Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Třetí pokus

24. 12. 2008

Pět, čtyři, tři, dva… a jedna. Dveře se otevřeli a dvojice od sebe odskočila.

„Tati?“ vykřikl překvapeně Naruto. Minato se na něj usmál. „Potřebuješ něco?“

„Ani ne, jen jsem chtě pozdravit Sasuke,“ usmál se znovu. Sasuke, který byl rudý až po uši, si snažil oblíct tričko.

„To nemyslíš vážně,“ vyjel Naruto.

„Co? Nemůžu pozdravit?“

„Že ty si vždycky vybereš tu správnou chvíli.“

„Jak se máš Sasuke?“

„V tuhle chvíli, trapně,“ odpověděl Sasuke a vstal. „A jak vy?“

„Báječně. Nemáte hlad?“

„Já mám vztek,“ řekl Naruto.

„No promiň.“

„Myslím, že půjdu. Stejně je pozdě,“ řekl Sasuke. Naruto kývl a vyprovodil ho ke dveřím.

„Tak se měj,“ usmíval se Minato.

„Nashle,“ rozloučil se Sasuke. Naruto za ním zavřel dveře a podíval se na otce.

„Nechceš mi něco říct?“ zeptal se Naruto.

„Vlastně jo. Měli bysme si promluvit, jako otec a syn.“

„Co?“

„Víš, hodně jste se s Sasuke sblížili a…“

„Fakt? Ty sis všiml? Řekni, děláš to náhodně, nebo vždycky počkáš až máme trička dole?“

„Byla to náhoda.“

„Tohle bylo po druhý. Po druhý! To není náhoda, to jsi ty. O co ti jde?“

„O nic.“

„Už nejsem dítě, tati, nepotřebuju hlídat.“

„No jo promiň,“ omluvil se. „Myslíš, že kdybych vás nevyrušil, už byste…“

„Co? O to ti jde? A ano, nejspíš ano.“

„Aha, tak to promiň.“

„Ach jo, v pořádku. Jen prosím tě, trochu soukromí ano. Já tě taky nesleduju, když jsi s Kakashim.“

„To je něco jiného.“

„Fakt? V čem se to liší?“

„Hmm, no…“

„Počkej, že by… mě jsi mohl odstranit, když jste chtěli být sami, kdežto ty jsi, jak štěnice,“ řekl Naruto, zamířil do pokoje a práskl za sebou dveřmi.

 

Bylo něco po půlnoci, když Sasuke uslyšel klepání na okno. Byla tma a on nepoznal, kdo je to. Málokdo za ním, ale chodil v noci. Vlastně nikdo.

Otevřel okno a překvapeně se díval na osobu, která ho přišla navštívit.

„Naruto?“

„Promiň, asi jsem tě vzbudil, že?“

„No, nevadí,“ řekl Sasuke a ustoupil, aby mohl Naruto dovnitř.

„Děje se něco?“

„Ne. Já jsem si prostě řekl, že se stavím.“

„V noci?“ podivil se a vrátil se do postele.

„Jestli chceš, tak půjdu?!“

„Ne, tak jsem to nemyslel. Jenom… jestli se něco děje…?“

„Ne, opravdu ne. Jenom jsem s tebou chtěl chvíli být.“

„S tebou se fakt člověk nenudí,“ usmál se Sasuke a přitáhl si Naruta k sobě. „Máš mě tu, tak zavři oči a spi.“ Naruto ho poslechl a během chvilky usnul.

Ráno se první probudil Sasuke. On ostatně nebloudil v noci po vesnici. Nechal Naruto spát, zatímco on se převlékl. Chystal se jít do kuchyně a nachystat snídani, když se Naruto probudil.

„Tak co?“ zeptal se Sasuke a posadil se na postel.

„Hmm?“

„To, že jsi za mnou přišel, mělo určitě nějaký důvod. Já tě vždycky rád vidím, ale v noci. Co se stalo? Něco doma? Otec?“

„Ne, ani ne. Jen si chtěl promluvit a znáš to.“

„Takže je opravdu všechno v pořádku?“

„Jasně,“ ujistil ho Naruto.

„Tak pojď, dáme si snídani.“

„A co tvoje matka? Jak jí chceš vysvětlit, že vyjdu z tvého pokoje?“

„Neboj, ještě spí.“

Sasuke zavedl Naruta do kuchyně a pustil se do snídaně. Po pár minutách přišla do kuchyně Sasukeho matka.

„Ahoj Naruto, jak se máš?“ pozdravila ho.

„Dobře.“

„Sasuke dělá snídani, to si dáš. Vaří skvěle. Vždycky říkám, že s ním bude každá spokojená.“

„Mami.“

„Vždyť je to pravda.“

„Tys jí o nás neřekl?“ zeptal se Naruto, když se vedle něj Sasuke posadil.

„Ne, ještě ne. Nevím, jak.“

„A co ty Naruto?“ ¨

„Co?“

„Už někoho máš?“ Naruto nevěděl, co odpovědět. Ne říct nemohl a kdyby řekl ano… co když se bude vyptávat.

