„Fakt jsem žárlivý a majetnický?“ zeptal se Sasuke.

„No vlastně… ano jsi,“ odpověděla Sakura.

„Nedozví se to, já ti neřeknu slibuju,“ ujistila ho a sklonila se k jeho krku. Jakmile se její rty dotkly jeho kůže, Naruto začal ječet.

„Po-počkej, já fakt nemůžu. Zabije mě jestli tohle zjistí. Neumíš si představit, jak umí zuřit, dost na to, že mě dneska večer pustila.“

„Já nezuřil,“ hájil se Sasuke.

„Ale žárlils!“ připomněl mu Sakura.

„Řekla jsem, že jí to neřeknu a tady jsme sami. Nedozví se to.“ Začala mu svlíkat tričko.

„Co to děláš?“

„Že se ještě ptáš,“ řekla a odhodila tričko na druhou stranu pokoje.

„Tady končí všechna legrace!“

„Omyl, teprve to začíná.“

„To bych řekl,“ přidal se Sasuke.

„Neříkej, že se bavíš?“

„Děsně! Po tolika dnech nudy konečně nějaký vzrůšo.“

„Víš, z Akademie mě vykázali, protože jsem dostala do postele všechny kluky z ročníku. A z jejich strany to nebylo dobrovolné. Oni to nazvali znásilněním, ale celkem se bavili, jenom je pak opustili jejich holky.“

„Cože jsi?“ Naruto nemohl uvěřit s kým se to zapletl.

„Teda, takže místní nymfomanka,“ řekl Sasuke.

„Možná by jsme měli zakročit.“

„Jen je nech, chci vědět, jak moc věrnej je Naruto.“

„Dostala jsem každého, ty nebudeš výjimkou,“ řekla a rukama sklouzla k kalhotám.

„Co chceš dělat?“

„Hádej,“ usmála se a začala je rozepínat. Naruto se začal vrtět.

„Nechci!“

„Ale chceš, každej  chce.“

„Ale já nechci.“

„Prosím tě, to ti ta tvá ještě nedala nebo co?“ Naruto zrudl.

„Sem zvědavej, co řekne,“ řekl Sasuke. Tohle šmírování ho dost bavilo.

„No… víš…“

„Takže ne? To je věřící?“

„Ne…“

„Takže jste spolu něco měli?“ Naruto to vzdal.

„Je k nezastavení,“ řekl a okamžitě zrudl.

„K nezastavení? Za co mě má?“

„Tak k nezastavení?“ řekla Sakura. „Měl bys ho začít šetřit!“

„Unavuje tě?“ zeptala se Muriel.

„Co? No…“ Naruto se snažil vykroutit.

„Dává ti zabrat, že?“

„Trochu?“ zkusil. Třeba se z toho vykroutí.

„Dávám mu zabrat? Unavuju ho?“ opakoval Sasuke.

„Co se tady nedozvím!“ řekla Sakura.

„Nejenže hodlají poskvrnit můj gauč, ale ještě mě tam pomlouvají.“

„A tebe se to hodně dotklo, že?“

„Neboj, já budu jemná,“ ujistila ho Muriel.

„Já, ale nechci abys byla jemná,“ řekl a vzápětí si uvědomil, že blbě zformuloval větu.

„Chceš změnu? Klidně,“ řekla a znovu se pustila do rozepínání kalhot. Naruto sebou začal zmítat, čímž spíš ale Muriel spíš popoháněl než odháněl.

„Tak ukaž, co skrýváš,“ zašvitořila a rozepla knoflík. Prsty sjely k zipu, ale to už bylo pro Naruta dost. Zaječel a konečně se mu podařilo dostat se zpod ní. Okamžitě byl na druhé straně pokoje.

„Zůstaň, kde jsi,“ zaječel.

„Ty seš teda nedobytnej,“ řekla a vstala z gauče.

Naruto před ní začal uhýbat.

„No tak, myšičko myš pojď ke mně blíž,“ zanotovala a pořád se k němu blížila.

„Nechci, koušeš,“ odporoval a dál před ní uhýbal.

„Stejně tě dostanu, tak proč se bráníš?“ Nakonec ho uvěznila v rohu.

„To ji tak miluješ, že seš jí tak věrnej?“

Naruto chvíli mlčel.

„Jo, miluju a nechci si to pokazit.“

„Spokojenej?“ řekla Sakura. Sasuke se nad Narutovými slovy usmál.

„Láska je na prt,“ řekla nakonec a znovu se vrhla na Naruto. Naruto sebou nejdřív jen vrtěl, pak začala máchat rukama a nakonec přidal křik.

„Myslím, že to zašlo daleko,“ řekla Sakura.

„Hmm, asi jo. Tak dobře, vylez oknem a vejdi dveřmi,“ řekl Sasuke.

„Já? Mám předstírat, že jsem jeho holka?“

„Jo, protože jsi holka.“

„No tak jo,“ řekla Sakura a zamířila k oknu.

Muriel už zřejmě přestalo bavit chodit kolem horké kaše a pokusila se stáhnout vřeštějícímu Narutovi kalhoty.

Najednou se otevřeli dveře a v nich stála Sakura.

„Sakura?“ řekl překvapeně Naruto.

„To je ta tvoje?“ zeptala se Muriel. Naruto začal horlivě kývat.

„Tak fajn, jdu,“ řekla a zamířila pryč. „Máš fakt štěstí, je věrnej jak pes,“ dodala, když kolem ní procházela. Sakura se usmála a zavřela za ní dveře.

„Kde je Sasuke?“ zrudl Naruto vzteky. Jako na povel se dveře od Sasukeho pokoje otevřeli a v nich stál Sasuke s spokojeným úsměvem na rtech.

„Bavil ses?“ zeptal se Naruto a natáhl si napůl stažené kalhoty.

„Jo, bavil,“ usmál se Sasuke.

„To vás to nenapadlo dřív?“ vztekal se dál. „Vždyť mě málem vysvlíkla do naha.“

„No jo asi jsme měli ještě chvíli počkat. Byla by větší sranda pozorovat tě, jak tu běháš po pokoji nahý,“ usmál se Sasuke.

„Ty…“ zavrčel, ale nakonec se obrátil k Sakuře. „Díky, můžeš jít, musím si to vyřídit s tímhle brzo mrtvou osobou,“ zamračil se na Sasukeho.

„Jen jdi, chvíli bude ječet a pak si to bude chtít vynahradit,“ usmál se Sasuke.

„Se ještě uvidí.“

„Tak zatím,“ řekla a zavřela za sebou dveře.

„No tak, byla to přece sranda, ne?“ řekl Sasuke.

„Sranda? Ležela na mě, líbala mě a svlíkala jak nějakého panáka. Pak mě tu honila po pokoji.“

„Možná trochu perverzní no.“

„Perverzní bylo to tvý šmírování. Ona je něco mnohem horšího.“

„Tak promiň.“