Sasuke otevřel oči. První, co uviděl byli Narutovi vlasy. Jemně ho šimrali na krku. Naruto spal schoulený v jeho objetí jako kotě.

„Naruto?“ zašeptal.

„Hmm?“

„Dojdu pro snídani,“ řekl.

„Dobře,“ zamumlal Naruto.

„Máš nějaké speciální přání?“

Naruto se neotvíral oči, ale pousmál se.

„Tebe na zlatém podnose, šlo by to?“

„Uvidíme,“ řekl Sasuke a políbil ho na čelo. Pomalu vylezl z postele načeš hned Naruto zaútočil na Sasukeho část deky a zachumlal se do ní, že mu byli vidět jen vlasy.

Sasuke potichu vyklouzl z pokoje.

Když se po chvíli vracel uslyšel z pokoje hluk. Myslel si, že je Naruto vzhůru, ale když otevřel dveře…

Naruto pořád ležel na posteli a nad ním se někdo skláněl. Nebylo poznat, kdo to je, protože měl masku.

Sasuke u sebe neměl žádnou zbraň a tak po něm začal házet, co měl v ruce. Vzduchem se proletělo pár plechovek a sendvičů. Tajemný muž se všemu vyhnul a zmizel.

Sasuke přiběhl k Narutově posteli.

„Naruto?“ zkusil a zatřásl s ním. Naruto neodpověděl. Zůstal bezvládně ležet bez jakékoliv známky života.

Sasuke se otočil a rozběhl se pro doktora. Když se vrátil, Naruto už neležel, tak klidně. Házel sebou na posteli, jakoby jím pojížděl elektrický proud. Z úst mu šla, společně s chrčivým zvukem, pěna.

„Naruto!“ vykřikl vyděšeně Sasuke. Doktor k němu přiskočil a snažil se ho udržet v klidu. Narutovo tělo, ale nic takového neschvalovalo a téměř nadskakovalo na lůžku.

„Co je mu?“ zeptal se Sasuke.

„Vypadá to na otravu,“ řekl. V okamžiku přiběhli další doktoři pomoct přidržet Naruta.

A přesně, jak Sasuke čekal ho sestřička odvedla na chodbu. Po pár minutách konečně vyšel jeden doktor.

„No?“

„Je to velmi silný jed, v okamžiku se dostane do celého těla. Problém je v tom, že ten jen neznáme.“

„Takže?“

„Zkusíme ho analyzovat a vyrobit protilátku.“

„Ale nebudu vám lhát,“ dodal vzápětí. „Nevím jestli to stihnem včas, ale… Naruto ušel smrti už několikrát, takže mu celkem věřím.“

„Můžu za ním?“

„To bohužel nejde. Ještě pořád ho stabilizují.“

Sasuke sklopil hlavu a zadíval se na vydlážděnou podlahu, pak se rozběhl pryč.

„Lady Tsunade?“ zakřičel Sasuke a rozrazil dveře. Tsunade se na něj překvapeně podívala a prase, které Shizune držela poplašně zakvíkalo.

„Sasuke? Co tu děláš?“

„Musím s vámi mluvit! O samotě.“

„Je to nutný?“

„Jde o život,“ zdůraznil a pro jistotu přidal výhružný pohled.

„Ach jo, Shizune, běž!“

„Ano, Lady,“ řekla poslušně a odešla.

„Tak o co jde?“ zeptala se Tsunade,e když osaměli.

„O Naruta!“

„Slyšela jsem o něm, ale už je v pořádku, ne?“

„Byl, ale dnes ráno ho někdo otrávil. Doktoři neví, co je to za jed, potřebuje vás.“

„Bohužel nemůžu, oni to určitě zvládnou.“

„Ne, nezvládnou. Zatímco mi tu mluvíme, on umírá, zevnitř ho to požírá, prosím pomožte mu!“

„Prosíš mě? Co tak najednou? Normálně by ti na tom tak nezáleželo. Málem jsi mi vyrazil dveře z pantů.“

„Já…“ nevěděl, co říct.

„Tolik ti na něm záleží?“

Sasuke kývl. Bylo mu jedno jestli o nich ví. Byla jediná záchrana.

„Víš, že když jsi byl nemocný ty, Naruto za mnou přišel a požádal mě o volno, prý, aby se o tebe mohl starat. Skoro mě prosil na kolenou.“

Sasuke se na ni překvapeně podíval.

„Vím, ta mise, to byla výjimka. Nutně jsem ho potřebovala a souhlasil jen pod podmínkou, že další misi budete plnit spolu.“

„Je zajímavé, jak se to opakuje. Hádám, že za pár dní bys přišel ty a žádal mě o volno, abys mohl dohlídnout na Naruta. Stejně jako posledního půl a roku, kdy jsi plnil mise typu záchrana kočky.“

„Ptala jsem se ho, proč to pro tebe dělá?“

„Co vám řekl?“

„Že jsi jeho rodina a o rodinu se musíme starat.“

„Já nebudu vyzvídat, co mezi vámi je,“ řekla nakonec. „Stačí mi vidět vaše zoufalé výrazy, když jde o toho druhého.“

„Takže mu pomůžete?“

„Ano.“

Sasuke dovedl Tsunade do nemocnice za Narutem. Sasuke ho viděl poprvé od té otravy, znovu byl napojený na přístrojích a spal.

Tsunade přistoupila k Narutovi a položila mu ruku na hruď. Chvíli mlčela a pak se obrátila na Sasukeho.

„Je mi líto, ale… je pozdě. Jed je vysoce účinný a… protilátku mu můžem dát, ale bude to zbytečné.“

„Cože? Ale…“

„Je mi líto Sasuke,“ řekla a zamířila k východu.

„Ne, nechoďte, musíte pro něj něco udělat, cokoliv. Nemůže zemřít,“ křičel, ale Tsunade se nezastavila. Když za sebou zavřela dveře, zmizela poslední naděje a Sasukemu se zhroutil svět, jak domeček z karet. Chtěl se za ní rozběhnout, ale nohy se mu podlomily. Neudržel rovnováhu a při pádu se praštil do hlavy o postel.