Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


2. část

7. 5. 2009

Další ráno, i přesto že do školy nešel, byl Naruto brzo ráno na nohách. Byl nervózní a zvědavý. Ale možná si pak nebudou muset dopisovat jen přes internet. Bylo by lepší, kdyby mohl mít kamaráda, kterému se může někdy svěřit. Byl rád, že ho pozná osobně. Opravdu ho zajímalo, kdo je ten, který vyslechne a poradí.
Přesně v deset hodin seděl Naruto na lavičce u památníku.
A seděl tam i v jedenáct. Seděl tam i o půl dvanácté, kdy uviděl Sasukeho. Doufal, že si ho nevšimne, ale bohužel motlitby nebyly vyslyšeny. Uchiha si ho všiml a štrádoval si to přímo k němu.
,,A hele, záškolák,” řekl a bez zeptání se vedle něj posadil.
,,Ty máš co říkat.”
,,Tak co? Máš tu rande? Nebo se tu jen poflakuješ?”
,,Co tobě je do toho!”
,,Takže rande. Copak, nepřišla?”
,,Vypadni!”
,,Jen klid. Třeba tě viděla a pak utekla, to se stává.” Naruto měl vztek. Nepřišel sem, aby se nechal od Sasukeho ponižovat.
,,Prostě se zpozdil.”
,,Takže on, jo? Teda-”
,,Není to rande,” přerušil ho. ,,Jen kamarádi. Psali jsme si přes internet a on mi vždycky dokázal poradit… Proč ti to vůbec říkám?”
,,Takže poradce přes srdeční záležitosti.”
,,Víš co? Jdi kazit život někomu jinýmu. Čekal jsem tu hodinu a půl a dočkám se jen tvého sarkasmu. Sbohem,” rozloučil se a odešel. Nemohl uvěřit, že nepřišel. Sám to navrhl a pak ho tam nechá shnít.  Měl to vědět, byl to jen žert. Neštvalo ho ani tak, že to byl jen vtip, ale že naletěl, i když věděl, jak to bývá. Navíc ho štval Sasuke.
Měl chuť zmizet. Pokud možno na jinou planetu. Cítil se jakoby se proti němu spiknul celý svět.

Když přišel domů, zapnul si počítač a čekal, jestli se ozve. Stačila by mu slova ,naletěl jsi,. Věděl, že mu stojí aspoň za nějaké slovo.
,,Jsi tady?” Naruto se zadíval na monitor. Z nějakého důvodu ty dvě slova zněly provinile.
,,Ano. A v tom parku jsem byl taky.”
,,Omlouvám se ti.”
,,Proč jsi nepřišel? Chtěl sis ze mě jen vystřelit?”
,,Ne. Byl jsem tam a viděl tě.”
,,Takže to bylo tak, viděl jsi mě a utekl?”
,,Ne. Už jsem tě několikrát viděl. A, když jsem tě pak uviděl v tom parku, nebyl jsem si už tak jistý tím setkáním.”

,,Proč?”
,,Nebyl jsi připravený.”
,,Proč tak soudíš? Pořád by to bylo lepší než tam sedět s tím grázlem?”
,,Grázlem?”
,,Sasuke Uchiha. Nenávidím ho. Přišel tam a celou dobu nedělal nic jiného, než že mě ponižoval.”
,,To je ten nesnesitelný kluk, co s tebou chodí do třídy?”
,,Byl bych radši, kdyby ne. Je příšerný. Je mu jedno, jak moc lidem ublíží, hlavně, že se sám baví. Je to…”
,,Nemiluješ ho náhodou?” Naruto si myslel, že špatne vidí. On a milovat jeho? To bylo absurdní, jako sníh na měsíci. Nesmysl.
,,Co prosím?”
,,Pořád o něm mluvíš. Sice negativně, ale stále mluvíš. Navíc s takovou vášní.” Ten smajlík, který na něj mrkal, na konci věty Naruta štval.On si z něj utahuje.
,,To je nesmysl. Já ho nenávidím.”
,,Mezi nenávistí a láskou je tenká hranice.”