„No víte… ono je to složité…“ Sasuke viděl, jak Naruto hypnotizuje stůl. Natáhl se a pod stolem mu stiskl ruku. Naruto se na něj podíval. Sasuke se díval přede sebe, ale usmíval se.

„Ano,“ odpověděl nakonec Naruto.

„Opravdu? To je skvělé. A máš ji rád?“

„Ano mám,“ řekl a stiskl Sasukemu ruku.

„To je hlavní. Vidíš Sasuke, nechceš přece zůstat na ocet.“

„Neboj se,“ ujistil ji Sasuke.

 

Bylo odpoledne a Sasuke hledal po vesnici Naruta. Našel ho kousek od lesa. Sedět pod stromem.

„Naruto, hledám tě celý den,“ řekl Sasuke.

„Hmm.“

„Co se děje?“ zeptal se, když viděl, jak se tváří. „Vadí ti, že jsem o nás mojí matce neřekl?“

„Ne. Kdyby nás můj otec pořád nešmíroval, nejspíš bych mu to taky nedokázal hned říct.“

„Tak o co jde?“

„Ale nic, jen jsem přemýšlel.“

„Moulo,“ objal ho. „Co je tak důležité, že ti to takhle kazí náladu?“

„Nic,“ usmál se Naruto. „Nic.“

„Opravdu? Můžeme si promluvit, jestli tě něco trápí.“

„Ne, opravdu. Jsem v pohodě,“ ujistil ho a opřel se o něj.

„Naruto?“ ozval se po chvíli Sasuke.

„Ano?“

„Už jsi uvažoval o vlastním bytě?“

„Co? Ne. Neměl jsem důvod.“

„No, teď by byl. Nemuseli bysme se bát, že nám do pokoje strčí hlavu tvůj otec.“

Naruto nevěděl, co říct. Nabízel mu Sasuke společné bydlení? Nevěděl jestli to chce. On sice Sasukeho miloval, ale nad tímhle nepřemýšlel.

„Všem bysme mohli klidně říct, že spolu bydlíme. Spolubydlící má teď každý a…“

„Promiň,“ vstal najednou Naruto. „Já musím jít,“ dodal a odešel. Sasuke se za ním nechápavě díval. Co se stalo? Řekl něco špatně?

Naruto se doma zavřel v pokoji a nereagoval na otcovi otázky. Sám nevěděl, co to s ním je. Možná ten Sasukeho návrh. Jeho otec, Sasukeho matka, oni dva. To všechno bylo tak složité.

„Naruto, co se stalo?“ zkoušel to znovu Minato. Dělal si o něj starost.

„Dej mu čas,“ poradil mu Kakashi.

„Myslíš, že je to kvůli mně?“

„Tys něco provedl?“

„No, včera jsem vešel k němu do pokoje, když…“

„Tys je zase šmíroval?“

„Půl hodiny se z toho pokoje nic neozývalo, co by sis myslel ty?“

„Kdyby dělali to, z čeho ty máš takové obavy, myslím, že by je bylo slyšet.“

„Nemám z toho obavy, jenom… Naruto je…“

„Hlavně neříkej mladý. Vždyť je mu devatenáct. Je dospělý.“

„To sice ano, ale…“

„Dej mu trochu volnosti.“

„Hmm.“

 

Takhle uběhl i následující den. Naruto nevylízal z pokoje a s nikým nemluvil. K večeru u nich zvonil Sasuke. Chtěl vidět Naruta.

„Promiň Sasuke, on… není mu dobře.“

„Aha,“ řekl sklesle Sasuke.

„Něco se mezi vámi stalo?“ zeptal se Minato.

„Já nevím. Přišel za mnou v noci a vypadal trochu divně. Ráno pak u mě snídal. Moje matka o nás neví a možná to, ale říkal, že mu to nevadí. Že by vám to taky neřekl, kdybyste nebyl takový slídil. Odpoledne jsme pak byli venku a já navrhl společný byt. Pak se zvedl a odešel. Pak jsem ho už neviděl.“

„Začínám se o něj bát,“ přiznal Minato.

„Já taky. Až se… bude cítit líp, ať se ozve,“ řekl Sasuke a zamířil pryč.

„Naruto?“ zkusil Minato. Nic. „Máš se mu ozvat až ti bude líp,“ vzkázal.

„Hmm,“ ozvalo se z pokoje.

„Co je to za nemoc, že k sobě nepustíš otce ani svého přítele?“ Naruto neodpověděl. Kamarád, přítel. Sasuke byl jeho přítel. Chodili spolu. Záleželo mu na něm. Tak proč tu takhle marní čas? Proč ho k sobě nechce pustit? Co se to s ním děje?

 

Následující den byl Minato pryč a Naruto po delší době vyšel z pokoje. Ovšem jediné, co dělal bylo, že seděl v kuchyni na židli a přemýšlel. Najednou někdo zazvonil a Naruto šel otevřít, i když věděl, že je to určitě nějaká lidská bytost. V tu chvíli mu to bylo jedno. Otevřel dveře a skoro ho ani nepřekvapilo, když v nich uviděl Sasukeho. Ustoupil, aby mohl jít dál a sám si sedl zpátky na židli.

