Trojice  se zastavila před branami.

„Sensei nám neřekl, že koupil Draculovo sídlo,“ poznamenal blonďák.

„No je to trochu větší a poněkud temnější,“ snažila se to pojmout dívka trochu optimističtěji. Třetí člen neřekl nic.

„Vítejte bando,“ přivítal je jejich sensei ve dveřích.

„Ty vole to jsou vrata,“ zhodnotil velikost dveří hyperaktivní stránka týmu.

„Jsem rád, že se ti líbí Naruto,“ řekl Kakashi „Bylo těžký je zbavit těch termitů.“

„Termitů?“ hlesla Sakura a zbledla.

„No jo, ale už jsou pryč. Zřejmě se lekli těch švábů.“

Tentokrát Sakura neřekla nic. Zbledla na úroveň mrtvoly a plouživým krokem zamířila dál.

„Jsem rád, že mi pomůžete s přípravou.“

„Donutil jste nás,“ řekl Sasuke.

„Pravda trochu násilí bych tam viděl.“

„Chidori vám připadá trochu?“ podotkl Naruto.

Kakashi se jen usmál.

„Tak ať to máme z krku,“ zabrblal Sasuke a pustil krabici s výzdobu na zem. Vyndal nápis Welcome a kunai nožem ho připíchl na zeď.

„Teď něco příjemnějšího,“ řekl a v očích mu zasvítili hvězdičky.

„Kde máte chlast?“

„Ve sklepě,“ odpověděl Kakashi. Sasuke se pousmál a zamířil do sklepa.

„Jdu s tebou,“ řekl Naruto. „Všechny ty flašky nezvládneš sám,“ dodal a v očích mu hrál stejný šibalský výraz jako Sasukemu. Sakura momentálně Narutovi záviděla. Temný sklep, on a ona sami. To by neskončilo jinak než…“

„Sakuro, nafoukneš balónky?“

Sakura se zamračila a vytrhla Kakashimu balónky z ruky.

„Teda tady je tma jak v prdeli,“ řekl Naruto, když s Sasukem scházeli schody.

„Tos vystihl.“

„Doufám, že na konci nás čeká aspoň dvacítka.“

„A rovnou kanystry,“ přidal se Sasuke.

„Ty vole čum,“ zastavil se najednou Naruto a ukazoval na stěnu. Na řetězech tam visela kostra.

„Třeba je to Kakashiho stará,“ zkusil Sasuke.

„Radši nechcu vědět, co ti dva spolu prováděli a proč visí tady.“

Oba šli ještě chvíli, když narazili na dřevěné dveře. Naruto do nich zatlačil.

„Ten magor nám nedal klíčky,“ zaklel Naruto.

„A to má bejt nějakej problém,“ ušklíbl se Sasuke a hned po tom mu z úst vyšlehl plameny.

„Měl jsem vzít buřty, udělali bysme si grilovačku,“ řekl Naruto, když jediné, co z dveří zbylo, byla hromádka ohořelého dřeva.

„Kakashi by si měl pořídit nějakej sprej, má tu víc hmyzu než Shino v kalhotách,“ podotkl Sasuke.

„Našel jsem zlatej důl,“ hlásil Naruto a z krabic vyndával flašky.

„Aspoň, že na pití má vkus,“ řekl Sasuke a otevřel první láhev.

„Nejdem pozdě?“ zašveholila Ino. Kakashi se usmál a vpustil trojici dovnitř.

„To je vopruz,“ zhodnotil situaci Shikamaru a plácl sebou na pohovku.

„Dlabenec!“ zajásal Choji a vrhl se na švédský stůl.

„Kde je Sasuke?“ zeptala se Ino.

„Ve sklepě,“ odpověděla Sakura „S Narutem,“ dodala „Obstarávají pití.“

„Hele Sasuke hoď po mě ještě flašku,“ zamumlal Naruto. Sasuke zašátral kolem sebe. Když nahmatal pod rukou sklo, hodil ji po Narutovi. Naruto, i přesto, že měl už hodně napito, ji bravurně chytil. Zuby odzátkoval a začal do sebe lít další dávku.

