V okamžiku, kdy Naruto řekl ,dobře, toho jak litoval, tak se radoval. Přece jen bude mít střechu nad hlavou a podle Sasukeho je jeho starší bratr docela fajn. Je o pět let starší a je to doktor. Tedy začínající. Ještě má před sebou rok vysoké, ale už teď se zaučuje na praxi v zdejší nemocnici.Naruto byl rád, že tam nebude se Sasukem sám.
Byt, kde Sasuke bydlel, byl v sedmém patře starého domu. Dům sice měl výtah, ale mohli se svést jen dvě osoby. Naruto poznal proč. Když jeli nahoru, měl pocit že narážejí o stěnu.
První vešel do bytu Sasuke. Naruto zůstal stát na prahu a nejistě se díval dovnitř.
,,Klidně pojď dovnitř. Nic tě tady nekousne.”
,,Jasně,” kývl a vešel dovnitř. Sasuke za ním zavřel dveře a Naruto měl pocit, že je v pasti.
,,Itachi?” Narutovi došlo, že to bude asi jeho starší bratr. Začal uvažovat o úniku.
,,Máš nějaké přání bratříčku,” vyšel z pokoje. Byl Sasukemu hodně podobný. Stejné oči, stejná barva vlasů, stejné rysy. Jen vlasy měl delší.  ,,Máš návštěvu?”
,,Dočasný spolubydlící. Naruto,” představil ho.
,,Aha. Těší mě,” natáhl k Narutovi ruku.
,,Jo, mě taky,” usmál se nervózně Naruto a potřásl mu rukou.
,,Sasuke, na vteřinku,” poodešel o kousek. ,,Nic proti tomu nemám, ale… není to ten z internetu, z kterého jsi vyždímal většinu osobního života?”
,,Jo, to je on.”
,,Copak. Lítost? Pocit vinny?”
,,Nemá kam jít. Jeho otec, který vlastně není jeho otec, ho nemá zrovna v lásce. Od křiku přešel k fyzickému násilí. Naruto utekl a čtyři dny byl někde, kde to před pěti lety bývalo obytný. Zato teď se to tam hemží hmyzem.”
,,Aha, takže bude bydlet u nás?”
,,Jo. Nevadí ti to snad?”
,,Ne. Jen, nemiluje tě on náhodou?”
,,Ty seš fakt hrozně zvědavej a vlezlej.”
,,Nebránil ses, když jsem si to četl. Tehdy to byla sranda, že?”
,,Jasně, jen si rýpni.”
,,Je ti jasný, že se tu nejspíš nebude cítit dobře?”
,,Možná.”
,,Jak chceš. Dáme mu ten poslední pokoj.”
,,Dík,” řekl a vrátil se k Narutovi. ,,Tady,” ukázal na první dveře nalevo. Otevřel je a vešel dovnitř.
,,Tvému bratrovi tu vadím?”
,,Ne. Jen je nezvyk, že k nám do bytu nastěhuju někoho s kým prakticky nedokážu mluvit jinak než zvýšeným hlasem. Poslední návštěva tu byla před rokem a půl a to byla ženská z pojišťovny.”
,,Aha. A tobě to nevadí?”
,,Proč tak soudíš?”
,,No, naposledy jsem na tebe křičel a říkal, jak tě nenávidím. No a před tím internet rozhovorem, jsme na sebe jen štekali.”
,,No jo. To vadí?”
,,Ty zřejmě nechápeš, co děláš? Ty mě sem chceš nastěhovat, dočasně. Víš, co to je, bydlet s někým?”
,,No jo, bydlím s bratrem. Jeden člověk navíc nevadí.”
,,Tobě nevadí, co jste ti řekl? Nebo spíš, co jsi ze mě vytloukl?”
,,Mělo by?”
,,No jo, já zapomněl. Ty jsi ten, který slovo cit nemá ve slovníku.”
,,Vtipný. Co takhle slovo ,bacha,? Hm?”
,,Jasně, mlčím.”
,,Hele Naruto, asi se tohle bez dialogu neobejde takže… co se stalo, stalo se. Jo, je to i moje vinna. Neměl jsem si zahrávat s ohněm. Zkus tohle brát, jako ehm omluvu.”
,,No jo, až příště budu řešit otázku bydlení, někoho donutím, aby mě donutil, abych mu řekl, že ho miluju. Pak se z toho jakoby psychicky zhroutím, nechám se zmlátit od otce a mám po problému.”

