,,Zdar,“ řekl Sasuke. Zřejmě ji moc rád neviděl.

,,Jak se vede nastávajícímu?“ otočila se k Narutovi.

,,Hádejte. Přijede mu nejdražší člověk a on musí strávit půl dne s vámi.“

,,Vy dva teda máte náladu.“

,,Myslím, že Naruto plně vystihl naši situaci,“ přidal se Sasuke.

,,Tak začnem ať můžou být naše holoubátka spolu.

Po pár otázkách, odběrech krve a vyšetřeních, byl Naruto s Sasuke propuštěn. Tehdy už byl ale čas obědu, což nesměl Naruto vynechat.

,,Počkej,“ zastavila Tsunade Sasukeho. ,,Naruto běž, jen si s ním promluvím.“ Narutovi se to nelíbilo, ale pokračoval.

,,Co vás vede k tomu, abyste mě ochuzovala o můj čas s Narutem?“

,,Jde o Naruta,“ začala Tsunade. ,,Pamatuješ si Narutův stav před dvěma třema rokama?“

,,To nejde zapomenout.“

,,Naruto má jen jednu ledvinu. Doteď to bylo vše v pořádku, ale dítě je velká zátěž na tělo a o to víc, když jsou dvě.“

,,Kam tím míříte?“

,,Jen předem varuji. Naruto je pod velkou zátěží a tady je, abychom mu to co nejvíc usnadnili.“

,,To je dobře, že mi to říkáte. Myslel jsem si, že je tu na odpočinkový dovolený. Narutovi byste nejlíp pomohla, kdybyste mě tu nechala dýl, jak den. Třeba jeden nebo dva měsíce.“

,,Nejde to. Potřebují tě tam.“

,,Jo já vím, vyslechl jsem si to v Konoze. Ale Naruto mě potřebuje taky.“

,,Naruto tu má všechno, co potřebuje.“

,,Neřekl bych. Nemá tu mě a neřekl bych, že po světě pobíhá druhý Sasuke.“
,,Má tu vše, co potřebuje k přežití on a vaše děti.“
,,Dík za poučení. Teď, když dovolíte, půjdu za Narutem,“ otočil se zamířil za Narutem. Našel ho v jídelně, kde byl sám. Těžko ale říct jestli všechny prázdné talíře patřili jemu nebo tu proste nemyjí nádobí.
,,Rád vidím, že ti chutná,“ přisedl si k němu.
,,Ani bych neřekl mě, jako jim. Apetit zdědili po mě.“

,,Tvoje chutě, moje inteligence.“
,,Jak myslíš, že budou vypadat?“ zamyslel se Naruto.
,,No podle mě zdědí tvoje krásný oči. Takže si opatřím zbrojní pas a naši malou nespustím z očí.“
,,A co tvůj prvorozený?“

,,Jestli bude aspoň trochu po mě, ostatní by se měli chránit před ním. Jak si někoho vyhlídne, nepustí ho.“ Naruto se usmál. Ať už to bylo občas sebetěžší, ty děti miloval už teď. A Sasuke taky.
,,Už jsi přemýšlel nad jménama?“
,,Jo, ale neřeknu ti je.“
,,Co? Proč?“
,,Neboj, budou se ti líbit.“
,,Co takhle, ty vybereš holku a já kluka. A řeknem si je až se narodí.“
,,Dobře,“ souhlasil Sasuke. ,,Doufám, že po obědě už nic nemáš. Protože s tebou chci být sám.“
,,Stýskalo se ti?“
,,Za ty roky, co jsem s tebou jsem už změkl dost, takže klidně přiznám, že ano a moc.“

