Vánoce v vesnici Listí

24. 5. 2008

„Zase jde pozdě. Proč vždycky musí přijít pozdě?“ řekla dívka a netrpělivě přecházela z místa na místo.

Její společník se dál díval do zamrzlého potoka.

„Vsadím se, že Naruto bude mít dostatečné odůvodnění svého pozdního příchodu,“ řekl jejich sensei, který seděl na jednom z kůlů v zábradlí.

„Myslím, že jsme čekali dost dlouho,“ promluvil konečně Sasuke a narovnal se. Zrovna se chystal doříct svůj názor, když se z nedalekého lesa ozvaly kroky a pohvizdování. Z ranního přítmí vyšel kluk ve stejném věku jako jeho společníci. S klidem si hvízdal a fakt, že jde o tři hodiny pozdě ho nejspíš vůbec nezatěžoval.

„Čau lidi, děje se něco?“ řekl, když došel dostatečně blízko.

„Naruto!!“ vyjela Sakura a měla sto chutí mu jednu vrazit.

„Huh? Provedl jsem něco?“ zeptal se nechápavě Naruto.

Sakuře došla trpělivost a naprosto vzdala jakýkoliv pokus o rozumnou komunikaci.

„Jdeš pozdě Naruto,“ řekl Kakashi a seskočil z zábradlí.

„Huh? Opravdu?“ řekl a bylo vidět, že o tom nemá opravdu ani ponětí.

„Naruto, ty seš tak ubohej,“ řekl naprosto klidně Sasuke a dál pozoroval led v potoku.

„Ty....“ řekl Naruto a zrudl vzteky.

„Dost hádání,“ přerušil je Kakashi „Dostaly jsme úkol, tak ho splníme.“

„Úkol?“ řekl zmateně Naruto „Myslel jsem, že jdeme na jídlo.“

Sakuře klesla hlava. Jak může bejt někdo tak pitomej?!

„Vidíte támhle ten strom?“ ukázal Kakashi a ignoroval Narutův zmatený výraz „Musíme ho dostat odsud doprostřed vesnice.“

Všichni tři se podívaly na strom, který trčel z lesa. Mohl být tak 150 metrů vysoký.

„Proč ho prostě nemůžou pokácet a odnést sami? Proč na to potřebuju nás?“ řekl Naruto a bylo vidět, že se mu do jakékoliv aktivity nechce.

„Ten strom musí být odťat čistým sekem, takže potřebujeme nějaké mladé shinobi, kteří to zvládnou. A vy máte zrovna volno,“ vysvětli Kakashi.

„Ale já ještě nesnídal a jsou Vánoce,“ postěžoval si Naruto.

„Naruto, ty pitomče,“ neudržela se Sakura a dala mu po hlavě.

„Au, to bylo za co?“

„Ty seš tak neschopnej,“ zahrnovala ho dál nadávkami.

„To bude dlouhý den,“ řekl Kakashi, když viděl, jak Naruto schytal další ránu od Sakury.

„Sasuke nechá roztát sníh kolem stromu. Naruto a Sakura zatím vyběhnou nahoru a přivážou ke kmeni provazy,“ vysvětlil Kakashi.

Naruto a Sakura se začali soustředit na chakru v nohách. Sasuke si připravoval ohnivé džutsu.

„Ohnivé džutsu,“ řekl a z pusy mu vyšlehly plameny.

„Jdeme na to,“ řekl Naruto a s Zakutou vyběhli po kmeni nahoru. Podle pokynů přivázali jednotlivě provazy a seskočili dolů.

„A teď tohle,“ řekl Kakashi a vytáhl z batohu velký shuriken. Trochu poodstoupil a připravil se.

„Až začne padat, držte pevně lana,“ řekl. Všichni tři kývli a v ruce drželi lana visící ze stromu.

Shuriken byl vržen a přesně přeťal kmen stromu. Strom začal padat k zemi. Všichni tři zatáhli za lana. Strom se zastavil pár centimetrů nad zemí.