„Je ti líp?“ zeptal se Sasuke.

„Asi.“

„Měl jsem strach,“ přiznal Sasuke.

„Hmm.“

„Naruto, co se stalo?“ zeptal se a posadil se naproti němu. „S námi?“

Naruto se na něj podíval. Co mu měl říct?

„Copak už se mnou nechceš být? Už o mě nestojíš?“

„Ne, chci.“

„Tak, proč jsi utekl? Nikoho jsi k sobě nechtěl pustit, víš jaký jsme měli všichni strach.“

„Je mi to líto.“

„Nemusíš se omlouvat. Jen chci, abys byl šťastný, ale nevím jak nato. Připadá mi, že všechno dělám špatně.“

„Ne, ty neděláš nic špatně. To je ve mně, nevím, co mě tak rozhodilo. Možná… to bydlení,“ přiznal.

„Aha, zřejmě je to brzo, že?“ Naruto kývl.

„Máš pravdu. Není to nutné. Měl bych o nás matce říct a na tvoje dveře pořídíme zámek.“ Naruto se usmál.

Sasuke vstal a natáhl se po Narutovi, a postavil ho naproti sobě.

„Naruto, já sice nejsem odporník na lidské vztahy, ale za mnou můžeš přijít se vším. Miluju tě. Nikdy jsem ti neřekl, ale je to tak. Pamatuju si, když jsi mi to řekl ty, nebo spíš zakřičel. Platí to pořád, ne?“

„Samozřejmě, tohle… to všechno nebylo proto, že bych tě už nemiloval. Já jen… měl jsem v tom zmatek a všechno mi připadalo složité.“

„A teď?“ zeptal se a objal ho kolem pasu. „Pořád si myslíš, že je to složité.“

„Vždycky to bude složité, ale o to zábavnější.“

„No jo, Minatovi přepadovou opravdu mají něco do sebe,“ souhlasil Sasuke.

„Teď tady není,“ usmál se Naruto a krátce Sasukeho políbil.

„Tak, že bysme se dostali dál než k tričku?“

„Můžem to zkusit. Třetí pokus,“ řekl Naruto a zatáhl Sasukeho k sobě do pokoje.

 

O pár hodin později se vrátil Minato domů a s ním i Kakashi. Právě on si všiml pootevřených dveří od Narutova pokoje a nakoukl dovnitř.

„Naruto spí?“ zeptal se Minato a mířil k Kakashimu.

„Tak nějak,“ řekl Kakashi a přivřel dveře, než stačil Minato nahlédnout dovnitř.

„Co je?“

„Nic, pojď najíme se,“ chtěl ho odtáhnout pryč.

„Nelži,“ řekl Minato a nakoukl do pokoje.

„Hlavně nekřič, ať je nevzbudíš.“

„Oni…“

„Ano Minato, oni to.“

„Jak to?“

„Naruto byl sám doma a Sasuke za ním přišel. Jednou by to stejně přišlo. Je jedno jestli u něho v pokoji nebo někde v lese. Patří k sobě, víš to.“

„Jo, jen sem si nemyslel, že… že tak brzo. Co když se pak odstěhuje a…“

„Máš strach, že bys ho ztratil? Je to tvůj syn a Naruto si tě váží a má tě rád. Toho se jen tak lehce nezbavíš.“Minato. Zavřel dveře od pokoje a nechal Naruto a Sasuke klidně spát.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

O_O waaaw

(Gaara z púšte, 15. 5. 2009 16:09)

no tak to bolo pekne a ten narutov otec to je ale dobry pako keby to chceli uz by to davno spravili :D no co dodat sranda tam bola a dobre dopisane :D

Jéédáá xDD

(xxx.Paja.xxx, 3. 1. 2009 19:32)

Hehe sQvělý pokračování :D hezky to skončilo, Chválím ^^

jeeeeeej

(Miharu-chan, 28. 12. 2008 13:33)

Tak to bolo fakt pekné, slintám. Píšeš fakt skvele, také romtické....:)

wooow

(K!K!NK@, 24. 12. 2008 23:03)

jop! To bylo úžasný pokráčko XD

nooo

(Mono, 23. 12. 2008 22:03)

úžasný *slintá na klávesnici, oči má přilepený k monitoru*

*zachvat*

(neru-chan, 23. 12. 2008 20:17)

XD to je božííííííííííííí XD tpo je uza :D du cist papa

=^_^=

(Kagome/Kurama, 23. 12. 2008 15:26)

Úžasné pokračování! Já bych Minata snad praštila, ale bez něj by to už nebyla taková sranda xD Všimla jsem si, že jsi nás zavalila, spousty pokračování, tak jdu číííst a čííííst xD Měla jsem vplánu psát, ale jak to tak vidím, hezky se na to vykašlu xD