Jdi na obsah Jdi na menu
 


52. část

7. 5. 2009

Naruto byl propuštěn z nemocnice a s Sasukem se vrátil domů.
,,Sasuke, když se podíváš na ten dětský pokoj,“ začal Naruto.
,,Ano?“
,,Nechybí mu něco?“
,,Děti?“
,,Haha. Nic pro ně nemáme. Oblečení a tak. Vždyť se narodí a nebudou mít ani nic na sebe.“
,,Aha. Kdyže to má přijít?“
,,Za deset dní.“
,,No fajn, tak zítra zajdem nakoupit.“
,,Tady v Konoze je nějakej Babyshop?“
,,Vím já. Ale nejsi první, kdo přivede na svět nějaký děti. Mělo by tu něco být.“
,,Sakura to snad bude vědět. Můžu jít s ní.“
,,Ani náhodou. Jsem spolupachatel, takže jdu s tebou já.“
,,Sasuke, máš pocit, že jsem schopný někoho v tomhle stavu sbalit.“
,,Proč ne? Já bych si říct dal.“
,,Hele já vím, jak to chodí. Maminka se zeptá tatínka, jestli jí to sluší a on i přestože vypadá jak sousedovic tele, řekne, že je krásná.“
,,V okolí žádná kráva není a ty nevypadáš zas tak hrozně.“
,,Ne. Bolí mě záda, nohy, chce se mi furt na záchod. Přibral jsem nejmíň dvacet kilo a mám pocit, že všechny části mýho těla se zvětšily dvakrát.“
,,Všechny?“
,,Sasuke!“
,,Fajn, mlčím. Máš sice trochu větší bříško, ale svým způsobem je to roztomilý. Chci říct, že někomu těhotenství sluší a z fleku bych si dal říct.“
,,Ty myslíš jen na jedno.“
,,Na tebe.“
,,Jasně.“
,,Myslím, že bysme měli jít spát.“
,,Řekl jsem, že-“
,,Je deset večer. Opravdu chci jít spát,“ vysvětlil Sasuke.
,,Aha. Dobře,“ souhlasil Naruto.

Následují den se oba vydali na nákup dětské výbavičky. Naruto se v tom vyžíval, zato Sasuke myslel, že všechny ty medvíky rozcupuje.
,,Naruto, máme jen dvě děti. Na co tolik plyšáků?“
,,No tak Sasuke, jsou to děti. Hraček není nikdy dost.“
,,Mám pocit, že ještě jeden dudlík a vypěstuju si děckofobii.“
,,Jsi sladký.“
,,Co je sladký na strachu z dětí?“
,,To nemyslím, ale s tím plyšáčkem v náručí.“
,,Naruto, plyšáček to byl, když tomu ušili hlavu. Tohle je jak slon.“
,,Je to pro naše děti. Potřebují to nejlepší.“
,,Naruto pamatuj, máme sice dům, ale ne palác.“
,,Chci, aby se měli, co nejlíp.“
,,Takovou pozornost jsem v devíti měsících neměl ani náhodou.“
,,Už jen devět dní a nebudeš se jí moct nabažit.“
,,To si nechám líbit,“ usmál se Sasuke. ,,Ti prcci tu překáží už devět měsíců.“
,,Vem si, jak tu budou překážet až se naučí mluvit, myslet.“
,,Myslet? Teda nevím, nezapomeň, že budou po tobě a něco takového od nich nemůžeme očekávat.“
,,Moc vtipný,“ hodil po něm Naruto balení plenek.
,,Jak jim vůbec pak vysvětlíš, že ty jsi ten, který je devět měsíců nosil.“
,,Proč já? To uděláš ty. Řekneš, že jsi se neudržel a přivedl tatínka do jiného stavu.“
‚,Prosím? Tvoje tělo, tvoje věc. Vysvětli si jim to sám.“
,,Fajn, srabe. Nic na tom není. Prostě jim řeknu o Kyubim a její zálibě v tobě. Budou z toho mít druhý vánoce.“
,,Chceš je proti mně poštvat?“
,,Jo. Večer jim budu zpívat, jak je jejich otec nesnesitelně přitažlivý a zahejbá mi s liškou. Jak mám vědět, že při milování nemyslíš na ni?“
,,Vždyť přes pět měsíců k ničemu nedošlo.“
,,A co předtím? Hm? Po těch zkouškách, pamatuješ?“
,,Naruto, kdo kdy při něčem takovým myslel na něco jako je démon?“
,,Pro tebe nic neobvyklého, ne? Ty zvíře,“ zasmál se Naruto.
,,Už, aby z tebe byli pryč. Mám chuť si ti sednou na to břicho.“
,,Nedělej. Miluješ je a to jen z fotek ultrazvuku.“
,,To jsou chvilkový slabosti.“
,,Nedělej ze sebe srdňáka. Vsadím se, že až ti ten špunt řekne ,tata, rozbrečíš se.“
,,K pláči by mě dohnalo kdyby odmaturovali na poprvý.“
,,Nejsi vtipný.“
,,Fakt? Já mám jiný názor.“
,,Jdi se vycpat Uchiho.“
,,Že by změny nálady?“
,,Neštvi mě, nebo máš po srandě.“
,,Upřesni to, cvalíku,“ usmál se Sasuke.
,,Víš, co? Odnes to domů,“ prohlásil a přesunul všechny věci k Sasukemu. ,,Opovaž se něco ztratit.“ Na to odešel z obchodu.

