Ráno se první probudil Sasuke a mohl ještě chvíli obdivovat spícího Naruto. Měl položenou hlavu na jeho rameni a ruku nataženou přes Sasukeho hruď.
,,Naruto?” zašeptal a odhrnul mu vlasy z čela. Naruto se jen zavrtěl, ale spal dál. Sasuke k němu sklonil hlavu a lehce ho políbil na rty. Naruto se ovšem nezdál o nic živější než před chvílí. Sasuke chtěl polibek zopakovat, tentokrát s větší náruživostí.
,,Jestli mi strčí ten jazyk do pusy, ukousnu ti ho,” zastavila ho Narutova slova.
,,Ty nespíš?”
,,Jak jsi to uhádl?” Naruto otevřel oči a zadíval se do Sasukeho, které od něj byli jen malý kousíček. ,,Tak co je tak důležitého, že jsi mě musel vzbudit?”
,,Musíme jet pro ten koberec, vzpomínáš? A tentokrát se vyšachovat nenechám,” upozornil ho.”
,,Bez tebe by to nebylo ono.” Sasuke se usmál a posadil.
,,Nachystám něco k snídani a sníme si to v autě,” řekl a políbil Naruta na tvář. ,,A cestou vykopnu Itachiho z postele,” dodal a vyšel z pokoje. Jak se ukázalo, Itachi už seděl v kuchyni se svojí kávou a novinami.
,,A Naruto?” zeptal se. ,,Myslel jsem, že jedeme pro ten-”
,,Jo, oblíká se. A já pojedu taky.”
,,Fajn bráško,” usmál se Itachi. ,,Snad se nebojíš, že bych ti ho přebral?”
,,Nemám chci být nablízku.”
,,Aha. To je sice milý, ale nepřipadá ti, že jsi až příliš vlezlý?”
,,Vlezlý?”
,,Dej tomu klukovi soukromí.”
,,Dneska u mě musel spát.”
,,Hele, přehraj si v hlavě váš den. Kdy, kromě záchodu a sprchy, je Naruto sám? A já sis tejně myslím, že ho šmíruješ klíčovou dírkou.”
,,Myslíš, že jsem s ním až příliš často?”
,,Možná. Je dobře, že s ním trávíš tolik času, ale občas neuškodíš, když budete pár minut od sebe. Třeba, když zajdeš sám nakoupit, nebo on když si zajde sám… já nevím na poštu.”
,,No fajn.”
,,Jen říkám, netlač na něj. V ničem.”
,,Chápu,” kývl Sasuke. ,,Hele, když si zmínil to nakupování, vezmem to jendím vrzem. Už skoro nic tu není,” navrhl Sasuke, když nakoukl do úplne prázdné lednice. ,,Z toho se nedá ani nasnídat.”
,,Nasnídáme se ve městě. Do půl jedenáctý mívají výborný snídaňový menu.”
,,Super. Tak běž nastartovat auto, protože já umírám hlady.”
,,To už umíráš?” vešel do kuchyně Naruto. ,,Nějak brzo?”
,,Není tu nic k jídlu, tak se najíme ve městě,” vysvětlil Sasuke.
,,Jo, to bude skvělý,” usmál se Naruto.
,,Souhlas máme, tak pojedeme,” prohlásil Itachi, vzal si klíče a otevřel dveře.
O pár minut později už všichni seděli v autě. Sasuke chtěl zprvu sedět s Narutem vzadu, jenže Naruto chtěl sedět v předu. Měl rád ten výhled a vzadu mu to připadalo takové sklíčené. Takže nakonec skončil Sasuke na ocet, jen s zadním sedadlem.
,,Nebuď naštvaný, bráško,” usmál se Itachi do zpětného zrcátka. ,,Budou se ti dělat vrásky.”
,,Já se nemračím, pouze krčím čelo v důsledku hladu. Za což vlastně můžeš ty, takže vlastně proč se na tebe nezlobit.”
,,Proč bych za to měl nést vinnu já?”
