Nakonec si Naruto vybral velmi pohodlnou matraci a šedomodrý koberec. Výběr matrací byl poněkud zdlouhavý. Naruto si každou vyzkoušel, čímž Sasukeho doháněl k šílenství. Ze začátku to byla sranda. Jak jinak, když chtěl Naruto hupsnout na každou postel. Sasuke si pod tím představoval ale úplne něco jiného. Jenže po patnácté matraci už to Sasuke přestalo bavit. Skončili u dvacáté druhé matrace, kde Naruto téměř usnul, jak byla pohodlná.
,,Já si to teda užil,” řekl Naruto.
,,Myslím, že do toho obchodu už nás nepustí,” zauvažoval Sasuke.
,,Jen jsem si zkoušel, jaké jsou. To je normální, ne?”

,,Lezl jsi i na dětskou patrovou postel.”
,,Jedna mi řekla ať si laskavě svého syna ohlídám,” dodal Itachi.
,,Jo, to bylo super,” zasmál se Naruto.
,,Ne nebylo,” namítli oba bratři zároveň. 
,,Vy jste teda bručouni,” poznamenal Naruto a posadil se v kuchyni ke stolu.
,,Zábava má své hranice,” vysvětlil mu Sasuke a odložil tašky s jídlem na stůl. ,,A já by nerad, aby mi třeba řekli, kroť si svého mladšího bratra.”
,,Hele, jsem mladší sotva o pár měsíců,” namítl Naruto. ,,A navíc si nejsme podobní.”
,,Což nikomu nebránilo dnes prohlásit, že jsem tvůj otec,” řekl Itachi a přenesl koberec k Narutovi do pokoje.
,,Asi blbě viděla.”
,,Přiznej si to Naruto, máš prostě dětské rysy,” řekl Sasuke.
,,Co prosím?” vyjel Naruto.
,,Najdi vhodnější výraz, bráško,” poradil mu Itachi.
,,Dobře jinak, nevypadáš jako dítě. S přehledem můžeš říct, že ti bude osmnáct, ale občas působíš… roztomile a rozpustile. Člověk pak sleduje jen tvoje zářící oči, které jsou jak malého dítěte o Vánocích.”
,,Aha. Víš, kdyby tam nezakomponoval tolik komplimentů, nejspíš bych ti nakopal zadek,” oznámil mu Naruto a vstal. ,,A přidal pár výtek k tvému vzhledu.”
,,Co? Co je na mě špatného?”
,,Nic, bratříčku. Jsi učiněný bůh krásy,” zasmál se Itachi a zavřel dveře po tom, co bylo všechno bezpečně v bytě.
,,Od bratra to zní hodně divně. Naruto?”
,,Já neřekl, že jsi ošklivý. Jen, kdybych se snažil, určitě bych něco našel.”
,,No super. Jděte se oba bodnout,” zavrčel Sasuke a začal vytahovat věci z tašek. Na to se, jak Naruto, tak Itachi rozesmáli. ,,Pitomci,” neodpustil si Sasuke.
,,Co Sasuke? Že plánuješ potomky,” ozval se z Narutova pokoje Itachiho hlas.
,,To sis mě teda spletl s nějakou vnady vybavenou blondýnkou,” přidal se Naruto.
,,Vy jste kombinace. Za bratra mám hluchýho idiota a za partnera magora bez smyslu pro humor.”
,,Kdo tu nemá smysl pro humor?” zeptal se Itachi a vešel do kuchyně.
,,Nebuď takový morous,” řekl Naruto a objal ho kolem krku. ,,Jsi dokonalý, jestli ti to pomůže. Já tě sice neviděl bez oblečení, ale vsadím boty, že Uchihové se mají čím chlubit.”
,,Když říkáš Uchihové, pořád to zahrnuje i bratra,” podotkl Sasuke.
,,Chceš tím snad říct, že by se tvůj bratr měl snad za co stydět?” řekl Itachi.
,,Já tě ve sprše neokukuju.”