,,Koukám, že to bereš s humorem. Jestli to pomůže, tak věta ,Sasuke Uchiha je ignorantský, cynický a mnou nenáviděný hajzl, který mi znepříjemňuje život, která předcházela těm slovům, tu situaci zlehčila.”
,,Jo, dík. Bylo opravdu těžký ji vymyslet.”
,,Super,” řekl Sasuke, když do pokoje vešel Itachi.
,,Musím na chvíli do nemocnice. Nepozabíjíte se tu, že ne?”
,,Jasně, jakmile za tebou zaklapnou dveře, vytáhnu sekyru a pytel na zbytky.”
,,Jsem rád, že si rozumíme,” řekl Itachi a odešel.
,,Fajn, tak ty se můžeš jít umýt a já najdu v kuchyni něco jedlého. Pak se zamknu v pokoji, aby ses mohl najíst,” řekl Sasuke a chystal se odejít.
,,Nemusíš se zamykat,” řekl Naruto. ,,Jsem ti vděčný, že mě tu necháš.”
,,Nemáš zač.”
Naruto se rozhlédl po pokoji. Zajímalo ho, kdo tu dřív bydlel, protože byl plně zařízený, i když nábytek byl trochu divně poskládaný. Stůl uprostřed pokoje, skříň kolmo k oknu. Že by Sasukeho organizační schopnost?
Naruto zamířil do koupelny. Byla přes chodbu naproti vchodovým dveřím. Přemýšlel, jak to udělá s oblečením. Měl jen to, co měl na sobě a to už bylo v pokročilejším stádiu rozkladu. K jeho překvapení bylo v koupelně nachystáno oblečení. Sasuke se opravdu snažil. Až to pro něj nebylo zdravé.
V kuchyni bylo opravdu nachystáno jídlo. Naruto měl velký hlad a jídlo bylo pryč během chvilky.
Sasuke se neukázal a i když byl Naruto rád, chtěl mu třeba poděkovat nebo… poslat do háje.
Pořád ho nenáviděl za to, co mu udělal. Na druhou stranu mu musel být vděčný. Jinak by teď spal mezi pavouky.
Vrátil se do pokoje a lehnul do postele. Byl tak unavený, že usnul během pár vteřin.

Když se ráno Naruto probudil, bolelo ho celé tělo. Kdoví proč? Že by po čtyřech dnech spaní na zemi?
Zamířil do kuchyně, kam taky jinam, když ostatní pokoje byli Sasukeho a jeho bratra.
Jaká náhoda, že zrovna v kuchyni seděl Itachi. Naruto chtěl odejít, ale Itachi ho zarazil.
,,Kam bys chodil. Nemusíš se mě bát. Koneckonců tu chvíli budeš bydlet.”
Naruto si tedy přisedl ke stolu. ,,Sasuke šel do školy. Takže bych ti měl poděkovat, protože jeho cesta do školy skládá pouze z cesty ke schránce a nazpátek.”
,,On šel do školy, abych ho nepotkal?”
,,Zřejmě.”
,,To co udělal nebylo zrovna pěkný.”
,,Víte o tom?”
,,Četl jsem mu přes rameno. To ale neznamená, že bych ho v tom podporoval. Nevěděl jsem, že to udělal naschvál.”
,,Hm.” Naruta zajímalo kolik toho ví. ,,Kolik jste si toho přečetl?”
,,No skoro všechno, jednou mě ale Sasuke vyhodil z pokoje. Váš poslední rozhovor, ten jak jsi na to přišel, byl jsem u toho.”
,,Takže obecenstvo.”
,,Psal jak divý, když jsi se neozýval. Opravdu měl obavy. Možná i strach.”
,,Moc pěkný.”
,,Máš hlad?”
,,Možná. Jo, hodně.”
,,Sasuke říkal ať tě nebudím. Do školy se zřejmě nechystáš a já jdu do nemocnice. Sasuke by měl přijít ve čtyři a já po páté, tak to tu hoďku vydržte. Jinak se chovej jako doma.”
,,Fajn.”
,,Náhradní klíče vysí vedle zrcadla v předsíni, kdybys chtěl někam jít.” Naruto kývl. Vypadalo to, že to nebude tak špatný.

Sasuke přišel domů téměř na minutu přesně. Jaké překvapení, když Naruta nenašel tam, kde si myslel, že ho najde. Nevěděl, co si myslet. Zase zdrhl nebo šel jen ven?