„Místo toho, abych ochutnával vánoční speciality rámen, hraju si tu na dřevorubce,“ řekl Naruto, kterého dnešní úkol nijak nevzrušoval.

„Naruto pozor,“ zakřičela Sakura, která si všimla, že mu jedno z lan vyklouzává z ruky.

Pozdě. Další následovalo první. Ostatní neunesli tíhu stromu a i jejich lana vyklouzli z ruky. Strom dopadl do měkkého sněhu.

„Naruto!“ řekli Sakura a Sasuke zároveň.

„No promiňte,“ řekl omluvně.

„Ach Naruto,“ řekl Kakashi.

„Naruto, ty zabedněnče,“ řekla Sakura a hodila po Narutovi kouli sněhu.

Naruto ze sebe setřásl sníh a oplatil Sakuře hod.

Sasuke se díval na jejich „házenou“ a v sám pro sebe si říkal, proč se s nimi zahazuje.

Byl tak ponořený do myšlenek, že nestačil uhnout a jedna koule ho zasáhla do obličeje.

„Naruto,“ řekl a zrudl vzteky.

Naruto si uvědomil chybu a začal couvat.

Sasuke dlouho z pomstou nečekal. Jedna sněhová koule, mířená na Naruta, následovala druhou. Všechny ho zasáhly až se Naruto svalil do sněhu.

„Sasuke,“ řekl Naruto podrážděně a rozhodně tuhle porážku nechtěl nechat jen tak.

Zanedlouho začali vzduchem lítat sněhové koule.

„Jsou to přece jenom pořád děti,“ řekl Kakashi, když viděl, jak se baví. Nechtěl je rušit, takže si sedl na nedaleký balvan a počkal až je to omrzí.

Válka mezi Narutem, Sakurou a Sasukem začal nabírat obrátky.

Sasuke zapojil svůj Sharingam, aby odhadl dráhu sněhových koulí. Naruto několikrát použil svoje klony a Sakura využila svých vědomostí a naprosto dokonalého ovládaná chakry.

Kakashi je přestal vnímat a doufal, že se nepozabíjejí. Začetl se do jedné ze svých knih, takže si nevšiml Narutovi úšklebku a sněhové koule mířené na něj.

Zasáhla ho přesně. Naruto se válel po zemi smíchy, zatímco si Kakashi setřepával sníh z vlasů.

Kakashi s klidem zaklapl knihu a slezl z balvanu.

„Nemůžu uvěřit, že jsem ho trefil,“ řekl Naruto v záchvatu smíchu.

„Naruto, to není legrace,“ řekla varovně Sakura, která věděla, že tohle se bez trestu neobejde.

Než stačil Naruto cokoliv udělat, Kakashi ho přivázal k nedalekému stromu.

„Hej,“ vztekal se Naruto a snažil se uvolnit provazy.

Sasuke vycítil šanci a v dlaněmi vytvořil další sněhovou kouli.

„Začínám se bavit,“ řekl a s úšklebkem se díval na Naruta. Sakura pochopila, co se chystá Sasuke udělat.

Chvíli váhala, ale pak i ona sebrala ze země sníh.

Kakashi ani jednomu nebránil a znovu se začetl do knihy.

Zanedlouho uslyšel Narutovi vzteklé poznámky.

„Doufám, že se bavíš Naruto?!“ řekl Sasuke, který se rozhodně bavil.

„Kdy toho vy dva necháte,“ řekl Naruto, který měl sněhu po krk. Byl mokrý a sníh měl všude.

„Až se nám bude chtít,“ řekl Sasuke „Sakuro?“

„Sněhu je kolem dost,“ řekla Sakura a hodila po Narutovi další kouli.

Sasuke nezůstával pozadu.

„Až budu moct, tak...“ vztekal se Naruto.

Sasuke nebral jeho výhružky vážně a pokračoval.

Uplynulo deste minut. Naruto byl mokrý skrz na skrz a pomalu vypadal jako sněhulák.

„Myslím, že to stačí,“ řekl Sasuke.

Sakura kývla. Navíc jí začínalo být Naruta líto.