Naruto se vrátil domů až večer. Sasuke opravdu všechno odnosil domů a dokonce i po schodech do pokoje.
,,Ahoj,“ řekl Naruto.
,,Mám jít nebo se nade mnou slituješ?“
,,Nech toho. Víš, že to k tomu patříš. Neměl jsi mě provokovat.“
,,Co s tím nadělám, když mě to tak šíleně baví. Ale těch devět dní se budu krotit,“ slíbil. Přešel k Narutovi, zezadu ho objal a položil ruce na břicho. ,,Těšíš se na ně, že?“
,,Jako dítě na vánoce,“ přiznal Naruto.
,,Bude to velká změna. Byl jsem zvyklý jen na nás dva a teď budem čtyři. Znám jaký dokážou být děti. Vím, jak jsem se dožadoval pozornosti. Po otci, matce, bratrovi.“
,,My ale máme dvojčata a otec a otec budou velmi vnímavý rodiče a na prvním místě budou jejich děti.“
,,Mám si vybrat mezi tebou a dětmi?“
,,Ne. Chci, abys je měl rád a aby měli to, co mi nemohli mít. Chci, aby měli rodinu a to ne jen do sedmi let. Chci, abychom tu byli až se stanou geniny, až půjdou na misi, až si najdou někoho blízkého.“
,,Až někoho zbouchnou,“ dodal Sasuke.
,,Sasuke. To, že je to i po tobě, neznamená, že tvůj syn přivede každou ženskou ve vesnici do jiného stavu.“
,,Jednou jedna bude. A co teprve až se tvoje dcera vrátí domů a řekne ,Tati, já jsem v tom.,“
,,Tak jí řeknu ,Zlato, vím jaký to je, tvůj otec byl tak hr, že mi bylo teprve sedmnáct, když jsem to zjistil,.“
,,Jasně. Na co jim to tajit.“
,,Sasuke,“ řekl po chvíli Naruto.
,,Hm?“
,,Myslíš, že se to stane znovu? Myslím, když se spolu vyspíme, že můžu znovu čekat dítě?“
,,To je dobrá otázka. Neříkám, že nemám rád děti, ale každý má svůj limit, ne? Snad se to nebude opakovat, protože vím kolik tě to stálo sil poprvé. Podruhé…“ nedořekl, ale Naruto pochopil.
,,Chápu, musel bych si to nechat vzít.“
,,Podruhé se to ale nestane. Takový věci nazýváme zázrak a zázrak se stane jen jednou.“
,,Doufejme, že máš pravdu.“