Neměl, co na práci, tak si sedl do kuchyně a s knížkou v ruce čekal, kdo přijde dřív. Jestli nesnesitelně vtíravej bratr nebo nesnesitelně tupej Naruto.
Vyhrál Itachi.
,,Kde máš svěřence?”
,,Nevím.”
,,Utekl ti? Asi se tě lekl.”
,,Vtipný.”
,,Máš strach?”
,,Jestli má rozum, vrátí se.”
,,Neodpověděl jsi mi.”
,,Neměl jsi se ptát.”
Po dvou hodinách trpělivého ticha a šustení stránek, zarachotil v zámku klíč. Naruto si zřejmě myslel, že všichni spí. Dost naivní. V sedm večer přece Uchiha nespí.
Snažil se projít, nebo spíš přibelhat, kolem kuchyně jako špión.
,,Naruto?” Naruto se otočil po hlase. Z kuchyně na něj zírali Sasuke a Itachi. ,,Naruto?” zopakoval, protože si tím přestával být jistý. ,,Tys prošel jedoucím vlakem?” Naruto neodpověděl a zapadl do pokoje.
,,Měl jsem halucinace?” zeptal se Sasuke. ,,Cos do toho jídla dal?”
,,Nevím, ale zřejmě toho byla pořádná dávka. Co se mu stalo?”
,,Těžko říct. Vypadá to, jakoby se s někým popral, ale Naruto zaujal pasivní roli.”
,,Kdo by mu to udělal?”
,,Ten jehož považoval za otce.”
,,Myslíš?”
,,Já to zjišťovat nebudu,” řekl a podíval se na Itachiho.
,,Já? Je to tvůj přistěhovalec.”
,,Po mě ale nejspíš začne házet kusy nábytku, až mě uvidí. Navíc jsi doktor.“
,,Dobře, promluvím s ním.”
Itachi se zvedl a zamířil za Narutem. Neobtěžoval se s klepáním a vešel dovnitř. Naruto seděl na posteli a kapesníkem si stíral krev z hlavy.
,,Takový ,ahoj, je zdvořilost.” Naruto neodpověděl. ,,A vysvětlení taky není špatný.” Naruto pořád neodpovídal, jenom si přidržoval kapesník na ráně. ,,Buď mi řekneš, co se stalo, nebo tě vezmu do nemocnice, kde to zjistíme během pár vteřin.”
,,Byl jsem doma, teda teď už se to domovem nazývat nedá.”
,,Proč jsi tam chodil, když jsi musel vědět, co tě čeká?”
,,Chtěl jsem si vzít pár věcí a možná to urovnat.”
,,Zřejmě se to nepodařilo.”
,,Ječel, že už se nemám vracet a že jsem k ničemu, což by mi nevadilo. Ječel na mě pořád.”
,,Od toho křiku, ale ty modřiny nemáš.”
,,Ne. Když skončil s výčitky, přešel k výčitkám rukama. Asi jsem tam neměl chodit.”
,,Asi ne. Kam tě praštil?”
,,Už nevím.”
,,Kde to tedy bolí?”
,,Všude.”
,,Jde mi o to jestli nemáš nic zlomeného.”
,,Poslal vás Sasuke?”
,,Jo bál se, že kdyby přišel sám, utrpěl by zranění. A teď ty zlomeniny.”
,,Nic mi není. Chci jen spát.”
,,Fajn, ale třeba taková poškozená slezina ti může způsobit nevratné problémy.”
,,Jediné, co já a moje slezina potřebujeme je spánek.”
,,Dobře,” řekl Itachi a chystal se odejít.
,,Řekněte mu, že děkuju,” vyhrkl Naruto, aniž by si to rozmyslel. Itachi kývl a odešel.
,,Tak?” řekl Sasuke, když se Itachi vrátil.
,,Zmlátil ho otec.”
,,Hajzl,” ujelo Sasukemu.
,,Tohle není dobré. Mělo by se to nahlásit.”
,,Hádám, že Naruto těžko půjde prásknout svého otce sociálce.”
,,Říkal jsi, že je alkoholik. Může ublížit komukoliv.”
,,To už není naše věc.”
,,On snad je “tvoje věc”?”
,,Jo. Připletl jsem se do toho sám. Můžu si za to sám, ale když už to vím…”
,,Aha. Takže to děláš, protože mu to dlužíš.”
,,Jo.”
,,Nebudu ti do toho mluvit,” řekl. ,,Jo a, mám ti poděkovat,” dodal než odešel z kuchyně.