„Možná bysme se měli zvednout,“ navrhl Sasuke, který ovšem už sám viděl andělíčky.

„Proč? Mám tu všechno, co potřebuji. Pití, pití a zase pití. Možná ještě ženský by to chtělo.“

„No jo, nějakou tu roštěnku. Hele tak já zavolám bráchovi, ten má dost známejch.“

„A žije ještě nějaká?“

Sasuke se zasmál.

„Tak dem, ať Kakashi zbytečně nejančí,“ řekl a vstal. Naruto se pokusil o to samé, ale žuchl sebou mezi prázdné lahve.

„Nešiko,“ řekl Sasuke a podal Narutovi ruku. Ten se chytl a nechal se vytáhnout.

„Zaber, ne?“ zkritizoval jeho snahu Naruto.

„Mlč nebo tě na místě vykastruju.“

Naruto se jen pousmál. Oba vzali beden, co pobrali, a co zbylo, a vydali se zpátky.

„Heuréka, myslela jsem, že jsem tam zakořenili,“ řekl Kakashi a vzal si od nich bedny.

„A ten zbytek?“

„To větříček,“ zanotoval Naruto a odkulhal se pryč. Sasuke mu byl v patách.

 Do pokoje vešel Itachi s Deidarem, Sasorim a Kisame.

„A kde jsou baby?“ zeptal se okamžitě Sasuke.

„Měli moc vysoký nároky, nechal jsem je v půli cesty,“ řekl Itachi.

„A já myslel, že si užiju,“ zaskuhral Naruto.

„Však on se někdo přibelhá,“ uklidnil ho Itachi „Nebo ti musí stačit tady Deidara, stejně si nejsme furt jisti, jestli je chlap nebo baba.“

„To bys chtěl vědět, co?“ řekl laškovně Deidara a mrkl na Itachiho.

„Buď ho právě začal svádět nebo mu spadlo něco do oka,“ pošeptal Naruto Sasukemu.

„Ten život v jeskyni mu asi leze na mozek. To víš, takový roky bez ženský, v jeskyni a ještě pod jednou střechou s Itachim,“ vysvětlil Sasuke.

„Hele slyšel jsem tě,“ napomenul ho Itachi „Náhodou, každém tejden objednám jednu ženskou. Nemůžu za to, že se to pokaždé zhroutí u Kisamiho. Nevím, co s něma dělá, ale dál už nechce pokračovat a s křikem zdrhne.“

Naruto proskenoval Kisamiho očima. Nejspíš tušil, proč po noci s ním, ženská ztratí chuť na cokoliv dalšího.

„Kde máš zbytek bandy?“ zeptal se Naruto.

„Včera to nějak přehnaly s vodní dýmkou a teď nejsou schopni rozeznat živého člověka od záchoda.“

Naruto si živě představoval, jak se jeden z členů Akatsuki vrhá na Itachiho a ohodí od hlavy k patě.

„Koukám, že Sasori má o zábavu postaráno,“ podotkl Sasuke a ukázal na Sasoriho, sedícího na pohovce v objetí jedné loutky.

„Přesná kopie tý, co měl u sebe včera, teda až na ty čtyři oči,“ řekl Itachi. Loutka začala Sasoriho hladit ve vlasech.

„Na tohle pojmenování nemám,“ řekl Naruto.

„Nenáročnej chlap,“ řekl Sasuke „Kus dubu a je šťastnej.“

„Být jím neriskoval bych s tím nějaký velký číslo. Třísky se dostanou všude.“

„Itachi?“ řekl najednou Sasuke a ukázal na Kisamiho stojícího u jednoho stolu s jídlem

„No jo, Kakashi tam má nejspíš sushi, víš Kisame je na tohle hrozně citlivej,“ vysvětlil a zamířil k němu. Sasuke poslouchal, jak ho utěšuje.