Kakashi ho pustil a Naruto ze sebe sklepal sníh.

„Je čas se vrátit do vesnice,“ řekl Kakashi a vzal do ruky několik lan. Ostatní ho následovali.

Naruto sledoval Sasukeho výrazem plný nenávisti.

„Já ho.... jednou mu..... on něco....“ říkal si Naruto. Očima zabloudil Sakuře, která nemohla odtrhnout oči od Sasukeho.

Už několik dní ji v hlavě ležel nápad a pokaždé, když si na něj vzpomněla, tváře ji zrudly do barvy jejích vlasů.

Došli doprostřed vesnice, kde už bylo pro strom nachystané místo.

„Tady ho můžete pustit,“ řekl Kakashi a pustil lana. Ostatní udělali to stejné.

„Jdete trochu pozdě,“ řekl jeden z organizátorů.

„Měli jsme menší zdržení, kvůli..... sněhu,“ řekl Kakashi.

„Tak honem, už mám hlad,“ řekl netrpělivě Naruto.

„Myslím, že je vše v pořádku,“ řekl organizátor a díval se do papírů „Můžete jít.“

„Skvělý,“ řekl Naruto „Když si pospíším, ještě na mě něco zbude.“

„Naruto, ty myslíš jenom na jídlo,“ řekla vyčítavě Sakura.

„Výjimečně s Narutem souhlasím,“ řekl Kakashi „Taky mi vyhládlo.“

Sasuke sice nic neřekl, ale bylo vidět, že i on by si dal něco k jídlu.

„Tak honem, jinak nám všechno vyjí,“ řekl Naruto a už si to mířil k stánku s jídlem.

„Musím uznat, že jsi měl dobrý nápad,“ řekla Sakura a pochutnávala si na specialitě vánočních rámen.

Naruto jen kývl, protože přes nudle v puse nemohl mluvit.

„Kakashi sensei, jak slavíte Vánoce?“ zeptala se Sakura.

„Vánoce? No....“ začala Kakashi „Ani nevím. Minulý rok jsem..... spal, předminulý.... no zase nejspíš spal.“

Sakura svěsila hlavu. To je marný.
„Copak jenom spíte?“ řekl nevěřícně Naruto, který měl výjimečně prázdnou pusu.

„A co děláš ty, Naruto?“ zeptal se Kakashi.

„Já?“ řekl Naruto a v hlavě formuloval větu, aby nezněla stupidně.

„No.... já čtu si,“ řekl Naruto a zabral se do další misky.

Naruto a číst, nevěřila Sakura.

„Abyste věděli,“ naklonila se k nim dívka z restaurace „Každý rok tu sedí téměř celou noc, pak se toulá po městě a brzo ráno je tu zas,“ šeptala, aby je Naruto neslyšel.

„Copak Naruto tráví Vánoce takhle?“ řekla Sakura.

„Naruto nemá rodinu, takže je pochopitelné, že je tráví sám,“ řekl Kakashi.

Sakura se podívala na Naruta, který se ládoval další miskou nudlí. Nebylo na něm vůbec poznat, že by ho každoroční samota nějak poznamenala, ale přece....

„O Vánocích by nikdo neměl být sám,“ řekla.

„S tím nic nenaděláš,“ řekl Kakashi.

„No, už musím jít,“ řekl Kakashi po chvilce a vstal „Přeju pěkný den,“ rozloučil se. Sasuke taky vstal, připraven odejít. Sakura se podívala na Naruta, který byl nejspíš odhodlaný tu zůstat dokud nepraskne.

„Tak se měj,“ řekla Sakura a rozběhla se za Sasukem.

„Sasuke!“ snažila se ho Sakura zastavit.

Sasuke se zastavil a nechápavě se otočil.

„Co je?“

Sakura se zastavila a snažila se popadnout dech.