,,Jsi můj poručník. Máš mi zajistit stravu. Škoda, že se neživím vzduchem, co?”
,,Mohl jsi se zvednout a jít si ráno něco koupit. Peníze máš.”
,,Ty za mě neseš zodpovědnost!”
,,Budeš si stěžovat na sociálce?”
,,Možná? Máš snad strach?”
,,Když to uděláš, dozví se o Narutovi a zavřou ho do děcáku, dokud mu nebude osmnáct.” Sasuke zmlkl a Naruto se překvapeně zadíval na Itachiho. ,,Naruto je u nás vlastně nelegálně. Tedy ne doslova. Kdokoliv to ale může nahlásit sociálním odborům a Naruto by musel odejít.”
,,To… to jde?” nezmohl se Naruto téměř na slovo.
,,Dokud ti není osmnáct, nesou za tebe povinnost rodiče. Pokud to nedodržují, můžou tě jím odebrat. Nemusíš se bát. Pokud nám na dveře nezaklepe sociálka, nikdo se to nedozví. Je to otázka několika měsíců. Nikdo kolem si nevšímá, kdo u nás bydlí.”
,,Já to nemyslel vážně, to s tím nahlášením. Byl to jen vtip,” řekl Sasuke.
,,Já vím, jen to přišlo nevhod,” řekl Itachi. ,,Klid Naruto, nic takového se nestane. Můžeš být naprosto klidný.”
,,Jo, ale je dobře, že to víme.”
,,Sasuke, nedívej se na mě, jako bych to snad chtěl udělat.”
,,Měli bysme si dávat větší pozor.”
,,Sasuke, nepěstujeme doma marihuanu. Těžko to někdo zjistí, pokud to nenahlásí sám jeho otec a ten to sotva udělá.”
,,Tomu parchantkovi nevěřím ani nos mezi očima,” zavrčel Sasuke.
,,Narutovi zbývají čtyři měsíce. To není zas tak dlouho.”
,,To je skoro půl rok,” poznamenal Naruto.
,,A půl rok nemá daleko k roku,” dodal Sasuke.
,,Že já něco říkal. Vy dva jste se opravdu hledali.”
,,Stejně,” řekl Sasuke a naklonil se mezi sedadla Naruta a Itachiho. ,,Nemusíme to roztrubovat a měli bysme si dávat pozor. Třeba ve škole by na to mohli přijít.”
,,V nejhorším řekneš, že u tebe Naruto na čas bydlí. To není nic špatného. A myslím, že Narutův otec proti tomu nic namítat nebude. Určitě se nechce dostat do problémů.”
,,Já vás nechci dostat do potíží,” řekl Naruto.
,,Blbost. Opovaž se udělat nějakou pitomost, jako útek. Ty u nás zůstaneš,” prohlásil Sasuke.
,,Ale…” snažil se namítnou Naruto.
,,Kašli na to. Klidně tě přivážu k posteli. Kdyby ses vrátil k otci, znovu by tě zmlátil. Je mi jedno, že ty se obětuješ. Nic takového nebude. U nás je teď tvůj domov.” Naruto slabě kývl. ,,Myslím to dobře,” dodal Sasuke a položil ruku na Narutovo rameno.
,,Já vím,” kývl Naruto a pootočil hlavou k Sasukemu, aby mu viděl do tváře. ,,Jen nechci-” Přerušili ho Sasukeho rty. Naruto si nemůže dávat všechno za vinu a takový malý polibek neuškodí.
,,Nebraň se, když ti chce někdo pomoct,” řekl mu. Naruto kývl.
,,Hele, muchlovat se mi tady nebudete,” napomenul je Itachi.
,,Tos mi překazil, když jsi posadil Naruta dopředu,” zamračil se Sasuke. ,,Bude to v pohodě,” zašeptal Narutovi. ,,Nenechám si tě vzít.”
,,Díky,” usmál se Naruto. Byl rád, že má Sasukeho po boku. To s sociálkou ho trochu vyděsilo, ale zřejmě zbytečně. Jeho otec nic takového neudělá, uškodil by jen sám sobě.