Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


7. část

23. 5. 2009

Naruto se o to opravdu pokusil. Vyčíhl si až půjde Sasuke snídat a zamířil do kuchyně.
,,Zdá se, že se mi to přestává dařit,” řekl Sasuke, když uviděl Naruta. ,,Bolí tě to?”
Naruto si uvědomil, že má položenou pravou ruku na levé části hrudníku.
,,Ne,” zavrtěl hlavou a spustil ruku podél těla.
,,Jen si něco vezmu hned půjdu,” řekl Sasuke.
,,Nemusíš,” zarazil ho. ,,Chci říct, je to blbost vyhýbat se mi. Je to přece tvůj byt.”
,,Měl jsem pocit, že ti to tak vyhovuje.”
,,Vyhovuje? Mám spíš pocit, že jsem nějaký nádor na společnosti, kterýmu se lidi musí vyhnout. Vlastně, do teď to dělali všichni, tak proč v tom nepokračovat, že?” dodal a otočil se k odchodu.
,,Přišel ses nasnídat, ne? Tak si sedni a jez.”
,,Nebudu tebe rušit, přijdu později.”
,,Neřekl jsi, že tohle vyhýbání je blbost? Tak si sedni nebo tě k tý židli připoutám.” Naruto se tedy posadil ke stolu a nechal si před sebe postavit hrnek s čajem a talíř se snídaní.
,,Tak, jak se daří žebru?” snažil se Sasuke navázat konverzaci.
,,Řekni vadím ti tu?” řekl Naruto a ignoroval jeho otázku.
,,Co prosím?”
,,No víš, co k tobě cítím a sedíš tu se mnou. Nevadí ti to? Nemáš třeba strach, že tě začnu balit? Nebo že ti vlezu o půlnoci do postele?”
,,Ne.”
,,Ne?”
,,Neber si to osobně, ale k něčemu takovýmu by jsi se ty nevzchopil.”
,,Proč myslíš, že ne?”
,,Ale no tak, už jsi někdy někoho políbil? Aniž by jsi mu to napsal nebo oznámil měsíc předem?”
,,Co? To přece… blbost.”
,,Ty jsi ještě nikdy nikoho nelíbal, že?”
,,No… já,” zrudl Naruto.
,,Chtěl jsi mluvit, tak povídej.”
,,To není tvoje věc.”
,,Škoda. Možná jsem se tě na to měl zeptat, jako J.T.P.T.. To bys mi to řekl, ne?”
,,Asi,” kývl Naruto. ,,Hele vrátím se k těm žebrům.”
,,Jak chceš. Kdy plánuješ další zlomeninu?”
,,S tebou se nedá normálně bavit.”
,,Musíš ale uznat, že jsi zapomněl na tvůj problém.”
,,Jak můj… jo máš pravdu. Takže se musíme hádat, abychom spolu mohli být v jedné místnosti?”
,,Naruto, mě fakt, že ke mně něco cítíš nijak nebrání s tebou sdílet byt.”
,,Jasně, ty to ignoruješ. Ty ignoruješ všechno. Je ti totiž jedno, jak se kdo cítí. Víš co je tvůj problém? Ty chceš, aby tě lidi milovali. Nutíš lidi, aby tě milovali a vyžíváš se v jejich utrpení. Díváš se a doufáš, že na tebe myslí. Přitom sám nikoho milovat nedokážeš. Jen chceš být milován, ale sám nejsi schopný ničeho.” S těmi slovy Naruto odešel do pokoje a nezapomněl prásknout dveřmi. Sasukeho ta řeč šokovala. On, že nedokáže milovat? Není žádný přecitlivělý puberťák, ale bez citu není.

Když přišel Itachi domů, našel Sasukeho sedět v kuchyni.
,,Děje se něco?”
,,Pokecali jsme s Narutem?”
,,Žije?”
,,Aha, takže s ním souhlasíš.”
,,S čím?”
,,Že nejsem schopný milovat. Podle něj chci, aby mě ostatní milovali, ale sám to nedokážu.”
,,To řekl Naruto?”
,,Jo.”
,,No zřejmě si mu k tomu dal důvod.”
,,Jen jsem mu vysvětlil, že fakt, že mě miluje, mi nebrání s ním sdílet byt.”
,,No víš, možná to vnímal tak, že je ti jedno, co cítí a jak se cítí.”
,,Aha.”
,,No?”
,,No co?”
,,No má pravdu?” Sasuke chvíli neodpovídal.
,,Nejsem bezcita,” řekl a i on odešel do svého pokoje.

