„Klid prosím!“ Dav přesunul svoji pozornost opět k mluvčímu. V místnosti, o rozměrech asi jako kadibudka, se mačkala skupinka mladistvích. Na improvizovaném pódiu, představující židli, stál Kakashi a po obou stranách ještě dva senseie, jako bodyguardi. Tušil, jaká bude reakce a chtěl mít nějakou pojistku. On sám násilí použít nechtěl. Navíc před ním stála skupinka geninů s vražednými sklony.

„Takže každý si vytáhne jeden lísteček, na něm bude nějaké slovo. Na výběr je dárek, polibek, večeře. Nebo taky 3 v 1. Prostě is vytáhnete lísteček a najdete člověka s stejným.“  Bylo jich osm, stejně jako lístečků. Víc lidí Kakashi nesehnal. Sasuke, Sakura, Naruta, Gaara, Temari, Choji, Ino, Shikamaru. Ino a Sakuru nalákala na Sasukeho, Naruta a Chojiho na jídlo, Gaaru a Sasukeho na boj, Temari šla celkem dobrovolně a Shikamaru přišel pod příslibem měsíce bez misí.

„Sliboval jste jídlo,“ ozval se Naruto.

„Jídlo bude, když si vytáhneš večeři a narazíš na někoho s plnou peněženkou.“ Naruto se rozhlédl kolem. Nikoho ochotného koupit mu oběd tu nebyl.

O co tu vlastně šlo? Blížili se vánoce a tohle měl být způsob na sblížení. Původně tu měli být všichni, kdo se dostali do rozřazovacího boje v zkouškách. Jenže ne každý je tak naivní a většina se z toho vyvlíkla.

„Lhal jste nám,“ řekl Sasuke.

„Technicky vzato možná, prakticky ne.“

„Slíbil jste boj.“

„O lístečky se můžete poprat. Sasuke tu je taky, jídlo při troše štěstí bude, nevím proč si stěžujete.“

„Nebudu nikomu kupovat pitomej dárek jen kvůli kusu papíru.“

„Ještě si můžeš vytáhnou objetí.“

„Končím,“ řekl a mířil ke dveřím. Neudělal ani půl kroku a před ním se objevil jeden z Kakashiho pomocníků.

„Slíbili jste, že přijdete a splníte, co se bude chtít.“

„Nečekali jsme, že tu budeme rozdávat pusy na losy,“ řekl Shikamaru.

„Co když si vytáhnu objetí a to stejné i někdo z kluků?“ řekl Naruto.

„Ale no tak, jste kámoši, jedno objetí nikoho nezabije.“ Naruto si sám sebe představil, jak se objímá se Sasukem. Následně n a to jde na chirurgii se zlomenýma rukama. Diagnóza: Objetí s Sasukem.

„Tak dost řečí,“ řekl Kakashi a z pytlíkem s lístečky obcházel dav lidí. Ino a Sakura se okamžitě vrhli k Sasukemu. Ten jen znuděně ukázal svůj lísteček s slovem dárek. Následně na to Sakura vypískla radostí, zatímco Ino s nápisem polibek odtáhla pryč. Nakonec skončila u Chojiho, který se pořád nevzpamatoval z toho, že nebude jídlo. Večeře se dostalo Temari a Shikamarovi. A čtvrtá varianta…

Naruto se rozhodl počkat až se všichni najdou. Nápis 3 v 1, mu nepůsobil kdejaké potěšení. Sice je tam jídlo, ale také pitomej dárek a ještě pitomější pusa.

Rozhlédl se kolem. Všichni kolem už někoho měli, ale přece nikdo nepřebýval. Zatímco Sakura skákala až do stropu, Sasuke vypadal, že mu rupnou nervy a jediným Sakuřiným dárečkem bude zlomená noha.

Naruto se rozhodl vyplížit pryč, dokud si ho nikdo nevšímá. Kakashi se zřejmě dost bavil Sasukeho výrazem a Narutovi se podařilo dostat ven. Jen, co překročil práh, ho někdo přitlačil ke zdi a políbil. Ani nestačil postřehnout, kdo to je.

„Devět, Rámen,“ řekl, když ho pustil. Naruto jen zahlédl červené vlasy a vír písku. Byl to Gaara. Jeho dvojice byl Gaara. A tímto splinili bod číslo jedna. Narutovi nejprotivnější bod a přitom… se mu o líbilo a klidně by si to zopakoval.

Vzpamatoval se a zamířil domů. Do osmi mu zbývali čtyři hodiny. A celé čtyři hodiny nemyslel na nic jiného než na Gaarovi rty na svých.