,,Mě taky. Nenávidím to tu, ale jestli to znamená, že budeme všichni tři zdraví, přetrpím to.“
,,Víš, že já to taky nesnáším. Tohle si u mě bude Tsunade žehlit dlouho.“
,,Je to stará zapšklá bába. Nemůže vysírat mě, tak si to vynahrazuje na tobě.“
,,Kašli na Tsunade. Někam zmizíme. Navíc jsem tu až do rána.“
,,Aha, víš ale jestli plánuješ spát se mnou v posteli, tak to asi nepůjde. Je jen pro jednoho, navíc jsem teď dvakrát větší.“
,,Jinak řečeno, mám spát na zemi.“
,,Promiň, kdybychom byli u nás, spali bysme spolu.“
,,Takže to má být trest.“
,,Můžeš si za to sám.“
,,Nic bych proti Tsunade nezmohl.“
,,Myslím to všechno. Ty jsi neudržel ptáčka v kleci.“
,,Co?“ zrudl Sasuke. ,,Jak jsem měl vědět, že může chlap přijít do jiného stavu? Na čele jsi to napsaný neměl.“
,,Ne, chlap ne, ale chlap s ženskou uvnitř evidentně může.“
,,Jsi neuvěřitelný.“
,,Neuvěřitelně přitažlivý?“
,,Což je možná ta chyba.“
,,Měl sis vybrat Sakuřino okno. U ní by sis dával bacha.“
,,Máš pravdu. Zamkl bych ji na dvacet západů.“
,,Opravdu ji nemáš ani trochu rád? Jen maličko.“
,,A co na ni mám mít rád? Ty její růžový vlasy? Upištěném hlas?“
,,Je přece milá a chytrá.“
,,Jo milá jako ropucha a chytrá jak rádio.“
,,Nemáš ji rád.“
,,Ne a nehodlám na tom nic měnit.“
,,Nezapomeň, že nám hodně pomohla. Mám v sobě kousek z ní, nebo spíš jejích orgánů.“
,,Vděčný jsem, ale tím to tak končí.“
,,Přece se nebudeš mračit,“ usmál se Naruto. ,,Medvídku.“
,,Neříkej mi tak,“ zamračil se Sasuke.
,,Proč ne? Je to roztomilý. Jsi přítulný a roztomilý, jako méďa.“
,,Nejsem přítulný.“
,,Ale jsi. Takový můj mazel.“
,,Nemyslíš, že to přeháníš?“
,,Ale no tak broučku, usměj se na mě.“
,,Kašlu ti na úsměv. Jestli mi nepřestaneš říkat tak stupidně, nehnu ani brvou.“ Naruto vstal od stolu, obešel ho a posadil se vedle Sasuke.
,,Říkej si co chceš, zlatíčko, stejně tě pořád miluju,“ zašeptal a dal mu pusu na tvář. Ať by chtěl být Sasuke sebevětší drsňák, slova lásky na něj vždycky zapůsobila.
,,Můžeš mi říkat klidně beruško, když budeš chtít,“ souhlasil Sasuke. ,,Ale dneska bych chtěl spát vedle tebe. Zase po dlouhé době.“
,,Dobře, nechám rozložit ten gauč, co mám v pokoji. Bylo by tam místa i pro čtyřčata.“
,,Už se těším.“