,,U mě je to velmi silný diamantová zeď,” stál si za svým.
,,Řekni, když ho vidíš, snažíš se mu vyhnout?”
,,No ano, ale, protože ho nechci potkat.”
,,Co ve třídě? Pozoruješ ho občas?”
,,Možná…  a říkám si, jaký je to mizera.”
,,Rozbuší se ti srdce, když je nablízku.”
,,Protože mám obavy, co mi zas řekne a jak mě ztrapní.”
,,Tak je to jasný. Ty ho tak nenávidíš až ho miluješ.”
,,Ne, to není možný.” Není, není, není a není.
,,Zkus se nad tím zamyslet.”
,,Nad něčím, tak pitomým se zamýšlet nebudu. Takovýho hajzla bych nikdy nedokázal milovat. On si navíc nic takovýho nezaslouží.” S touhle větou okamžitě vypnul počítač a vstal od stolu. Chtě nechtě o tom přemýšlet musel. Pořád mu to, ale přišlo absurdní.
,,Sasuke Uchiha je podrazácký grázl a Uzumaki Naruto podrazácký grázly nemiluje,” řekl si a lehl na postel. Větu si zopakoval nejmíň třikrát než usnul.

Další den se rozhodl jít Naruto do školy. A nejenže šel, ale i přesně. Dorazil pět minut před zvoněním. Částečně to dělal proto, aby si potvrdil teorii, že Sasukeho nemůže vystát. Pak to bude moct říct jemu.
První hodinu měli matiku. Jedním slovem vopruz. Naruto nedělal nic jiného, než že se mračil na Sasukeho, který seděl v prostřední řadě, dvě lavice před ním. Naruto seděl úplne vzadu, u okna, takže na něj měl krásný výhled.
,,Někoho takovýho může milovat, jedině ignorantský blbec. Přesně jako je Sasuke.” Sasuke Uchiha může milovat jen Sasukeho Uchihu. Musel, ale přiznat, že nevypadal špatne. Když by tu byl někdo, kdo se dívá jen na zevnějšek, měl by Sasuke vyhráno.
,,Uzumaki Naruto, pojď k tabuli.” Naruto málem spadl z židle. On má jít k tabuli? A co tam jako bude dělat? Vždyť ani neví, co dělají, natož jak se to dělá. ,,Tak honem. Nemáme tu na tebe celý den.”
Naruto se zvedl od lavice a dokráčel k tabuli.
,,A co teď?” zeptal se učitele.
,,Na tabuli je příklad, tak ukaž, co umíš.” Naruto se zadíval na klikyháky.
,,S politováním oznamuji, že tohle je na mě příliš. Napište mi za pět, ať si oba ušetříme čas.” Třídou zazněl smích. Naruto přeběhl přes smějící se třídu očima. Zastavil se u Sasukeho, který se podivně šklebil a díval se přímo na něj. Naruto rychle uhnul pohledem. Uvědomil si otřesnou skutečnost. Styděl se a navíc zrudl.
,,Ta pětka,” připomněl učiteli, aby mohl jít zpátky k lavici.
,,Jak chceš, běž si sednout.” Naruto odpelášil k lavici a snažil se ignorovat Sasukeho pohled. Nikdy mu nevadila jeho přítomnost tolik, jako teď. Opravdu ho tolik nenáviděl, až to hraničilo s láskou? Láska z nenávisti. To je novinka.
Proč on? A proč Sasuke? Proč ne… kdokoliv jiný. Navíc, dokud na to J.T.P.T. nezavedl řeč, neuvědomoval si to. Pokud by to neřekl, žil by dál v domnění, že ho nenávidí a žaludek se mu svírá pouze z odporu. Jak má člověk sakra poznat, že je zamilovaný? Nikde na to manuál není. A právě takhle vznikají nešťastné lásky.

