A ono to nebylo zas tak hrozné. Ještě teď měl lednici plnou salátu, smažených řízků a krémového dortu. Naruto na oplátku pořídil zásoby kafe, aby měl návštěvy čím poctít. Ano, -VY... nebyl to jen Leny a jeho kýbl. Ale i Sasuke a jeho ošatka.
Opět Naruto nepátral, jestli je to z Sasukeho vlastní vůle nebo to do něj vtloukl Itachi. Byl za tu trochu do mlýnku vděčný. Narážky se střídali s zdvořilou konverzací. Lepší než Lenyho: ,,Ty vole, po cestě jsem potkal buchtu..."
Pak se to zvrtlo. Během dne si občas zabloudil na pokec s lednicí, ale v noci by to oželel. Hlavně pokud se večere snoubí s obědem a chtějí se dostat na svobodu.
Prostě, ať už to chytl kdekoliv, bylo to pěkně protivné a nechtělo se to Naruta pustit.

Bylo... no vlastně je jedno kolik bylo, Naruto skoro ani nevnímal čas. Bytí měl rozdělené na spánek a polospánek. Zrovna byl v přechodu z polo- na spánek, když zadrnčel zvonek.
Naruto se převalil na druhý bok a zadíval se směrem ke dveřím. Je to daleko a momentálně i nad jeho síly. Přesto vstal a doplahočil se k zvonku. Stiskl tlačítko a šeptem se zeptal, kdo je. Koho že to má zabít.
,,Hádej. Otevři." Naruto přesunul ukazováček na druhé tlačítko a stiskl. Skrz reproduktor se ozvalo vrzání dveří. Návštěvní byl vpuštěn do domu. 
Doba za jakou vyšel patra stačila Narutovi, aby se přesunul o půl metru ke dveřím a natáhl ruku ke klice. Hlavně ať nezvoní. 
Nestihl to. Zazvonil. Naruto měl chuť kopnout do zdi. Kdyby na to měl sílu. A kdyby tu nebyla šance, že v té zdi zůstane díra.
Otevřel dveře, kterým se přitom držel jako klíště.
,,No ježiš, ty vypadáš," řekl místo pozdravu. 
,,Sasuke," zachraptěl Naruto. Na víc se nezmohl, i když v hlavě měl urážek dost.
,,Je to nakažlivý?" Sasuke za sebou zavřel dveře a sledoval, jak se Naruto plahočí k nějkému záchytnému bodu.
,,Doufám," zasípal Naruto a dopadl na pohovku.
,,Jak dlouho už ti je takhle?"
,,Co je za den?"
,,Úterý?" Naruto se zamračil. Zdálo se mu to jako týden a on je to zatím jenom den.
,,Od včerejška.
,,Fajn, popiš příznaky."
,,Já ti je můžu i ukázat, jestli tu budeš dlouho mávat s tou taškou." V které bylo třejmě jídlo.
,,Aha. Je tam kachna, ze svátků. Ale tu si asi nedáš," hádal Sasuke a odnesl krabičky do kuchyně a strčil je do lednice. ,,Takže je ti asi blujno," zasmál se.
,,Moc neštvi, pořád mám munici na pálení."
,,Teplota?"
,,Hm."
,,Bolesti?"
,,Hm."
,,Doktor?" Naruto okamžitě zavrtěl hlavou. ,,Rozum?" Naruto se na něj zamračil. ,,Máš tu nějaký prášky?" Naruto znovu zavrtěl hlavou, trochu zahanbeně. ,,Fajn, děťátko. Ty tu budeš pěkně hačat a strejda skočí do lékárny, cestou možná sesbírá u tvůj vyteklý mozek." Naruto na něj jen tiše vyplázl jazyk.

,,Narvi toho do sebe co nejvíc, ať chytíš trochu barvy," hodil Sasuke na postel tašku s prášky. ,,Jdu ti uvařit čaj," řekl. ,,Nebo ti přihřát ten kyanid, co mám s sebou," zamumlal si pro sebe.
Naruto vytáhl z tašky prášky na horečku a bolest a jakousi lahvičku, zřejmě na žaludek. Odšrouboval víko, v duchu si zanadával nad ochraným uzávěrem před dětmi, a nedůvěřivě se zadíval na její obsah. Vypadalo to jak voda.
,,Dej si, lžičku," řekl Sasuke, který mu přinesl sklenici vody a onu lžičku. Naruto poslechl a vpustil onu tekutinu do svého těla.
,,Sakra," zašklebil se. Vypadá to jako voda, ale chutná jako kraví lejno.
,,Chtěl jsem, aby to chutnalo co nejhůř," usmál se Sasuke. ,,Prý čím horší, tím víc to pomáhá," dodal.
,,Jasně," řekl Naruto a krotil se, aby po něm ten sajrajt nehodil.
,,S tebou je radost spolupracovat," odešel Sasuke do kuchyně. Za chvíli se vrátil s čajem. Naruto se na něj nedůvěřivě zadíval. ,,Osladil jsem ti ho," usmál se. Naruto se podíval na Sasukeho pak na hrnek s čajem. ,,Medem."
,,Já mám med?"
,,Ne, ty tu skoro nemáš ani tu vodu." Naruto sáhl po hrnku a opatrně se z něj napil. Černý čaj, chuť medu a citrónu.
,,Díky."
,,Zapíšu si to," řekl a posadil se na druhý konec postele. ,,Kdyby jsi chtěl zvracet, zapískej a já se schovám na chodbu. Včerda, dnes a zítra... kdyby jsi chtěl pořád umírat, měl by jsi jít zítra k doktorovi. Toho snad máš?!"
,,Jo." Ale nepůjde k němu.
,,Skoro se bojím tě tu nechat samotnýho. Vypadáš, jako kdyby jsi měl absřák. Bereš něco?"
,,Po rozhovorech s tebou asi budu muset."
,,Fajn. Napíšu ti na sebe číslo. Kdyby něco, zavolej. Já to stejně nezvednu, ale budu vědět, že ti mám chystat funus."
,,Ha ha." Sasuke se znovu zadíval na Naruta. Byl neskutečně bledý, oči měl stále lehce přivřené, jakoby neměl ani sílu je držet pevně otevřené. Byl přikrstý až po krk, ale stejně se lehce třásl. A tváře měl jak sežehnuté ohněm.
Vypadalo to, že usínal. Sasuke se rozhlédl kolem. Nebylo to místo, kde by se měl léčit nemocný člověk. Zdi byli v postatě holé a malovalo se tu naposledy zřejmě za vlády císaře. Tady v pokoji byla jen Narutova postel, skříň a vedle postele nčoní stolek.
Okna taky nevypadalo dvakrát neprůstřelně. Rámy byly dřevěné a bílá barva z nich už byla téměř slouplá. Dost možná je šlo otevřít i bez pootočení té páčky uprostřed. Bylo tu topení, ale Sasuke ani nemusel vstávat, jistě ze sebe vydalo teplo tak na ohřátí jednoho prstu. Není divu, že tu Naruto podlehl nějakému bacilu.
Nelitoval ho, věděl, že to Naruto nechce. Byl ale rád, že jemu zůstal alespoň bratr.

