Přimhouříme-li trochu oči, dá se říct, že v Konoze se vrátilo vše do původních kolejí. Melissa se rychle začlenila mezi ostatní ninji a teď by nikdo nepoznal, že pochází z druhého světa. 
Naruto už se přestal vztekat, že je z ní jounin a Sasuke přestal u Tsunade žádat o misi pod velením Melissy. Bylo už dost ponižující, že na to jen pomyslel. Tolik odmítnutí k tomu... jeho ego utrpělo dost. Nedostal se k ní jako chunin, dostane se k ní jako jounin. Toho dne, co ho to napadlo začaly pro Naruta a Sakuru perné dny. I když tým číslo 7, tým genninů už nebyl, pořád spolupracovali jako tým a mise plnily společně. Postup všech třech členů o level byl tedy taky komunitní záležitostí. Když Sasuke, tak i ostatní. Bež možnosti námitek.
Sakura se podřídila, sama vůdcovský typ nebyla a byla ráda, že se může zdokonalovat pod něčím vedením. S Narutem to bylo komplikovanější. Zásobu nadávek vyplýtval během prvních třiceti minut tréninku. Nutno podotknout, že Sasuke je mučil celé odpoledne. 
Pravda byla, že kompenzace jeho postavení nebyl jediný důvod k tak tvrdému přístupu. Melissu viděl málo, podíváme-li se na to optimisticky, a chyběla mu. Ačkoliv si to nerad přiznal. Sakura, jakožto vnímavá žena, to poznala. Naruto, jakožto poleno přes city, jen nechápavě snášel Sasukeho vrtochy.
,,Sasuke," promluvila na něj jednou Sakura. ,,Víš, že Melissa je zpátky?"
,,Hm." To zřejmě značilo ano.
,,Ráda tě uvidí, ptala se po tobě." Sasukeho to zřejmě zaujalo. 
,,Proč tedy nepřijde?"
,,První krok je vždy lepší z té druhé strany."
,,Myslím, že jsme dál než u prvního kroku," poznamenal.
,,Už jsi jí řekl, že ji miluješ?"
,,Já ji n-!
,,Promiň, že ji máš rád, prostě... už jsi ji nějak vyjádřil svoje city?" Sasuke se na ni zadíval a snažil se nějak prokousat její otázkou. Má vyjádřit svoje city? Na jazyk mu padla otázka: Jak se to dělá? a musel se pro sebe pousmát. Tohle by řekl Naruto, ne on. ,,Musíš si uvědomit, že váš vztah není stavěn na stabilním základu." Z tohohle Sasuke nevěděl, co si vzít. ,,Měsíce byla u Itachiho, kam jsi za ní tajně chodil. Váš první polibek, vaše první noc... vše se odehrálo tam. To není moc romantické." Sasukemu nebylo moc příjemné, když Sakura zmínila dobu u Itachiho. ,,Chtělo by to napravit."
,,Zajdu za ní," řekl. Sakura se spokojeně usmála. Dalo by se to považovat za úspěch.

Melissa se zrovna vrátila z nákupu. Už měla svůj vlastní byt jako každý ninja. Nemusela tak procházet tou majestátní budovou, kde na každém kroku někoho potkala. Vypadalao to sice, že si na ni všichni zvykli, ale přece jen se cítila trochu jako vetřelec.
Uvnitř sebe cítila, že něco není v pořádku. Na první pohled se to tak sice nezdálo, ale... O Itachim už hodně dlouho neslyšela, žádné oběti ani zranění. Všude klid. 
I přes spousty práce, jednalo se spíše o výpomoc, se cítila sama. Chyběl jí Sasuke, jeho nečekané návštěvy. Ten pocit nadšení, který jí svíral hruď, když na něj čekala.  Kam to zmizelo? Kam on zmizel? Chtěla ho zpátky, protože.... ano, bohužel milovala Sasukeho Uchihu.
Někdo zaklepal. Má jít otevřít? Nemá zrovna pohostinskou náladu, ale třeba jí společnost prospěje.
Otevřela dveře a spatřila trochu nejistého Sasukeho. Srdce jí poskočilo radostí, ale nedala to na sobě znát. Nebude se chovat jako zamilovaná puberťačka.
,,Můžu jít dál?" Překvapilo jí, že se ptá, ale pustila ho dovnitř. Vypadal skoro ustaraně. 
,,Dlouho jsme se neviděli," usadila se Melissa do křesla. Sasuke zůstala stát, u okna jakoby z něj někoho vyhlížel. Nebo snad hledal záchrané lano. To muselo být vážné.
,,Dlouho," zopakoval. ,,Měli jsme s tebou být častěji," dodal. ,,Já."
,,Asi," kývla jsem. ,,Chyběli jste mi," řekla. ,,Ty." Oba tak vyjádřila v podstatě svoje city. Nenápadně, přesto tak, aby to ten druhý pochopil.
,,Já nechci, aby jsi odešla." Melissu ta věta překvapila. 
,,Kam bych měla jít?"
,,Nevím. Možná zpátky domů," usoudil. Stále se díval z okna. ,,Vím, co jsi mi vyprávěla o své rodině. Přesto je to tvůj svět. Nikdo neví, jak se tady musíš cítit. Nedáš na sobě nic znát, ale něco ti tu schází." Teď se k ní otočil. Mluvil naprosto vážně a s klidem v hlase. Kde se to v něm bere? 
,,Nejde o to, kde jsem, ale s kým," řekla. Musí sebrat odvahu a vše mu říct. Bude se jí líp žít a bude vědět na čem je. ,,U Itachiho mě tvoje návštěvy těšily. Vždycky jsem se nemohla dočkat až zase přijdeš. I teď mi chybíš. Mezi námi něco bylo, jenže ani nevím jak se vše vytratilo. Chápu, že jsi tam chodil jen kvůli bratrovi. Moje chyba, že jsem se na tebe tak vázala. Že jsem doufala..."
,,Můj bratr s námi nemá nic společného," řekl Sasuke. ,,Kromě toho, jak ti ublížil... jak zabil naše dítě. Je to vzduch. Nehodlám se na něj odvolávat. Byl jsem tam pro tebe."
Melissa se usmála. ,,Opravdu?" Hloupá otázka, nic lepšího ji ale nenapadlo.
,,Zřejmě to neumím dávat dostatečně najevo. Nechci ztratit šanci na něco, po čem vlastně toužím celý život."
,,Smrt tvého bratra?"
,,Mít někoho vedle sebe." Neobvykle láskyplná odpověď od někoho jako je Sasuke. 
,,Máš mě aspoň trochu rád?" zeptala se ho Melissa.
,,Ty ano?" odpověděl jí otázkou. Samozřejmě, Sasuke nerad chodil do neprobádaných vod.
,,Já tě miluju," řekla.
,,Víš, co tě se mnou čeká?" přistoupil k ní.
,,Kytky každý den nečekám, chci tě jen vedle sebe," chytila ho za ruku a podívala se mu do očí. 
,,Zvládnu i víc," usmál se na ni a vytáhl ji z křesla do objetí. Konec jedné etapy a začátek další, doufejme lepší.