,,Ani nemusíš. Nicméně mezi námi je určitý věkový rozdíl. Ty jsi pořád ještě dítě.” Sasuke zrudl vzteky.
,,Nejsem dítě. Co na tom, že mě od mých narozenin dělí nějaký ten týden?”
,,Klid bráško. Že ty se necháš hned tak vyprovokovat.”
,,Má pravdu. Ty sám nejlíp víš, co skrýváš pod tou košilí,” usmál se Naruto a mírně zatahal za límec košile. ,,Tak už se přestaň mračit. Nemám to rád.”
,,Fajn. Necháme Itachi pracovat na tvém pokoji a mi můžeme třeba jít nakupovat.”
,,Počkej a kde jsme byli teď?”
,,Ne potraviny, věci co by jsi potřeboval nebo chtěl.”
,,Já ale-”
,,Nekecej, že nic nechceš. Tvůj otec nebral tvoje potřeby moc vážně. Tvůj pokoj budou jen čtyři holé stěny s kusy nevyužitého nábytku.”
,,Já nechci nic nakupovat.”
,,Nebraň bráškovi, když ti chce zpříjemnit tvůj nový život,” poradil mu Itachi. ,,Běžte a užijte si to. Teď patříš sem, takže se neboj o cokoliv říct.” Naruto kývl. Proč ne?
,,Fajn, ale nemysli si, že ti takhle budu kývat na všechno,” upozornil Sasukeho.
,,Nikdy bych si nedovolil na to jen pomyslet,” usmál se Sasuke. Já to vím, dodal si pro sebe.

,,Kdo by řekl, že to bude tak supr,” zvolal zvesela Naruto a téměř vtančil do bytu.
,,Užili jste si?” zeptal se Itachi.
,,Bylo to skvělý.”
,,Otrkal se hodně rychle,” řekl Sasuke a s taškami v ruce vešel za Narutem.
,,To všechno je tvoje?” ukázal Itachi na tašky. Naruto kývl.
Itachi se rozesmál. Byl to komický pohled. Naruto v tak skvělé náladě, že téměř lítá. Kdežto Sasuke s Narutovýma taškami v ruce, totálně zmožený.
,,Vodu,” zaskuhral Sasuke a odbelhal se do kuchyně. Tašky pohodil někde v půli cesty.
,,Jsem rád, že sis to užil. Nebylo to tak hrozně, ne?” Naruto zavrtěl hlavou. Naopak, užil si to. ,,Vidíš. Teď už nebudeš mít problém říct si-”
,,Neříkej to,” zarazil ho Sasuke. ,,Už nikdy neříkej před Narutem ty slova.”
,,Jaká?”
,,Když budeš něco potřebovat, řekni si.”
,,Ty sis to koukám tak neužil, co?”
,,Chtěl jsem strávit příjemné odpoledne a místo toho jsem zjistil, co je to být cvičenou opičkou.”
,,Sasuke ochotně plnil každé moje přání,” culil se Naruto.
,,Půl hodiny si vybíral mezi dva tričkama. A chceš vědět rozdíl? Jedno bylo tmavě modrý a druhý mělo barvu námořnické modři.”
,,Aha,” kývl chápavě Itachi. Tak nějak tušil, že mezi těmi barvami nebyl rozdíl.
,,Nestěžoval sis,” mračil se Naruto.
,,Ne, protože bys mi nejspíš usekal ruce. Navíc jsi se bavil a já netušil, že to bude jen horší, tak jsem si to nechal pro sebe.”
,,Jak ohleduplné. Nicméně tvoje chyba. Já ti říkal, že nic nechcu, ale ne, ty ses musel předvádět.” Sasuke nic neříkal. Možná se trochu chtěl vytáhnout.
,,Tady vidíš bráško, že s Narutem to nemáš riskovat.”
,,No jo, Einstein promluvil,” zabrblal Sasuke. Naruto se zadíval na zničeného a podrážděného Sasukeho. Možná to přehnal. Přešel k němu a objal ho kolem krku.