Být či nebýt? Líp či hůř? Noc mu na to dala jsnou odpověď. Bylo mu zle a chtěl zemřít. Sasukeho... péče mu dopřála pár hodin klidného spánku, ale zřejmě jenom výtažek ze sraček a prášky na bolest nepomůžou.
z postele sledoval svůj mobil, kde měl uložené Sasukeho číslo. Byli čtyři ráno, dost dobrý čas na to vyprovokovat Sasukeho k něčí vraždě.
Ne, na to nemá, aby mu volal. Snížit se k porážce. Bylo by to jako jít k doktorovi. což mimochodem taky v plánu nemá.
Chce jen spát. A vzbudit se na Nový rok. Překonat konec toho stávajícího pokud možno ve zdraví a přežít přechod do toho dalšího.

Zase to otravné zvonění. A zase Sasuke.
,,Boha se dovolávat je málo," řekl Sasuke, jakmile mu Naruto otevřel. ,,Musíš jít k doktorovi."
,,Je mi líp."
,,Jistě a já jsem zase panic. Oblíkej se."
,,Nemám doktory rád. Je to zbytečné čekání v čekárně na to, aby ti pak strčil kus dřeva do krku a vyvolal ti dávení."
,,Možná ti tam píchnou něco na uklidnění. Něco po čem odpadneš a uchýlíš se k zimnímu spánku."
,,To by se ti líbilo."
,,Běž se zcivilizovat, ať si lidi venku nemyslí, že procházíš chemoterapií a já zavolám bratrovi."
,,Proč?" vyhrkl Naruto.
,,Říkal jsem mu, že se chystáš na onen svět a on chtěl vědět, jak ti dnes bude. Povím mu, že tě musím dotáhnout k doktorovi. Navíc vařit umí on a ty potřebuješ něco teplýho k jídlu."
,,Napustím si teplou vodu."
,,Polívku... z slepice. Podobným těm, co máme ve škole, jen tahle tě nezbaví chutě do života."
Naruto rezignoval a začal se oblékat. Venku sice pořád ani stopa po sněhu, ale mrzlo tam jak na Sibiři.
Ani se neobtěžoval zvednout hlavu, když uslyšel znovek. Sasuke tu velmi dobře posloužil. Otevřel a vpustil jeho... už ani pojmenování neměl... dovnitř.
,,Naruto?" Se právě chystal skočit z okna. Kdyby tam došel. Prozatím jen seděl na posteli a zíral na šedivý koberec.
,,Bylo opravdu nutný do toho tahat i učitelský sbor?" řekl.
,,Jo, já se rád bavím," odpověděl Sasuke.
,,Není škola, nejsem tu jako učitel," namítl Itachi. ,,Nebudu se ptát, jak ti je. Je mi to dost jasný z pohledu na tebe. Jdi k doktorovi." Naruto kývl. ,,Pokud nevadí, udělám ti tu zatím něco k jídlu. Nějaký vývar. Ne že bych Sasukemu v tomhle ohledu nevěřil, ale... ne, nevěřím mu. Dost se divím, že ti zvládl udělat ten čaj."
,,Ale začínám toho litova," zamručel Sasuke a na bratra se zamračil. ,,Mým ztrapněním Narutovi neulevíš."
,,Ale jo. Hned je mi líp," ozval se Naruto, který se v předsíni dooblékal.
,,Dávej na něj pozor," řekl Itachi.
,,Hodím ho do kanálu... ale až po cestě na zpět," odvětil Sasuke. ,,Upozorňuju, že Naruto tu má jen zbytky od nás a toho svýho pubertálního kámoše. Z toho uděláš tak žrádlo pro prasata."
,,Poradím si."

P.S. Měla bych se učit, ale pořád mě to táhne k psaní. Konekértně k psaní téhle povídky. Je mi jasný, že až se to tam pospáruje, zase na to nějaký ten týden budu dlabat.
Už vím, baví mě psát o Sasukem a Narutovi v jejich známosti. Je to sranda. Tam se člověk vyblbne :D
A vsuvka se odkládá, protože ta se mi psát nechce :D Navíc je na ni ještě brzo, jak to tak s tím dějem vidím.