Dveře se za ním zavřeli a Itachi pořád nebyl schopný se zvednout a jít za ním. Miluje ho? Ne, to asi ne, ale... právě že tu bylo to ale. To ho nutilo mít Naruta u sebe.
Zvedl se ze židle a napůl vyběhl, napůl vyšel z kabinetu. Naruto byl pár kroků před ním. Došel k němu v klidném tempu. Nechce přece působit jako nějaká stíhačka.
Naruto se otočil a  s pohledem očekávání se na něj podíval. Má krásné oči. Modré jako nebe, uklidňující. Přitom Naruto svatý nebyl. Pořád se uměl chovat jako dítě.
,,Pane-"
,,Ne, počkej. Halvně mi už tak neříkej," přerušil ho Itachi. ,,Moje jméno znáš."
,,Itachi," vydechl Naruto. Bylo to poprvé, co to říkal nahlas přímo jemu. Při jeho vyslovení se mu rozbušilo srdce a cítil, že se i trochu červená.
,,Naruto, já nevím, co dělat. Na tohle by měl být nějaký manuál. Mě na tobě hodně záleží, mám tě rád a... já nevím. Je tu spustu ,,a" a ,,ale", které mi tě drží v mysli. Sám nevím co chci, ale ty to víš a to mi pravděpodobně našeptává, co mám dělat."
Naruto ho moc nechápal. Tedy slova chápal moc dobře, ale tohle... bylo to až příliš šílené.
,,Ty mě miluješ a to je... to nemůžu pominout. Ne, nedělám to z lítosti," dodal, když viděl, že se Naruto chystá něco říct. ,,Já tě chci pochopit, chci tě poznat, chci být tam kde ty."
Naruto jen ohromeně sledoval svého učitele, jak mu tu říká něco, co by ani pod vlivem nejsilnější halucinogenní houby nedokázala vyplodit jeho mysl.

,,Nekecej," zasmál se Sasuke. ,,Fakt ti tohle řekl? To je gól. Tak Itachi je snad na chlapy." Sasuke se nemohl přestata smát. Čekal nějaký tragi konec, kdy Naruto odejde s pláčem a Itachi bude s ledovým klidem jeptišky stát u dveří a litostně ho pozorovat.
,,Neuvěřitelný, já vím," řekl Naruto. Momentálně si připadal jako čerstve zamilovaná patnáctka.
,,S váma to teď bude těžký. Dvě hrdličky. Mě do toho prosím nezatahujte, já jsem mimo váš." Naruto se ušklíbl.
,,Jasně, vlezdoprdelko. Je ti jasný, co to znamená?"
,,No povídej, určitě mě to ohromí."
,,Ty a tvůj generál zůstanete v kabině," zasmál se Naruto. ,,Nepodvádím. Nehřeším. Neměním." Sasuke pochopil. Neočkeával, že by se Naruto někdy zase spustil. Vlastně jo, trochu spoléhal na to, že se Naruta zase někdy dočká. Bylo to až příliš lákavé a neobyčejné, než aby to odmítl. Ale co. Smíří se s tím.
,,Bratrovi lízt do zelí nebudu."
,,Stejně," řekl Naruto. ,,Je to... zvláštní. Já a on."
,,Je to divný," opravil ho Sasuke. ,,To asi u nás budeš pečenej vařeenej, že? Hele, až to vy dva budete dělat, upozorni mě, vzdálím se na jinou planetu, protože u toho fakt bejt nemusím, až-"
,,Brzdi," zastavil ho Naruto. ,,Na tohle ještě nemám. Já tvého bratra sice miluju, ale pořád je to pro mě skoro zakázané. Nepředstavitelné."
,,Však ono je. Je to proti školnímu řádu," zasmál se Sasuke. Naruto se na něj zamračil.
,,Cekneš o tom a budeš bez malýho generála," řekl výhružně.
,,Klid, jsme na jedný lodi. Mít bratra na škole je výhoda, nechci, aby přišel o místo. Takže si dávej bacha, aby vás někde spolu nechytli."
Spolu... je dva... tomu se skoro nedalo věřit. Bylo to jako sen. Krásný sen. A víte co? On to nebyl sen.

P.S. Tak konečně, akočliv nedokončeně. Jak to meiz nimi bude dál se dozvíte buď příští týden nebo za dva týdny :D Dobrou noc
P.P.S. Hele, já to stihla během 25 mnt :D Taky to stojí za prt, že? :D
P.P.P.S A za tuto kapitlku poděkujte Ryan Star a jeho písničkám :D