,,Bylo to moc fajn,” řekl a zahleděl se mu do očí. ,,Moc díky. Dlouho jsem se tak nebavil.” Sasuke se snažil udržet si svůj nasupený výraz, ale Narutovi zářící oči ho obměkčili.
,,Fajn. Já se přece nezlobím. Pouze mě bolí každá buňka mého těla. Potřebuju sprchu a postel.”
,,Zítra je škola, že?”
,,Bohužel,” kývl Sasuke.
,,Musíme… musíme tam chodit?”
,,Ty nechceš?”
,,Ne, že bych nechtěl, jen… jo nechce,” kývl nakonec Naruto. ,,Jen jeden den, jenom zítra,” zaškemral a upřel na něj psí oči. ,,Vyspíme se a můžeme si v klidu odpočinout od víkendu.”
,,Pardon, že vás přerušuju, záškoláci, ale ten nápad okamžitě vyženete z hlavy.”
,,Ty se to beztak nedozvíš, jdeš do nemocnice,” řekl Sasuke.
,,Fajn, tak si zůstaňte doma. Ale varuju vás, žádné požáry, povodně ani trosky. Chci se vrátit do čistého, suchého bytu.”
,,Slibujeme,” kývl Sasuke. ,,Dobrej nápad,” usmál se k Narutovi a zamířil do koupelny.
,,Nebojíš se?” zeptal se Naruta Itachi.
,,Čeho?”
,,Že se o něco pokusí? Víš, budete sami doma. To svádí k… neposlušnostem.” Naruto se zasmál. ,,Čemu se směješ?”
,,Neposlušnost. Děláš, jak kdyby to byl zločin. Zavřou nás snad za to?”
,,Pokud to bude z tvé strany dobrovolné, tak ne.”
,,On by to neudělal, že ne?” ujistil se Naruto.
,,Samozřejmě, že ne. Sasuke je mírumilovný, jak beránek. Neublížil by ani mouše.”
,,Děláš si srandu? Možná není násilník, ale dobře jsem viděl, jak se pral s mým otcem. Jako malý určitě podupal každé mraveniště.”
,,Vždycky jsem na ně šel s zapalovačem. Třásli se přede mnou,” řekl Sasuke, který se vrátil ze sprchy, a objal Naruta kolem pasu. Naruto se lekl a celkem hlasitě zaječel.
,,Co blbneš?” odstrčil ho od sebe. ,,Takhle mě děsit.”
,,Promiň, koblížku. Příště budu opatrnější.”
,,Koblížku?” podivil se Naruto. ,,Co je to za blbou přezdívku? Jsem snad tlustém?”
,,Ne, jen tak sladkej.”
,,Pokud vím, ty sladký nerad.”
,,Ty jsi něco jinýho,” usmál se Sasukeho. ,,K nakousnutí.” Naruto před ním couvl.
,,Vem si mrkev, jestli chceš do něčeho kousat,” poradil mu a opatrně kolem něj proklouzl. ,,A přestaň mi vymýšlet přezdívky podle jídla,” dodal a zmizel ve svém novém pokoji.
,,To se mi zdálo, nebo ze mě měl na chvíli strach?” zeptal se Sasuke Itachi. Ten jen pokrčil rameny.
,,Zřejmě nerad slyší, že je k nakousnutí.”
,,Měl to být vtip. Já ho přece nechci kousat.”
,,Jeho logika proti tvé. Kdo ví, jaké choutky máš.”
,,Co? Hele, byl to pouze žert.”
,,Jestli mu chceš říct, že je přitažlivý nebo pěkný, řekni to česky. Po našem, ano? Obyčejné, vypadáš dobře, by stačilo.”
,,No jo. Člověk to chce trochu okořenit a hned z toho kouká vězení.”
,,Kořeň si co chceš, bratříčku, ale uvědom si, že jste spolu jeden týden, ne jeden měsíc. Myslím, že než přidáš nějaký to čili, chce to čas,” řekl a i on odešel do svého pokoje. Sasuke zůstal sám, a nutno podotknou zmatený, v kuchyni. Nebyl si jistý zda pochopil Itachiho poznámky. Bavili se o Narutovi nebo o vaření?