Bylo brzo ráno a Sasuke se chystal zpátky do vesnice, kde plnil misi. Naruto seděl na posteli a se smutkem v očích ho pozoroval.
,,Nedívej se na mě tak.“
,,Jak? Smutně? Obviňujícně? A znovu smutně?“
,,Pro mě to taky není lehký. Nechat milující osobu v téměř osmém měsíci samotného v zařízení plné starých bab. Divím se, že tu ještě jsem.“
,,Jo, chápu. Jen bych tě tu chtěl mít u sebe. Vždyť se to může kdykoliv narodit.“
,,Zbývá pětačtyřicet dní.“
,,Tos neslyšel o předčasnejch porodech? Od šestého a půl měsíce jsou schopni dítě zachránit, pokud se předčasně narodí.“
,,Kdes na tomhle byl?“
,,Čtu. Za tu dobu co jsem v tom, jsme přečetl asi dvacet knížek o průběhu těhotenství, po těhotenství, porod, začátek výchovy atd… Kolik jsi toho přečetl ty?“
,,To má být výčitka?“¨
,,Ne, většinou je to ten, kdo nosí dítě, takže já tě rád poučím.“
,,Připadám si teď trochu hloupě. Nevím o tom nic ani o tom co přijde pak.“
,,O tom nemusíš vědět nic, protože v tom jsem tu já. Pokud jde o to co přijde pak, půjde to samo. Nemusíš mít strach.“
,,Tak bacha, já nemám strach. To ne.“
,,Ne? Řekni mi… budu pryč a ty budeš s dvojčaty sám doma. Začnou brečet, oba naráz. Nakrmíš je, ale nic. Pochováš je ale nic. Přebalíš je, ale nic. Začneš panikařit. Hmm?“
,,To se ale nestane, že? Ty budeš pořád doma.“
,,Sasuke.“
,,No jo, možná, že dítě už je důvod k obavám. Moje matka to zvládala skvěle. Dokázala opravdu pomoct. Ale její syn stojí za houby. Splete si plínku s ručníkem.“
,,Odkdy jsi tak sebekritický? Víš, co by řekl Sasuke, kterého jsem znal na začátku? Něco jako ,Není problém. Dítě je jen další bod na seznamu života. Přece nebudeme panikařit kvůli kouli nevyvinutých kostí. Chce to zachovat chladnou hlavu.“
,,Vtipný.“
,,Víš, co ale vidím teď? ,Proboha, ono to brečí. Co s tím? Proč se to šklebí? Já to nezvládnu. Rezignuju.“
,,Ty děcka tě krmijou vtipnou kaší.“
,,Poslyš, já věřím že ti to půjde dobře. Když to zmáknu já, tak ty taky.“ Sasuke se usmál a posadil se vedle Naruta.
,,Neuvěřitelně jsi dospěl. Před lety bych řekl, že při zmínce o dítěti vylezeš na strom a utáboříš se tam. Teď jsi ale víc v pohodě než já a to se nestává často.“
,,Ty panikařit nemůžeš, protože za to můžeš ty. Jsou chvíle kdy ti přeju prožít si to stejné, co já. Byl bych to já, kdo by šel plnit misi s Sakurou.“
,,Jasně. Nepustil bych tě.“
,,A myslíš, že mě se tě chce pouštět z ženskou která po tobě jela a nejspíš ještě pořád jede. Myslíš, že těhotnej partner ji zastaví?“
,,Je to Sakura. Ta by nic takovýho neudělala.“
,,Nevěř jí Sasuke, je podlejzavá. Určitě by taky chtěla nosit Uchihovic děti.“
,,Jenže já nechci, aby mi po baráku běhali růžový hlavy. Jak by vypadaly? Růžový vlasy a černý oči. Nebo černý vlasy a světle zelený oči. To by nešlo. Naše kombinace je lepší.“
,,Aha, takže první na co jsi myslel, když jsi se dozvěděl, že budeš otcem byla ,Sakra, to genetický křížení. Moje inteligence a vhled, ostatní děcka nemají šanci.,“
,,Vždyť je to pravda. Když vezmeš v potaz, že všichni letí na Uchihy, navíc ta inteligence, to všechno s tvým…“
,,No teď jsem zvědavej. Nezapomeň, nosím tvoje děti a spím s tebou v posteli.“
,,To všechno s tvým nadáním, humorem a přitažlivým pohledem.“
,,To beru.“
,,Ať už budou vypadat jakkoliv, budou naše.“
,,Hmm.“
,,Budu muset jít.“ Naruto nic neřekl. ,,Naruto, usměj se na mě.“ Naruto se na něj podíval, ale spíš měl blíž k pláči. ,,Podívej, představ si, že za dva měsíce budem spolu bez toho balónu. Uděláme si nějakej pěknej večer o samotě. Děcka šoupnem Kakashimu a budem jen spolu.“
,,Hmm, fajn. U Kakashiho by sice spali kvalitním spánkem, ale mohli by ztratit chuť do života. Radši Iruka.“
,,Fajn, jak chceš. Jen se na mě usměj.“
,,Co za to?“
,,Co za to? Kdo tu mluvil o celibátu?“
,,Chci jen pusu.“
,,Za to já bych bral to na tři písmena.“
,,Za dva měsíce, broučku.“
,,Nemůžu se dočkat,“ naklonil se k němu a přitiskl svoje rty na Narutovi. Poslední dny nebo spíš týdny, dalo by se říct i měsíce, si dali sotva pusu na tvář. Takže každý polibek byl výjimečný.
,,Bude se mi stýskat,“ zašeptal Sasuke. ,,Dávej na sebe pozor, ano? I na děti. Za pár dní zase přijedu. Slibuju.“
,,Fajn.“
,,Tak se měj,“ zvedl se Sasuke. Na nějaký dlouhý loučení ani jeden z nich neměl. Věděli, že by to taky nemuselo skončit. Krátce, i když bolestivě.