Když přišel domů, okamžitě zapnul počítač. Jak čekal, byl tam.
,,Měl jsi pravdu,” napsal Naruto.
,,V čem?”
,,Sasuke Uchiha je ignorantský, cynický a mnou nenáviděný hajzl, který mi znepříjemňuje život,” napsal. ,,A já ho nejspíš miluju.”
,,Krásné přiznání.”
,,Jsi rád, že jsi mě k tomu dokopal?”
,,Co, že jsi tak rychle změnil názor?”
,,Stačilo mi jediné zkoušení u tabule. Nemůžu tomu uvěřit, ale já se styděl. A červenal jsem se.”
,,Roztomilý.”
,,Ne, to není ani trochu roztomilý. Musím s ním strávit ještě rok a dva měsíce. To půjde ztuha, když…”
,,Ho miluješ?”
,,Neříkej to častěji, než je to nutné.”
,,Naruto!!” Naruto téměř nadskočil na židli. To byl jeho otec a zřejmě se vzbudil.
,,Ajaj, otec se vzbudil. Zřejmě budu muset nakoupit. Vypadá rozčíleně.”
Narutův otec vtrhl do pokoje, až málem vyrval dveře z pantů.
,,Není tam nic k jídlu,” zahřměl.
,,Ještě včera tam toho bylo dost. Musíš prostě šetrit.” To zřejmě nebylo to správné, co by měl říct.
,,Nebuď drzý,” zakřičel a hnal se k Narutovi. Ten chtěl uhnout, ale otcova dlaň ho předstihla. Naruto sletěl z židle a dopadl na zem. ,,Uvědom si s kým mluvíš!” Naruto nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Otec ho uhodil! A silou rozhodně nešetřil.
,,Buď vypadneš nakoupit nebo za sebe neručím,” řekl a odešel z pokoje. Naruto se pořád vzpamatovával z šoku. Do očí mu chtě nechtě vyhrklo pár slz. Opravdu to udělal? Nikdy mu nic neudělal a teď…
Cítil, jak mu natékala tvář a čelo ho pálilo. Pomalu se ho dotkl a pak se podíval na ruku, kde se lesklo pár kapek krve. Nejspíš si rozbil hlavu, jak dopadl na zem a praštil se do hlavy.
Pomalu se zvedl a posadil se zpátky na židli. Mezi tím vším se na monitoru neustále obětovala věta ,,Co se stalo?” Naruto byl pořád, jak zhypnotizovaný a jen se díval na monitor. Věty stále přibývalo. ,,Ozvi se.” ,,Děje se něco?” ,,Ublížil ti?” Vypadalo to, že snad měl opravdu strach, až panikařil.

,,Naruto?!” Tentokrát to nebyl hlas jeho otce, ale písmenka v počítači. On znal jeho jméno? Jak to? Vždyť se neviděli. Do toho praku nepřišel… Ne to snad ne.
Nemohl to být on! Tentokrát to bylo nechtěné, jak sníh v létě, ale né nemožné.
,,Sasuke?” napsal a čekal na odpověď. Byl to typ, ale tím by do sebe vše zapadalo. Hlavně to, že ho chtěl znemožnit.
Chvíli to trvalo, ale pak přece jen dostal odpověď.
,,Ano,” objevilo se. Naruto neměl daleko k mdlobám. Takže celý ten čas se svěřoval Sasukemu? A v tom parku, tam vlastně byl a… On se mu přiznal, že ho… To je zlý sen.
,,Naruto, nech si to vysvětlit,” objevilo se na monitoru. Vysvětlit? Co?
,,Povedlo se ti. Teď si najdi někoho dalšího, komu vezmeš naději v životě,” napsal mu a vypnul počítač. Pak si vzal batoh a vypadl z bytu. Otec měl nejspíš dojem, že jde nakupovat. Jeho cíl, ale rozhodně nebyl obchod. Vlastně sám nevěděl, kam jde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

......

(Taiya, 10. 7. 2009 16:10)

zvedáš mě ze židle, úžasné!!..

O_o ehm no

(Gaara z púšte, 20. 5. 2009 19:07)

tak teda ja neviem ale ja som si nemyslel ze to bude sasuke aj ked to bolo podozrive ze bol dvakrat v parku ked tam bol aj naruto. a teraz idem citat dalej som zvedavy kam sa vybral maly blondacik :-D moc podarene :-D

páni skvělé

(Akyra, 11. 5. 2009 20:34)

normálně všechno přečtu na ráz ale tohle jsem četla na třikrát>.< nemám čas ale všechno přečtu a komentíky napíšu:)

Paráda!

(Ayumii!!!, 8. 5. 2009 10:55)

To je paráda! Sou dílka co se čtou jedním dechem, ale já se u toho tvého nestačila ani nadechnout!

páni

(Tenebrae, 7. 5. 2009 17:59)

tak tohle se ti moc povedlo, super :)

wow

(terkic, 7. 5. 2009 17:14)

hned du na další část, je to bomba:)

Hezuuuu

(Temi-chan, 7. 5. 2009 15:25)

tak to je krása. Opravdu nádhera.