„Tohle byla určitě moje sestřenice, poznávám tu barvu šupin a tohle byl strýček, vidíš tady tu čáru,“ vzlykal a v náručí hromadil každý kousek ryby na stole.

„Tvůj strýček byl zlatá rybička a pošel na stáří před třemi lety,“ konejšil ho.

„Určitě je to někdo z rodiny, vidíš máme stejnou barvu,“ pokračoval a znovu měl na krajíčku.

„Víš, co běž si dát mrkve, ta ti prospěje,“ namířil ho Itachi k zelenině.

„Pokaždé, když jdem vesnici kolem zverimexu, Kisame má tendenci zulíbat každý akvárko. Pein se divil, jaktože nám tak rychle stoupají výdaje, pak jsme zjistili, že Kisame má pod postelí jezírko a skupuje do ní rybičky.“

„Ve vaně choval piraně. Každé ráno chyběla Tobimu ruka, teď už víme proč.“

Najednou se ozvala rána. Všechny hlavy se natočili k Kisamemu, který byl od hlavy k patě politý punčem. Na stole, mezi střepy, ležela malá šklebící se moucha z jílu. Na druhém konci místnosti Deidara potlačoval smích.

Kisame se rozbrečel a s usedavým pláčem utíkal na záchod.

„Pardon, hoši, musím za ním, jinak si zase strčí hlavu do záchodu a pokusí se spláchnout. Myslí si, že ho to odnese do moře.“

„Zřejmě sledoval Nemá,“ usoudil Naruto.

„A ty taky, co?“ usmál se Sasuke.

„Furt lepší než tvoje včelka mája,“ oplatil mu.

„Jsem si spletl název, měla to být Nažhavená mája, no.“

„Schválně se koukejte,“ přišel k nim Deidara a ukázal na Sasoriho. „Do minuty má po těch svých orgiích,“ dodal a v ruce vytvořil malou myš. Pustil ji na zem. Sasuke s Narutem sledovali jak rychle běží k Sasorim a jeho loutce. Ta měla jednu ruku pod Sasoriho tričkem a druhou v jeho kalhotách.

Myš vyběhla loutce po noze a po ruce vlezla Sasorim do kalhot. Sasori si natolik užíval, že si toho ani nevšiml. Teprve až když se mu myš zakousla, tam kam neměla, vyletěl jak řízená střela, tak prudce, že urval loutce ruku a ta mu teď trčela z kalhot.

Sasuke s Narutem se dusili smíchy, stejně jako Deidara.

„Deidaro!“ zavrčel Sasori a nakvašeně se podíval po Deidarovi. Vytáhl si ruku z kalhot a hodil ji po Deidarovi. Ten uhnul a ruka trefila Kisamiho do hlavy, který v doprovodu Itachiho vycházel ze záchodu.

Podíval se na dřevenou ruku ležící pod ním a znovu se rozbrečel. Otočil se vběhl znovu na záchod a práskl za sebou dveřmi.

„Emocionálně narušenej,“ řekl Sasuke. Itachi jen pokrčil rameny a vešel na záchod, aby se Kisame nevydal na výlet do Středozemního moře.

„Jednou ti tím tvým jílem zacpu zadek,“ vztekal se dál Sasori.

„Na ten den se těším,“ usmál se Deidara.

„Máte být přece týmový partneři a zatím to vypadá, že se brzo pozabíjíte,“ řekl Naruto.

„Každém máme jiný pohled na svět. Pro něj je umění loutka, která mu splní každou jeho perverzní myšlenku, pro mě je umění s ním vydržet.“

„A taky Itachi,“ dodal, když vidě, jak Itachi vyšel ze záchodu. Okamžitě k němu přicupital a zavěsil se mu na krk. Začal mu cosi šeptat do ucha a nakonec ho kousl.