„Vím, že nemáš Naruta rád, ale takhle trávit Vánoce není správné,“ začala „A Kakashi nejspíš taky netráví Vánoce nejužitečněji.“

„A co s tím chceš udělat.“

„Uspořádat u Naruta večírek, ale potřebuju tvoji pomoc.“

„Proč bych to měl dělat?“

„Ať je Naruto jakkoliv šílený a trhlý, nezaslouží si strávit Vánoce sám.“

Sasuke chvíli mlčel. I on ztratil rodinu, takže snad trochu chápal Naruta.

„Dobře,“ řekl nakonec. Sakura se nadšeně usmála.

„Díky.“

„Co chceš, abych udělal?“

„No musí to být překvapení, takže potřebuju, abys Naruta zdržel ve městě až do večera. Já zatím všechno u Naruta připravím a rozešlu pozvánky.“

„Chceš, aby celý den trávil s Narutem?“

„Prosím! Hlavně ho pak večer musíš přivést domů.“

„Jestli je to nutné,“ řekl a zamířil zpátky k Narutovi.

„Díky, jsi úžasný Sasuke,“ zakřičela na něj Sakura.

Sasuke nebyl zrovna nadšený, že bude muset na celý den zabavit toho šaška.

Sakura si to namířila rovnou do Narutovi domu.

Cestou potkala Hinatu a Leeho. Leemu se nápad líbil, hlavně při představě, že bude taky pozván do stejné místnosti, jak Sakura. Hinatu jenom zrudla a kývla, že přijde.

„Rád ti pomůžu s čímkoliv budeš chtít,“ nabídl se ochotně Lee.

„Díky Lee,“ řekla Sakura a pomoc ochotně přijala.

„Hinatu?“ podívala se na Hinatu.

Ta znovu zrudla, ale kývla, že taky pomůže.

Všichni tři dorazili k Narutově domu.

„Bože, ten tady má bordel,“ neudržela se Sakura, když uviděla nepořádek.

„Jen klid, když je tu Lee, nepořádek nemá šanci,“ řekl Lee a vrhl se na úklid.

„Tak mi půjdem zatím nakoupit,“ řekla Sakura a s Hinatou zanechali Leeho a nepořádek o samotě.

„Sasuke, myslel jsem, že jsi odešel?!“ řekl Naruto, když uviděl Sasukeho, jak si to znovu míří k němu.

„Naruto,“ řekl Sasuke.

„Huh?“

„Dostal jsem hlad,“ řekl Sasuke a posadil se.

„Tak si to užij, já jdu domů, jsem unavený,“ řekl Naruto.

„Ne počkej,“ řekl Sasuke a připadal si, jako naprostý tupec.

„Cože?“

„Dej si ještě,“ řekl Sasuke, kterého nic lepšího nenapadlo „Zvu tě.“

„Tohle je nějaký divný...ale jídlo nikdy neodmítnu,“ řekl Naruto a znovu se posadil.

Doufám, že ho to zdrží aspoň na pár hodin, pomyslel si Sasuke.

Sakura se zatím s Hinatou vrátila z nákupu.

„Teda Lee,“ řekla, když uviděla, co všechno Lee zvládl. Všechno se lesklo čistotou.

Lee se usmíval stejně zářivě, jako podlaha.

„Teď ještě někdo musí roznést pozvánky,“ řekla Sakura vytáhla svazek papírů. Ani nedokončila větu a Lee už je držel v ruce.

„Vy dvě se postarejte o občerstvení, já se postarám o to, aby každý dostal pozvánku.“

„Díky Lee,“ řekla Sakura. Leeovi zazářili oči, když mu Sakura poděkovala.

„Pro tebe jen to nejlepší,“ řekl a zmizel.

„Ale děláme to přece pro Naruta,“ řekla Sakura do prázdna. Při vyslovení Narutova jména Hinatu zase zrudla.

„Už mám dost,“ řekl Naruto.

Sasuke se podíval na hodiny. Dvě odpoledne. Ještě aspoň čtyři hodiny.

„Naruto počkej,“ zdržel ho Sasuke. Snažil se vymyslet cokoliv, co ho zdrží.

„Co zas? Jsem unavený, chci jít spát.“

„Potřebuju s něčím pomoct,“ řekl Sasuke.

