. Nikoho jsme neměl a nikoho jsem k sobě ani pouštět nechtěl. Když se se mnou snažil někdo skamarádit, odkopl jsem ho, protože jsem chtěl být sám a myslel jsem, že je to tak nejlepší. Nechci abys prožíval to stejné. Odháněl od sebe své blízké, uzavřel se do sebe.“ Naruto neodpověděl. ,,Vždycky jsi byl veselý a s ničím sis nedělal starosti. Bral jsi věci s humorem. Kde to je?“

,,Lidi dospívají.“

,,To je blbost. Byl jsi takový i, když jste mě hledali, i když jsem se vrátil. Byl jsi takový i po tom, co jsme se vzali. Neříkej, že si necháš kazit život jen jedním pitomým vyznáním od jednoho pitomého ninji.“ Naruto se usmál. Sasuke se nazval pitomým. To stálo za úsměv.

,,Máš pravdu,“ řekl Naruto. ,,To vyznání bylo pitomý.“

,,No tak dík.“

,,Ale jen protože jsme se oba chovali jak pitomci.“

,,Opravdu?“

,,Jo, ale ty jsi byl větší pitomec. Tajil si to téměř celou dobu. Místo abys řekl pravdu jsi se schovával za lži. Celá ta hra se ti hodila, že?“

,,Moc mě odsuzuješ.“

,,Neřekl bych. Co ten polibek pod tím stromem na nový rok?“

,,Prostě jsem to nevydržel, na tom není nic zlýho.“

,,Pak je tu ten polibek u dveří, když nás fotili. Líbilo se ti to a když otec zuřil, vyžíval ses v tom.“

,,A to vadí?“ zeptal se Sasuke a objal ho kolem pasu.

,,Ne, ale teď už to není hra, kdy se můžeme bavit.“

,,Hlavně, že ses nerozhodl utéct, jak minule.“

,,Mě se nezbavíš.“
,,To je dobré vědět,“ řekl. ,,Podívej. Pár dní počkáme, třeba se Minato umoudří a když ne… můžu s ním promluvit nebo si tě prostě odnesu zpátky. Mám na to právo.“
,,Chci být zase doma, s tebou. Tolik měsíců jsme spali vedle sebe, trávili spolu hodiny a já to promarnil.“
,,O mě se to říct nedá.“
,,Hm?“
,,Nedalo by se říct, že jsem je uplatnil, ale…“
,,Takže jsi co?“
,,Nedívej se na mě, jak na úchyla. Nic jsem ti neudělal.“
,,To je mi jasný, ale…“
,,Když jsme leželi vedle sebe, občas jsem tě objal.“
,,Hm, škoda, že si to nepamatuju.“
,,Možná,“ usmál se Sasuke, chytil Naruto za ruku a dovedl ho k posteli. Sedl si na ni, opřel se o stěnu a Naruta si přitáhl do náruče. ,,Hladil jsem tě po tváři nebo ve vlasech, občas něco šeptal.“
,,Počkej, tenkrát, hladil jsi mě po vlasech a sliboval, že mě na té misi ochráníš.“
,,Ty jsi nespal?“
,,Ne,“ usmál se Naruto.
,,Tak si dokážeš udělat obrázek.“
,,Bylo ještě něco?“
,,Občas jsem tě políbil.“
,,Fakt,“ podivil se nad přiznáním.
,,Nemohl jsem si pomoct, potřeboval jsem tě aspoň chvíli cítit u sebe. Dalo by se říct, že jsem byl na tobě závislý.“
,,Pořád jsi?“
,,Nejspíš ano, nedokázal bych být doma sám, bez tebe.“
,,Víš, že tak ukazuješ svoji slabost.“
,,Vím a nevadí mi to. Ne v tomhle případě a ne, když to přiznávám tebe. Když už jsem se ti vyznal, klidně ti řeknu o svých slabostech.“
,,Je jich víc?“
,,Hm, teoreticky, ale všechny se týkají tebe.“
,,Nemůžu uvěřit, že jsi to tak dlouho tajil.“
,,Nebylo to lehké. Občas to na mě bylo opravdu moc, ale… nikdy jsem si nemyslel, že ti to řeknu a už vůbec ne takhle.“
,,Proč jsi to tajil?“
,,Budeš se divit, ale bál jsem se. Byli jsme přáteli a ty jsi mi věřil a já to nechtěl pokazit. Radši jsem se na tebe jen díval potají, než bych riskoval, že odejdeš za otcem.“
,,Nikdy bych to neudělal.“
,,Jo, já vím, ale prostě jsem neměl odvahu.“
,,Velký Uchiha se bojí vyznání lásky.“
,,Jasně, směj se.“
,,Nesměju se a vlastně jsem rád, že jsi to neudělal.“
,,Opravdu?“
,,Otec by na to nejspíš přišel a odtáhl by mě tak jako tak. Takhle jsem spolu vlastně byli dýl.“
,,Jo, jak se to vezme.“
,,Můžu se na něco zeptat?“
,,Hm.“
,,Miloval jsi někdy někoho?“
,,Myslíš kromě tebe? Ne, nikdy. Jak si ale vzpomínám, kdysi jsi řekl, že jsi kdysi někoho nejspíš-“
,,Byl jsi to ty. Jak si odešel, nedokázal jsem tě dostat z hlavy. Uvědomil jsem si, že na tebe pořád myslím a… tehdy jsem tě miloval a nejspíš proto jsem tě chtěl tak moc dostat zpátky. Co se stalo pak, nevím. Byl jsem dva roky pryč s Jirayou a snažil se na tebe zapomenout. Stalo se.“
,,Aha.“
,,Když mi tehdy řekli, že jsi mrtvý, vzpomněl jsem si, jak jsi před léty odešel. Vrátil ses a já věřil, že se vrátíš i podruhé. Opravdu jsem tomu věřil. Nechtěl jsem uvěřit tomu, že člověka, kterého jsem kdysi vlastně miloval, jsem poslal na smrt.“
,,Naruto…“
,,Měl jsem ti to říct tehdy, možná by ses vrátil dřív,“ řekl a tázavě se podíval Sasukemu do očí.
,,Obávám se, že tehdy bych ti ublížil. Nejspíš by jsi mě nenáviděl ještě víc.“
,,Aha, ale-“
,,Navíc bych se pak do vesnice nejspíš vůbec nevrátil, když bych o tom věděl. Nedovolil bych nikdy to manželství. Je dobře, že jsi mlčel a zapomněl na mě.“
,,Nejspíš ale ne úplně, když jsem tu teď s tebou.“
,,Kakashi by řekl, že něco takového z hlavy nedostaneš.“
,,Nejspíš tě hodně nasíral tím, že to věděl.“
,,Bylo to s ním k nevydržení.“
,,Nechtěl bych být na tvém místě.“
,,To bych snad nepřál ani Itachimu.“
,,Teď je konec všem lžím,“ zašeptal Naruto a přitiskl se blíž k Sasukemu. Jsou spolu a to prozatím stačí.