Naruto seděl na svojí skládací židli u svého skládacího stolku a zíral na svoji, skládací opravdu ne, snídani. Neměl chuť k jídlu, byl vůbec rád, že se vykopal z postele. Dnes ho čekalo posezení v kabinetě... s panem Uchihou... s Sasukeho bratrem.
Na jejich včerejší první hodině působil mile, vstřícně, ale spravedlivě. Copak je ale možné tyto vlastnosti spojovat s Uchihou? Vždyť to by bylo jako říct, že Naruto je pilný žák.
Naruto měl trochu strach z toho, jak se jejich nový třídní vyvrbí. Ono stačí, že tu má Sasuke papínka, teď ještě přibude bratr, který je bude mít na očích každý den. Hlavně že protekce ze škol vymizela... dobrej vtip na večení pokec.
Ale je to poslední rok, nějak se to překousne. Sasukemu nedá šanci ho vytočit, i když měl Naruto jen za včerejšek několikrát chuť mu naflákat. Třeba jen čistě z principu, za to jak se naparuje.
Naruto od sebe odstrčil snídani, na to dnes nemá žaludek. Když se ale vrátil k včerejšku, Sasuke nevypadal, že by skákal metr dvacet nadšením, že má na škole další chodící pokrevní ochranu. Tvářil se skoro... jakoby byl na nějakém protestu. Možná se ti dva nemají rádi. Možná nebude pan Uchiha takovej fagan jako Sasuke. Nebo možná jen Sasuke žárlí, že na škole je někdo, pro koho vymysleli novou stupnici. Sasuke je, vlastně byl, TOP 1, ale jeho bratr má ve všem o jeden bod navíc. Je starší, chytřejší, zřejmě i bohatší... no kdo by po něm neskočil? A pokud se ukáže, že je i psychicky nenarušený, nepřetrhnou se u něj dveře. Uvidí se... Naruto má přijít před vyučováním k němu do kabinetu, aby si promluvili. Naruto uvažoval po které větě ho stopne, znovu to celé slyšet opravdu nemusel.

Jen co Naruto prošel dveřmi do školy, usadil se mu v krku knedlík. Na chodbách bylo prázdno, nikde nikdo nepobíhal, nikde nikdo nekřičel... až skoro nepřirozené. Byl opravdu ve správné budově nebo omylem vlezl do církevní školy? Nebo je to taky možná tím, že Naruto tu nikdy nebyl tak brzo, obvykle chodil pozdě.
Uchiha měl kabinet v třetím patře, úplně vzadu. Kabinet tělocvikářů. Na škole byli dva... jeden pro kluky, druhý pro holky. Všem bylo jasné, že ženský by raději Uchihu než tu rozkládající se babku.
Naruto se zastavil před dveřmi, měl chuť zdrhnout. Bylo mu jakoby šel na vlasntí pohřeb. A čeho se vlastně bál? Že je to Uchiha nebo že dost možná má proti sobě někoho normálního, v rámci mezích stejné věkové kategorie a někoho, kdo by snad i mohl chápat jaký je jeho život? S těmi před ním se jednalo snáz, vyslechl jejich naučenou řeč a pak je viděl až na konci roku u předání vysvědčení. Nikdy nikoho opravdu nazajímal Narutův názor, jeho pohled na celou věc. On ale vypadal, že umí i naslouchat, že Naruto pustí ke slovu a možná to ho děsilo. I když přesně nevěděl proč.
Zaklepal a čekal. Ono "vstupte" se ozvalo téměř hned. Naruto vstoupil a postavil se ke dveřím. Možná to odbudou rychle.
,,Posaď se," vyzval ho.
,,Bude to na dlouho?" zeptal se Naruto. Ne že by spěchal do třídy, ale začínal být nervózní.
,,Může být v klidu, já tě tu nebudu vyslýchat ani si psát rádoby psychologické poznámky do sešitu. Pro tebe z toho nevzejde nic špatného, neboj." Naruto si připadal jako pitomec. Vždyť on ho tu skoro uklidňoval jako malé dítě. ,Neboj, ten pejsek tě nekousne.´
,,Takže," posadil se Naruto, ,,co potřebujete?" Uchiha se k němu otočil a zadíval mu do očí.
,,O tobě mi řekli ještě před tím, než jsem podepsal smlouvu. Nastupoval jsem s jasným cílem učit vaši třídu a musím říct, že mě překvapilo jejich varování." No skvělý, takže z něj ostatní učitelé udělali grázla. ,,Odpověděl jsem jim, že si na tebe udělám názor sám. V tvé situaci je trocha rebelie pochopitelná a s tou trochou a ještě větším množstvím mám zkušenosti od bratra."
,,Bratr? Sasuke je vás bratr?"
,,Ano. Co jiného?"
,,No, nikdy nám o bratrovi neřekl. Jen o otci, takže-"
,,Co vám řekl o otci?" Naruto byl zaskočený prudkostí té otázky.
,,No, majitel školy je vás otec." Téměř okamžitě se ozval smích. Co na tomhle může být vtipného?
,,On není náš otec, jen vlastní, kromě jiných, budovu sirotčince, kde jsme s Sasukem nějakou odbu pobývali." Naruto nevěděl, co ho dostalo jako první. Že Sasuke všem lže nebo, že byl v sirotčinci. ,,Jak dlouho tady tuhle lež šíří?"
,,Těžko říct... od loňska," tipoval tiše Naruto. Měl skvělou příležitost to Sasukemu zavařit, ale stejně ho cosi, zřejmě stupidní svědomí, drželo na uzdě.
,,Byly kvůli tomu nějaké problémy?"
,,Ani ne, spíš to jen snížilo kriminalitu. Kdo by si dovolil na kluka, co má otce za zadkem," řekl Naruto a vzápětí sklopil oči. ,,Nemyslel jsem to tak."
,,Chápu, já s ním promluvím."
,,Možná si chtěl prostě získat respekt, nikdy nám neřekl, že... no víte..."
,,Skoro jakoby jsi ho bránil."
,,Spíš chápu. Když se to tak vezme... třeba já zrovna populární nejsem a to jenom proto, že od mala putuju od jedněch pěstounů k druhým. Jiní získají dojem, že jsem nějaký grázl nebo delikvent. Sasuke je na tom v podstatě podobně, ačkoliv on má aspoň vás."
,,Bylo mu sedm, když jsme přišli o rodiče."
,,To je mi líto, netušil jsem, že... no můžeme mít vlastně něco společného." Naruto se až sám sobě divil, co to říká. ,,Ale kamárádi z nás teda nikdy nebudou."
,,To je zřejmě i dobře. Nerad bych, aby Sasuke zkazil někoho jako ty. Jsem rád za to, co jsi řekl."
,,Děkuju."
,,Tenhle rozhovor trochu odbočil od původního tématu. Původně jsem chtěl říct, že se nemusíš bát kdykoliv si přijít promluvit. Teď nevím jestli je to nutné." Naruto byl rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Těžko uvěřit, že ti dva jsou bratři.
,,Děkuju, kdyžtak vím, kam jít," usmál se vděčně Naruto. Možná si dokázal většinou poradit sám, ale jsou určité chvíle, kdy mu chyběl někdo normální, kdo by mu poradil.
,,Můžeš jít," řekl Uchiha. ,,Uvidíme se za chvíli ve třídě."
,,Nashle," rozloučil se Naruto a vyšle z kabinetu. Až teprve tady, na chodbě, jakoby začal dýchat. Probíhalo to moc dobře, ale Naruto se neodkázal soustředit na nic jiného než na rozhovor s učitelem.