Sasuke byl s Narutem opět sám doma. Od jejich rozhovoru se Naruto vyhýbal Sasukemu, jak jen mohl. Nevycházel z pokoje pokud to nebylo opravdu nutné. Sasuke zase nevycházel z pokoje, protože mu vrtalo hlavou, co mu řekl Naruto. Vlastně nevěděl, proč se tehdy Naruta zeptal jestli ho miluje. Prostě to z něj vypadlo. Rozhodně tohle nedělá často. Nemá žádný seznam lidí, kteří ho milují, aby je mohl v průběhu života trápit. On vlastně ani nečekal, že by Naruto opravdu mohl… Prostě se zeptal a on nakonec řekl ano.
On ale bezcita nebyl.
Sasuke si zrovna četl v pokoji, když se z vedlejšího ozvala rána. Sasuke nevěděl, co si má myslet. Chvíli bylo ticho a pak se ozval kašel. Sasuke se zvedl a zamířil k Narutovi do pokoje. Bez zaklepání vešel dovnitř.
,,Naruto, co tu…” slova mu došli, když uviděl Naruto. Seděl na zemi, byl neuvěřitelně bledý a ruce a ústa měl od krve. ,,Naruto, nechceš mi něco říct?”
,,Jdi pryč,” řekl Naruto potichu. Vypadalo to, že nemá daleko do mdlob.
,,Naruto, řekni mi, co se ti stalo?”
,,Nic.”
,,A ta krev je odkud?” Naruto neodpověděl. On sám to vlastně nevěděl. Tedy věděl odkud se vzala, ale proč? ,,Já zavolám Itachimu, jo? Ty tu seď a nehýbej se,” řekl Sasuke a odešel. Narutovi se dělalo špatne při pomyšlení odkud se ta krev vzala. Chtěl ji dostat z rukou, ale nemohl vstát. Snažil se ji tedy setřít tričkem. Chvíli na to se vrátil Sasuke.
,,Za chvíli je tady. Ty se nemáš hýbat a máš sedět,” řekl a sám se posadil na postel. ,,Naruto, řekni mi, co se stalo?”
,,Nic.”
,,Itachimu to stejně budeš muset říct.”
,,Já nevím, co se stalo. Prostě jsem chtěl vstát, ale zatočila se mi hlava a já spadl. Pak se mi udělalo hrozně zle a začal jsem kašlat. Pak ta krev.”
,,Ach jo. Teď se ti zahojila jedna zlomenina a začneš nám tady chrlit krev.”
,,Já si to nevybral. Věř mi, že bych radši znovu tu zlomeninu.”
,,Neomdlíš mi tu, že ne?” ujistil se, když viděl, jak je Naruto bledý.
,,Takovou radost ti neudělám.”
Po pár minutách dorazil Itachi a prohlédl Naruta.
,,Zřejmě nějaká bakterie v žaludku nebo střevech. Vezmu ti krev a zítra se dozvíš výsledky. Zatím budeš ležet a dám ti prášek, který ti uleví. Musíš ležet a pokud možno nejíst nic moc tučného a ostrého. Já mám v nemocnici noční a vrátím se až ráno, ale Sasuke se o vše postará, že?” podíval se na bratra.
,,No krev si na podlahu chrlit nenechám.”
,,Fajn.”
,,Je nutný ten odběr?” zeptal se Naruto.
,,Chápu, že to nebylo nic příjemného. Prostě se nedívej.”
,,No super. Mám se dívat na krev nebo Sasukeho. To je těžký. Z obojího se mi chce zvracet.”
,,Fajn, jdu pryč,” oznámil Sasuke.
,,Nemyslel jsem to vážně,” řekl rychle Naruto a otočil hlavu na bok, aby neviděl, jak mu Itachi odebírá krev. ,,Tedy ne úplne doslova.”
,,To je dobře, protože bych po tobě nerad všechno uklízel.”
,,S tebou je radost si povídat.”
,,Hotovo,” oznámil Itachi a ukázal Narutovi dvě ampulky krve.
,,Nechal jsi mi tam něco?” zbledl Naruto při pohledu na rudou tekutinu.
,,Spoustu. Smiř se s tím, že to podstoupíš ještě několikrát.”
,,Já nemám strach z injekcí, jen… před chvíli jsem měl pocit, že s krví půjde ven i moje snídaně.”
,,Chápu. Musíš odpočívat. Vezme si tohle,” podal mu krabičku s prášky. ,,A když budeš něco chtít, řekni si Sasukemu.”