Bylo půl desáté a Naruto už hodnou chvíli pozoroval Gaaru sedícího u Ramen. Skoro by se dalo říct, že je nervózní. Znovu se nadechl a donutil se udělat pár kroků. Nakonec se přece jen dostal k Gaarovi.

„Promiň, že jdu pozdě,“ dostal ze sebe.

„Už jsem myslel, že jsi zapustil kořeny. Stál jsi tam téměř hodinu,“ řekl Gaara a věnoval se jídlu. Naruto se radši neptal, jak to ví. Aniž by si objednal, objevila se před ním miska s Ramen.

Když oba dojedli, Gaara se chopil slova.

„Mám dva dárky. Je na tobě jaký si vybereš.“

Naruto moc nechápal. Jediné, co pochopil bylo, že on ne, že by ho nechal doma, on ho vůbec neměl.

„Jak si mám vybrat?“

„Ten první dostaneš pokud se ti líbil bod číslo jedna dnešního dne, pokud ne, je tu ten druhý.“

Naruto chvíli přemýšlel. Nemohl popřít, že se mu to líbilo, ale trochu se styděl.

„Ten první,“ řekl, tak potichu, že ho skoro nebylo slyšet.

Gaara vstal a zaplatil. Naruto ho následoval. Po chvíli si uvědomil, že míří k němu domů.

Naruto byl zmatený. Gaara se zastavil před dveřmi, vyndal z kapsy malý balíček a podal Narutovi. Ten jej rozbalil. Byl v něm poskládaný lísteček a na něm Zavři oči! Naruto se zmateně podíval na Gaaru. Ten nic neříkal a jen čekal.

„Mám zavřít oči?“

Gaara kývl. Naruto ještě chvíli váhal a pak oči zavřel.

Chvíli se nic nedělo. Pak ucítil, že někdo stojí těsně u něj. Měl sto chutí otevřít oči. Pak ucítil na svých tváří ruce a hned na to něčí rty na svých. Naruto překvapením otevřel oči. Viděl jen Gaarovi přivřené oči. Tohle byl ten dárek?

Jeho ruce na svých tvářích, které mu hořely. Jeho rty ne svých.

„Spokojený s dárkem?“ zeptal se Gaara. Naruto nebyl schopný ze sebe dostat ani písmenko, tak jen kývl. Gaara se usmál.

„Já ale nic nemám,“ řekl po chvíli a trochu se za to styděl.

„Nevadí, můžem předstírat, že…“

„Ne, musím ti něco dát. Cokoliv.“

„Cokoliv?“

„Jenom si řekni.“ Gaara se naklonil k Narutovi.

„Tebe,“ pošeptal mu.

„Co?“

„Jsme si hodně podobní, spojuje nás hodně, ale já chci, aby nás spojovalo ještě něco. Nebudu se zlobit, jestli to tak necítíš. Chci jen, abys to věděl.“

„Ty…“

„Jestli tě miluju? Možná, v citech se nevyznám. Ale něco cítím, něco mě k tobě táhne. Nedá mi to spát a nedokážu tě dostat z hlavy, hlavně ne po tom prvním polibku.“ Naruto lehce zrudl. Ani on ho nemohl dostat z hlavy.

„Já… nikdy jsem o tom nepřemýšlel, ale ta pusa… líbila se mi a musel jsem na ni pořád myslet.“

„Takže?“

„Jsi si jistý, že jsi si mě nespletl s Sasukem. Na něj všichni letí.“

„Sasuke ti nesahá ani po paty,“ řekl s úsměvem.

„To se mi líbí.“

„Hlavně, pochybuju, že Sasuke umí tak dobře líbat, jako ty.“ Naruto zrudl.

„Zrudneš takhle po každém komplimentu?“

„No…“

„Je to totiž děsně roztomilý!“

Narutovi barva už dosahovala barvy zralého rajčete.

„Budem tu stát ještě dlouho, nebo půjdem dovnitř?“ řekl po chvíli Gaara.

„Opravdu ti nevadí, že pro tebe nic nemám?“ řekl, když otvíral dveře.

„Neřekl bych, že pro mě nic nemáš,“ řekl s úsměvem a zavřel za nimi dveře.

Poznm. Vzhledem k ukončení povídky se jakékoliv perverzní myšlenky povolují. A jelikož se pokračování neplánuje, je jen na vaší bujné představivosti, co ti dva budou provádět. Nebo-li, jak dlouho bude trvat než se na Naruta Gaara v vlně vášně vrhne. Přeji tedy žhavou fantazii a pěkný beta-reader.