„Tipuju, že ho svede do pěti minut a pak zalezou na záchod,“ řekl Naruto.

„To neznáš bratra. Dvě minuty a vedlejší místnost,“ řekl Sasuke.

Itachi se i Deidarem na krku, posadil na pohovku. Deidara se po něm okamžitě začal všemožně plazit.

Naruto se Sasukem to zaujatě sledovaly. Když se Deidara „doplazil“, začal Itachiho líbat. Vypadalo to, že se mu do pusy nesnaží nacpat jen jazyk, ale rovnou i všechny zuby.

„Chudák Kisame,“ řekl Naruto.

„Ten není na teplokrevný, tes si radši užije s nějakou štikou,“ řekl Sasuke.

„Jdu se napít,“ řekl Naruto a zamířil k baru. Sasuke ho následoval.

Nakonec se to zvrtlo v to, kdo toho víc vypije. Naruto a Sasuke se nadšeně přidali. Připojil se i Kisame, který už si asi vyplakal zornice, Jiraya, který sem stejně přišel jen kvůli chlastu a Kakashi. Každý měl před sebou osm flašky a pět malých skleniček, které vždycky někdo postupně doplní.

Začátek byl opravdu rychlý. Všichni v do sebe kopli prvních pět, jako kdyby to bylo afrodiziakum. První odpadl Kakashi se skórem čtyři flašky a tři skleničky. Když se natahoval po čtvrté, netrefil se a trefil Chojiho do břicha. Ten zezelenal a odfrčel na záchod, zatímco Kakashi se zamotal, udělal půlkruh a spadl na zem. Tam do něj někdo kopl, aby nepřekážel a pokračovalo se ve fandění. Síly byli vyrovnané, ale jelikož Naruto a Sasuke už měli předtím napito z sklepa, po šesté flašce se jejich tempo začalo zmenšovat. Oba skončili stejně, když Naruto omylem sáhl místo k sobě k Sasukemu a sebral mu jednu skleničku. Majetnický pud Uchihy se projevil a vztekle se po něm ohnal rukou. Naruto ale uhnul a Sasuke se sklátil na zem, přičemž sebou vzal i Naruta, kterého stihl chytit za triko.

Skóre pro oba čítalo šest láhví, dvě skleničky a jedna rozlitá.

Zbýval jen Kisame a Jiraya. Jiraya byl zkušený, co se týče způsobu, jak se ožrat a v tomhle ohledu měl výdrž. Ale na druhou stranu Kisame byl ryba, z části určitě a voda a ryba k sobě patří. A chlast je vlastně voda. Jiraya si sice mezi dávkami zpíval národní hymnu, ale držel se. A Kisame pro jistotu zkoumal každou skleničku, jestli v ní něco neplave.

Oba už byli na mol a na každou skleničku se usmívali. Oči se jim leskli a bůhví jestli věděli, kde jsou. Kisame se několikrát netrefil a místo do sebe si vylil pití na sebe.

Jiraya už v plné moci alkoholu mrkal na ledničku, která stála kousek od něj.

„Teda ti se drží,“ řekl uznale Naruto. On i Sasuke už stihli jakž takž vystřízlivět. Itachi a Deidara někam zmizeli. Stejně tak Sasori. Sasuke ani Naruto je nehledali, stačil jim zvuk vrzání postele, který se ozýval ze shora.

Konečně sebou Kisame plácl na stůl, jak leklá ryba. Jiraya s výsknutím začal samou radostí mávat rukama nad hlavou. Jakmile se dostatečně vyvískal, začal všechny kolem objímat a líbat. Naruto s Sasuke mi ještě stihli uhnout, ale chudák Sakura schytala jednu štípanou=).

Hned, co všechny ocicmal se svalil na pohovku a s hlasitým chrápáním usnul.

Po několika hodinách se k němu přidalo dalších dvacet lidí a všichni spali, jak na hromádce.

A pokračování bude příště=)