,,Super.”
,,Neboj, on to pro tebe rád udělá, že?” podíval se na Sasukeho. Ten jen kývl. Co jiného měl dělat? ,,Dobře. Tak já jdu. Pokud by se ti zvýšila teplota, musím to vědět. Řekni to Sasukemu a on mi zavolá.”
,,Jo.” Itachi si sbalil věci a odešel. Naruto se podíval na ruku, kde bylo ještě pořád vidět krev.
,,Běž se umýt. A vem si na sebe něco jiného, než ta krev zaschne a nepůjde dolů,” řekl mu Sasuke. Naruto kývl a vstal.
O pár minut později ležel Naruto v posteli. Čistý, převlečený a svým způsobem se cítil líp.
,,V pohodě?” zeptal se Sasuke. Naruto kývl. ,,Zítra je bratr dopoledne doma. Dostaneš léky a za pár dní ti bude líp.”
,,Už tě Itachi někdy léčil?”
,,Ze začátku studií ani ne. Navíc jsem nikdy nemocný nebyl. Ale jednou jsem propadl oknem. Bylo to na dovolený a sanitce to trvalo trochu dýl. On se o mě ale postaral.”
,,Zajímalo by mě, co dělali mý rodiče.”
,,Nemyslím si, že by to tvůj otec věděl.”
,,Jo, nejspíš ne. Nemůžu si pomoct, hrozně ho nenávidím, ale pořád si myslím, že bych mohl…”
,,Chceš se tam vrátit? Naruto něco jiného je když někoho nenávidíš a zároveň miluješ a něco jiného když někoho nenávidíš a lituješ.”
,,Nelituju ho.”
,,Pořád si myslíš, že to neuděl naschvál. Že je to prostě kvůli jeho pití. Kdežto on ti jen ubližuje.”
,,Podobně jako ty?”
,,Jestli máš pocit, že ti ubližuju… možná. Ale nikdy bych ti neublížil fyzicky. Vůbec, nemám v úmyslu komukoliv ubližovat.”
,,Ale udělal jsi to.”
,,Naruto, pořád nechápeš, že jsem to neměl v úmyslu. Neměl jsem v plánu ti říct, kdo jsem. Tvoje jméno jsem napsal v afektu. Měl jsem strach, co ti otec udělal.”
,,Kdyby, se to nestalo, ukončil by jsi to?”
,,Já nevím. Byl to zvláštní pocit, když ses mi svěřoval a přitom ve škole jsi mě nenáviděl. Jen vím, že bych ti to nikdy neřekl. Časem bych tě sám omrzel.”
,,Možná. Bude lepší tomu věřit.” Sasuke nic neřekl. ,,Můžu se na něco zeptat?”
,,Hm.”
,,Byl jsi někdy zamilovaný?”
,,Co to má být? Chceš mě-”
,,Prostě odpověz.”
,,Svoje rodiče jsem miloval. Ale způsobem, jakým to myslíš ty, tak ne.”
,,Pak nechápu, jak o tom můžeš mluvit jako o hotové věci. Jako o něčem na co se dá zapomenout.” Sasuke na to neměl, co namítnou. Naruto měl pravdu. Mluvil o tom, jakoby to bylo něco jednoduchého. Přitom on sám to Narutovi dělal jen těžší.
,,Budu vedle,” řekl a odešel. Naruto zůstal sám. Nelitoval toho, co řekl. Vždyť ani nekřičel. Tentokrát se nebude ani muset omlouvat.
Za to Sasuke měl pocit, že ho někdo praštil palicí. Naruto měl pravdu. Nikdy nebyl zamilovaný, ale přitom mu radil.
Udělal chybu. Velkou.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Mmmmmmmmm

(Nik-in, 8. 2. 2011 18:06)

Mmmmmmm tahle povídka se mi líbí... Je to zajímavý...
Mnoo jsem zvědavá jak se to vyvrbí.. Moc se mi tu líbí Itachi (je takovej ochranářskej), ale nemůžu si pomoct já prostě zbožňuju toho sobeckýho, arogantního a vždy chladného Sasukeho

...........

(Akyra, 24. 5. 2009 11:57)

musím souhlasit s holkama je mi ho líto a sasuke je natvrdlej

---

(Lilirose, 23. 5. 2009 14:44)

jééééé chudák zamilovanej Naruto...

juj

(Renaissa, 23. 5. 2009 10:51)

Chudák Naruto, vždyť ty ho tu táááák trápíš. :) Co bude příště?Infarkt?