„Ty? Pomoct?“ řekl nevěřícně Naruto „A s čímpak?“

„No... čištění.“

„Čistění?“

„Jeden na to nestačí.“

„No, ne díky,“ řekl Naruto a zamířil pryč.

„Srabe,“ řekl Sasuke a věděl, že na tohle ho dostane.

„Jakže?“

„Srabe,“ zopakoval Sasuke. Naruto zrudl vzteky.

„Tak fajn, jdeme na to,“ řekl Naruto vyzývavě. Neodvolí, aby mu ten náfuka Sasuke říkal srabe.

Sasuke si oddychl a požádal o účet.

„Děkujeme a doufám, že přijdete zas,“ řekl majitel a podal mu papír s účtem delším než seznam shinobi ve městě.

Naruto se nevinně usmíval.

„Díky za oběd a snídani,“ řekl, zatímco se Sasuke skláněl nad nekonečným účtem.

Za tohle zaplatí, řekl si Sasuke.

„Fajn, jdeme na to,“ řekl Lee, který se schovával na střeše Kakashiho domu. Hodit pozvánku do jeho schránky bral jako vážnou misi.

Čekal až Kakashi vyjde ven, aby mohl hodit pozvánku do schránky.

„Konečně,“ řekl,když uviděl Kakashiho, jak vychází ven. Počkal až zajde za roh a seskočil z střechy. Vytáhl pozvánku od Sakury a zasněně se na ni podíval, pak ji hodil do schránky. Ani ji nestačil zavřít, když uslyšel kroky. Rychle se schoval za jeden strom.

Kakashi se vracel zpátky do domu.

„Co to?“ řekl, když uviděl obálku ve schránce. Vyndal ji a otevřel. Rychle si přečetl obsah a stejně rychle mu došlo o co se tu jedná.

I s pozvánkou zamířil pryč.

„Skvělé, máme spoustu času,“ řekla Sakura.

„Sakuro?“ ozvala se Hinatu.

„Ano?“

„Víš... no... neměl by tu být.... stromek,“ řekla.

„Měl, ale Naruto tady nemá žádné ozdoby, dokonce ani jedinou žárovičku.“

„Nevadí, doma toho mámě spoustu,“ řekla Hinatu „Dojdu pro ně.“

Sakura kývla.

„Já seženu stromek,“ řekla a zamířila k dveřím.

„Kampak?“ řekl Kakashi, který stál za dveřmi, zrovna, když je Sakura otevřela. V ruce měl strom a v druhé krabici s ozdobami.

„Kakashi sensei, co tu...?“

„Dostal jsem pozvánku,“ řekl a ukázal obálku.

„Ano, ale máte přijít až večer,“ řekla zmateně Sakura „A na co ten strom?“

„Pro Naruta, bylo mi jasné, že doma nebude mít ani větvičku. Tak jsem jeden přinesl.“

„A kde je vůbec Naruto, nechce se mi věřit, že je pořád venku.“

„Je s Sasukem,“ řekla Sakura a vzala si od něj stromek.

„S Sasukem? Bez dohledu?“

„Poprosila jsem ho ať ho zabaví.“

„Jsem zvědavá jestli aspoň jeden z nich dojde aspoň trochu vcelku,“ řekl Kakashi.

„Stínové klonové džutsu,“ ozvalo se lesem.

„Styl ohnivé koule,“ ozvalo se hned po tom.

„Já tě dostanu,“ řekl Naruto a neotálel s dalším útokem.

„Zkus mě chytit,“ pokoušel ho Sasuke.

Tohle bylo určitě lepší než nějaké čištění.

Po další hodině oba padli na zem vyčerpáním.

„Ještě jsme neskončili,“ řekl Naruto a vstal. Sasuke se podíval na oblohu, kde už se začali objevovat hvězdy.

„Ale skončili,“ řekl Sasuke „Měl bys jít domů,“ dodal.

„Proč domů?“

„Koukej mazat,“ řekl Sasuke „Celej den se tady s tebou zahazuju, tak mi udělej tu laskavost a padej domů.“

„Dobře, dobře,“ řekl Naruto a zamířil domů. Sasuke ho následoval.

„A ty jdeš kam?“ řekl Naruto.

„Co je ti po tom?“

Naruto se s dalšími otázkami neobtěžoval.

Zastavil se až před dveřmi.

Podezíravě se na něj podíval.

„Ty mě sleduješ?“

Sasuke neodpověděl. Naruto se na něj pořád díval.

„Tak otevřeš ty dveře?“ vyjel na něj Sasuke.

„Co to s tebou dneska je?“ řekl nechápavě Naruto a stiskl kliku.

„VESELÉ VÁNOCE!!!“ ozvalo se, jakmile se dveře otevřely dokořán. Naruto se s úžasem díval na zaplněný pokoj. Byly tu snad všichni. Sakura, Hinatu, Lee, Kakashi, Ino, Iruka sensei a další.

„Veselé Vánoce,“ řekl nakonec Naruto a rozhlížel se kolem. Vždycky byl na Vánoce sám. Nikdy neměl stromek ani dárky.

„Líbí?“ řekla Sakura.

„To ty?“ řekl Naruto „Takže proto se Sasuke choval jako idiot.“

„Slyším tě Naruto,“ řekl Sasuke, který prošel kolem.

„I přes všechny tvoje vylomeniny, na Vánoce by nikdo neměl být sám,“ řekla Sakura „A Kakashi se dneska nejspíš taky moc nevyspí,“ řekla a ukázala na Kakashiho, který do sebe lil už minimálně sedmou skleničku.

„Nevím, co říct,“ řekl Naruto.

„Třeba kam šel Sasuke,“ řekla Sakura a rozhlížela se kolem. Když ho zahlédla okamžitě za ním zamířila.

„Sasuke?!“ řekla Sakura „Díky, že jsi to dneska s Narutem zvládl.“

„Hmm.“

„Víš... no.... Sasuke... já,“ koktala Sakura a zrudla.

„Hmmm?“

„Veselé Vánoce,“ řekla a strčila mu pod nos balíček. Sasuke se překvapeně díval na dárek a pak na rudnoucí Sakuru.

„Díky,“ řekl po chvíli a vzal si dárek. Sakura se rozzářila, jako vánoční stromeček.

„Sakuro?!“ řekl Sasuke, když se Sakura otočila a chystala se odejít.

„Veselé Vánoce,“ řekl. Sakura se usmála a znovu zrudla.

„Nechápu, co na něm vidí,“ řekl Naruto a Lee zároveň.

„Veselé Vánoce,“ řekla Sakura a oboum podala balíčky.

„Jéééé, díky Sakuro,“ řekl Naruto a nadšeně si vzal dárek.

„Sakuro,“ řekl dojatě Lee.

„Tak se bavte!“

„Nemůžu...“

„...uvěřit....“

„....že jsem...“

„....dostal...“

„...dárek...“

„... do Sakury,“ řekli postupně Lee a Naruto.

„Můj je větší,“ řekl Naruto.

„Můj je líp zabalený,“ oponoval Lee.

„Mě ho dala, jako prvnímu.“

„Protože seš tak vlezlej.“

Večírek se protáhnul až do rána, kdy se všichni začali rozcházet. Kakashi to trochu přehnal s pitím a po cestě si zpíval nějakou písničku.

Poslední zůstaly Naruto, Sakura a Sasuke.

„To byly ty nejlepší Vánoce,“ řekl Naruto „Ale jsem utahaném jak pes.“

„Tak se měj Naruto,“ řekla Sakura.

„A užij si úklid,“ řekl Sasuke.

„Cože? Úklid?“ řekl Naruto „Počkejte!!!!“

Komentáře

Přehled komentářů

vánoce vánocw přicházejí XD

(saky , 25. 11. 2013 15:01)

krásný hlavně to užij si ten uklid nebo jak byly lee a naruto nadšení když dostaly ten dárrek od sak nebo nechápu co na něm vidí ani nwm proč ale tohle mě dostalo :D

Odpovědět